Hodnocení školy

Petronius714

16. 10. 2024

Kvalitní studium s velikým zaměřením na teorii a samostudium.

razasikik

7. 10. 2024

DĚJ-ZSV – Studium rozhodně není tak lehké, jak se často prezentuje, což je patrné i z úspěšnosti u některých dějepisných zkoušek. Někdy ani nevíte, co přesně vás čeká u zkoušky, a vyučující očekávají, že budete látku interpretovat přesně tak, jak ji podávají oni, ačkoliv literatura a zdroje, ze kterých máte studovat, prezentují události z jiného úhlu pohledu. Studium proto není primárně náročné na logické myšlení nebo kritické zpracování informací, ale především na čas a množství naučených faktů. V podstatě studujete dva obory najednou a musíte znát dostatečné množství informací, které by samostatně stačilo na dva bakalářské tituly na FF. K tomu vás navíc zatěžuje pedagogika, která by měla být správně až součástí magisterského studia, ne bakalářského. Semináře jsou povinné a často nadstandardně dlouhé, což rozhodně není zvykem na jiných fakultách. K tomu se přidává i množství úkolů, které vás zahlcují a ubírají čas na kvalitní studium odborných předmětů. Bohužel mám pocit, že celý bakalářský program je až příliš pedagogicky orientovaný, a to i přesto, že více než 50 % absolventů podle statistik UK přestupuje na jinou fakultu nebo pracuje mimo obor. Tomu napomáhají i omezené kapacity navazujících magisterských programů. V tomto kontextu by se škola měla zaměřit na širší přípravu, která studentům otevře možnosti i v soukromém sektoru, a ne je jednostranně formovat do budoucí role státních zaměstnanců/pijavic. Výuka pedagogiky by měla být plně integrována až v magisterském programu, kde také přirozeně patří. Tento problém se projevuje i na praxích v bakalářském studiu – běžně se stává, že studentům jsou praxe uznány, i když je reálně neabsolvovali, jen na základě dobrého slova. Naopak ti poctiví studenti, kteří praxi absolvují, pak na tomto systému zbytečně tratí. Co se týče výuky, fakulta je pozitivní v tom, že nabízí více komunitní prostředí než jiné školy. Někteří studenti, tzv. agoramarxisté z levicového spolku Agora, ostře kritizují frontální výuku a prosazují alternativní metody, které však často ignorují realitu univerzitního vzdělávání. Jejich přístup je projevem mentální zaostalosti a nezralosti, když tvrdí, že frontální výuka je přežitek. Místo aby uznali, že některé látky vyžadují strukturovanou výuku, snaží se ji zrušit bez jakékoli alternativy.

TynaLi00

28. 9. 2024

Podala jsem odvolání na tuto fakultu a na výsledek jsem čekala přes dva měsíce, konkrétně do 27. 9., což je v době, kdy už se začíná rozjíždět zimní semestr. Jednání ze strany studijního oddělení bylo velmi neprofesionální, a navíc byli neochotní sdělit jakékoliv informace o průběhu odvolacího řízení. Musela jsem tam volat každý týden, abych z nich dostala jakoukoliv informaci. Jelikož jsem nevěděla téměř nic o průběhu tohoto odvolacího řízení, byla jsem značně omezená ve svém rozhodování mezi jinými školami (včetně soukromých), protože jsem dávala přednost této škole. Ve finále jsem se utvrdila v tom, že je lepší dát přednost jiné škole.

oraien

23. 8. 2024

Katedra didaktiky fyziky

mia12

21. 6. 2024

jedna z nejlepších věcí, co mě v životě potkala

Primát_314159

12. 6. 2024

Obor ČJ-AJ. Do jisté míry souhlasím se vším, co už tu zmínili ostatní studenti (ať už současní či bývalí). NÁROČNOST STUDIA: Mýtus o "nenáročném studiu" pro tuto fakultu určitě neplatí – studium je poměrně náročné, časově i mentálně, hodně se spoléhá na samostatnou práci studenta (formou domácích úkolů, seminárních prací nebo samostudia literatury). VYUČUJÍCÍ: Se všemi vyučujícími jsem byla doposud velmi spokojená. Jejich přístup je velmi odborný a vstřícný, u zkoušek ani zápočtů se nesnaží potopit ani studenta zesměšnit. PRAXE × TEORIE: Na Bc. je praxe téměř nulová a studium je tak spíše teoretické. Většina vyučujících se snaží toto vynahradit tím, že potenciální využití látky implementují do učiva během cvičení, což velmi oceňuji. S doposud absolvovanými předměty zaměřenými na psychologii a pedagogiku jsem moc spokojená nebyla, mám pocit, že mi toho příliš nedaly. AKCE A PROSTORY: Fakulta sice nepořádá mnoho společenských akcí, ale pořádá mnoho seminářů, workshopů a přednášek s velmi zajímavými a přínosnými tématy. Na prostorách nejvíce oceňuji studovny, které jsou velmi hezky zařízené. Bohužel bývají často plné a mnoho jiných prostorů, kde by si dalo sednou a pohodlně se učit, není.

Jabko5

29. 5. 2024

Málo praxe, hodně času stráveného ve škole na povinných seminářích a zároveň zbytek volného času musí student doplnit vypracováváním úkolů na semináře a samostudiem. Požadují praxi v oboru, ale zároveň se s takhle nabitým rozvrhem, kdy nestíháte ani vlastní studium, pracovat nedá. Učitelé kvalita 50/50 (jsou tu výborní učitelé i horší). Komunikace učitelů je někdy dost obtížná (Neplatí o všechny!) - mění podmínky zakončení předmětu v průběhu semestru (což se nesmí), už téměř pravidlem u některých vyučujících je, že do poslední chvíle vlastně neznáte podobu zkoušky, přibyde vždy něco nového (pedf umí vždy něčím překvapit ????). Odkazují se na podmínky szz na stránkách katedry a pak je neumí ani dodržet (asi je pořádně neznají), přičemž student za to platí těžkou daní. Stále i po změnách akreditací je žalostně málo pedagogicky zaměřených předmětů a praxí oproti jiným pedf. U katedry českeho jazyka a literatury je k nepochopení, proč se student k SZZ musí učit nazpaměť vyučovací hodiny a výukové situace, které si vymyslel (bavíme se o 40 vyučovacích hodinách z literatury a +- 90 výukových situací z jazyka). … Snaží se snad škola na sílu prolomit pověst (jednoduchého studia), která o pedagogických školách panuje? Já říkám, že to je akorát na škodu. Spousta studentů se po zkušenostech na této škole rozhodla, že učit nebude. Z nadšení se stává nechuť, místo podpory ze strany fakulty, demotivace. A já se ptám: Je to opravdu nutné, když právě teď máme ve školství nedostatek aprobovaných učitelů?

vonsohn

7. 5. 2024

Studoval jsem na více fakultách UK, mám tak srovnání a můžu říct, že navzdory tomu, co se o této fakultě říká, je studium zde dost náročné. Samozřejmě podíl na tom má široké spektrum oborů, které musíte zvládnout – filosofii, historii a jeden z volitelných modulů spol. věd, antropologii, sociologii a psychologii + jazykové zkoušky. Další věc, díky které je studium náročnější, je minimum povinných předmětů. Průchod studiem si sestavujete sami dle vašich oborových zájmů a s ohledem na to, co chcete studovat jako Mgr. Pokud si chcete zvolit cestu „hladkého průběhu“, tak není nic jednoduššího, než si prostě vybírat předměty, o kterých je známo, že je nejsou moc náročné. Pak ale dost narazíte u státnic, protože najednou zjistíte, že jste se sice vyhnuly náročným předmětům, ale za cenu toho, že toho moc nevíte a čeká váš studijní peklo. Velké procento studentů, bývala to většina, také studium nedá za 3 roky, ale protahuje na 4. Poslední roky ale byly nějaké změny. Měnila se povinná zkouška z historie na konci prváku, která byla vyloženě vyhazovací a hodně lidí kvůli ní končilo (btw. skripta měla asi 700 stran A4, pokud jste se nezačali učit už na začátku prváku, tak to bylo brutal), nějaké změny byly i u státnic, už tam není souborná zkouška v jeden den, ale zůstali jen oborové státnice jednotlivých modulů. Proslulá je také zkouška Ověření jazykové kompetence, která je dost časově náročná, pokud ji děláte poctivě (překlad 60 normostan cizojazyčného odporného textu, používání překladačů je samozřejmě zakázáno a AI za nás ještě nebylo na použitelné úrovni:-). Shrnuto potrženo, jsem rád, že jsem si tuhle školu vybral, dala mi do života hodně. Víc než co jiného tady platí: jaký si to uděláš, takový to máš. Nikdo vás tady za ručičku vodit nebude. To je taky důvod, proč se tak liší úroveň absolventů.

stapio

11. 3. 2024

Cool architecture

Aneřř

20. 1. 2024

Obor Aj-Hv. Souhlasím s tím, co tu bylo už napsáno. Obrovský důraz na teorii, nulová praxe. Angličtina je velmi náročná a na klauzurách(čtyřhodinové testy 1x z lingvistiky a 1x z literatury) či státnicích pohořelo zbytečně moc lidí. Lidi, kteří by byli skvělí učitelé a často už i učí.(Čest těmto lidé a doufám, že jste si úspěšně doplňili studium jinde) Přitom to z čeho nás testují, byly často věci naprosto nevyuzitelne pro výuku a zbytečně náročné. Na této fakultě budete trávit spoustu času nad lingvistikými detailnostmi, které Vám k ničemu nebudou. Ale o tom těžko přesvědčíte osoby, které mají z tohoto předmětu doktorát a berou jejich obor jako nejdůležitější na světě. Zároveň se také snaží dorovnat fildě. K tomu máte ale ještě druhý obor na který se musíte učit. Na hudební výchově je naprosto zbytečně zavedené dirigování, které se dělá dva semestry. Místo toho, aby se studenti zaměřili na něco více praktického, tak po večerech trénují před zrcadlem dirigování, které pak ani většinou nevyužijí. Alespoň ne do takové míry jak se to tam trénuje. Na kombinaci oborů, kterou jsem měla já, vám prakticky neřeknou nic k tomu, jak psát BP. Neprobehla žádná příprava k tomu jak psát akademický text natoz jak provádět metodologii. Většina vedoucích BP neodepisuje na emaily a student je rád, že práci vůbec dokázal nějak dopsat. Obsah bohužel tímto velmi pohořel. Nelze požadovat po někom odborný akademický text se správnou metologií pokud to člověk nikdy nedělal a neměl k tomu žádnou asistenci. Učitelé jsou zde skvělí ale za toto by se měli opravdu stydět. Jeden učitel, který tu opravdu skvělý není a který by měl odejít je učitel didaktiky. Jeden z mála oboru, který by měl něco přidat do praxe a ukázat studentům jak správně učit je vyučován frontalní výukou s velmi nudnym výkladem a s naprosto příšerně sestaveným testem pro zápočet. Tento učitel bohužel učí jak na Bc tak i na Nmgr. Také by mě zajímalo proč se literární klauzury nepíšou na počítači(ve třídě by si učitel nastavil, že studenti mohou mít jen Word) a proč student musí 4 hodiny psát rukou 3 eseje? Vždyť toto je i příležitost ukázat budoucím učitelům, jak by mohli psát se studenty eseje. Hodně věcí je tu špatně. Pokud ale chcete být učitelem a nemáte možnost studovat jinde než v Praze, tak jdete do toho. Vyžaduje to ale opravdu velkou rezilienci, mnoho měsíců šprtání většinou i více než 3 roky pro dokončení bakaláře. Také si prosím uvědomte, že nastupni plat ucitele je 32k HRUBÉHO a pro dospělou osobu, která nemá být po rodičích není úplně fajn žít s touto částkou a to ještě za tak náročnou práci. A ještě po tak náročném studiu je tato častka veliký výsměch :).

dejv22240

13. 1. 2024

školu spíše doporučuji!

natali04

16. 11. 2023

Studuji dějepis a zsv. Dějepis mi přijde těžší, ale vyučuje zde spoustu odborníků, spousta z nich dělá hodiny velice zajímavé a zábavnou formou, bohužel ne všichni. U učiva se nedá spolehnout jen na přednášky, je potřeba si určité období doplnit (nejvíce u obecek V.). Hodně kladou důraz na četbu monografiií ke zkouškám. U zsv je problém, že je málo vyučujících a málo hodin, což se odráží i v kvalitě výuky (např. bych uvítala více ekonomie a práva, bere se to strašně povrchově) . Jinak spoustu vyučujících se snaží dělat, co nejvíce můžou.

Ikonkaslayqueen

24. 9. 2023

Z obecného hlediska není fakulta nijak špatná - bohužel musím podotknout, že se sama fakulta jeví jako ústav s friendly atmosférou, to je sice hezké, ale jinak se na fakultě nic moc neděje (a to je veliká škoda...). Fakulta organizuje dvě velké události, a to Dvorky a Piknik, jinak se nic neděje a člověk se musí zabavit na jiných vysokých školách (party atd. atd.), kde to opravdu žije. Jinak z hlediska edukace je fakulta "nesena" na bedrech špičkových učitelů, kteří jsou opravdu znalci ve svém oboru, pokud tedy student opravdu stojí o přímý edukační přínos, tak je na správném místě. Zatím jsem se nesetkal s učitelem, který by se snažil, abych předmět nedal.

katerina000

21. 9. 2023

Dnes jsem dodělala poslední zkoušku, a tak se jdu také podělit o svůj názor. Studium jsem si vybrala spíše kvůli tomu, abych si prodloužila mládí a prohloubila celkové znalosti, což musím přiznat, že škola splnila. S jistou nelibostí přiznávám, že rozhodně nejsem nejostřejší pastelka v penále, ale i tak pro mě studium nebylo nijak náročné. Na některé předměty se sice musí věnovat větší příprava, ale i tak se při studiu dá pracovat a věnovat různým volnočasovým aktivitám, jako to bylo v mém případě. Horší je to s organizací studia. Nejvíce povinných předmětů je v prváku, v ostatních ročnících pouze jeden na semestr, a tak si člověk většinu předmětů musí vybrat sám, což je největším úskalím i výhodou zároveň. Můžete si sestavit rozvrh jak chcete a chodit na předměty, které vás zajímají, nebo musíte holt dohnat kredity předměty, o které nemáte vůbec zájem, ale jinak to nejde. Je dobré mít nějakého spojence z vyššího ročníku, který vám může poradit s organizačními záležitostmi, neboť všechna různá pravidla mohou být někdy dost zmatečná. Škola je hodně o čtení a o samostudiu. Kromě seminárních prací nebo různých anotací po vás v průběhu semestru nikdo nic nechce, kontrolovanou docházku jsem měla asi na 2 předmětech, takže účast na hodinách je spíše vaším osobním rozhodnutím. Zkoušky nebývají příliš náročné a kolikrát jsem z nich odcházela se skvělým pocitem, že jsem se naučila ještě něco víc. Učitelé jsou velmi vstřícní a jejich znalosti jsou ohromující. Nikdy bych nevěřila, jak dokáží být samozřejmé věci nesamozřejmé. Na druhou stranu, pokud jdete na bakalářský obor, musíte nutně počítat s navazujícím studiem - je to podobně jako na gymplu; umíte od všeho něco ale nic pořádně. Já osobně pokračovat nejdu, uplatnění absolventů humanitních oborů je mizerné a platy ještě mizernější. I tak ale studia na FHS UK nelituji, a kdybych se mohla rozhodnout znova, určitě bych dot toho šla.

Pazzoura

5. 9. 2023

Studoval jsem teritoriální studia a nejsem spokojený. Organizace studia je příšerná. Každý povinný předmět je prerekvizitou toho dalšího - i když spolu nesouvisí. Příklad: v prváku nezvládnu Dějiny evropského myšlení. Ve druháku si nemůžu zapsat Dějiny severní Ameriky ani žádný další předmět. Studium se mi prodlouží o rok, pokud zvládnu dostat dost kreditů. Většina vyučujících je hodně old school - čtou prezentace, které občas ani nedají na net. Skripta se mimochodem nevedou. Na zkoušce si z vás dělají srandu, že vás neviděli na přednáškách, přestože jste tam (bohužel) chodili. Učivo je prezentováno jako na základní škole - musíte se naučit knihy nazpaměť a na zkoušce se vás ptají na maličkosti, které už si nepamatujete a nejsou příliš důležité. Informační systém je kapitola sama o sobě. Pravděpodobně je také z roku 1348. Kolektiv? Nic extra. Pomoc studentům? V podstatě žádná. Studentský ombudsman se ani neobtěžoval odepsat, podpora k Erasmu téměř nulová. Budova školy je úplně nová, ale přesto není nic extra. Je strašně sterilní. V okolí není doslova nic. Snad se ale tento rok bude dekorovat, takže se situace zlepší. Obecně školu nedoporučuji, ale v ročníku bylo dost lidí, které studium bavilo. Třeba mi prostě jenom nesedla.

margeary12

29. 8. 2023

Když jsem na školu před 4 lety nastoupila byla jsem plná očekávání. Studuji k tomu ještě obor na jiné VŠ, a kdybych nebyla na FHS u konce, bývala bych školu opustila. Chaotické zápisy předmětů, nedostatek informací vlastně k ničemu, přestože si člověk musí kredity a veškeré studijní povinnosti hlídat sám, nikdo se s ním stejně ani nebaví. Mnohem víc mi vyhovuje obor, který má dané všechny povinné předměty, všechny kredity vycházejí tak jak mají bez přílišné matoucí volnosti. Jen pro srovnání: na mém druhém oboru mám většinou předmětů 5-6 za jedno zkouškové období, tady na FHS až 12.

Truhlik

3. 6. 2023

Náročnost oborů se na fakultě radikálně liší, pokud máte pod stejnou fakultou studium sinologie (čínštiny), případně japonštiny, korejštiny a arabštiny, náročnost takových oborů bude nesrovnatelně větší než třeba na andragogice nebo religionistice. Pokud si vyberete jeden z "velkých" jazyků, studium může být docela náročné (co vím tak germanistika, francouzská fil., anglistika jsou poměrně náročné obory), pokud chcete u těchto tří jazyků dvojobor volte radši kombinaci na překladatelství/tlumočnictví. Dát si kombinaci anglistiky + velkého jazyka je tak trochu sebevražda, i kdybyste se dostali. U "velkých" jazyků (španělština, angličtina, francouzština, němčina) jsou hodně náročné přijímačky. Na FF UK vše závisí na zodpovědnosti studenta. Musíte mít určitý počet kreditů, a buďto je získáte tak, že si zvolíte provařené "lehké" předměty (typu estetika apod.), anebo si můžete dát nějaký intenzivní jazykový kurz, nad kterým strávíte týdně cca 5-6 hodin a posunete se z třeba z A2 na B1 za semestr. Za "lehký" i "těžký" předmět získáte stejný počet kreditů, takže systém motivuje studenty spíš ke flákání. Na naprosté většině jazykových oborů je možné získat stipendia/granty/Erasmus programy do zemí, jejichž jazyk studujete, může to tedy být jedinečná příležitost nabrat nové zkušenosti ve světě. Celkově bych řekla, že výběru školy nelituji, ale byla bych ráda aby byla o trochu víc prakticky zaměřená a slovo "uplatnění" nevyvolávalo pobouřené reakce vyučujících.

zolbooch

22. 5. 2023

Nechodte sem!!

KarelVrazdicka

17. 5. 2023

Tohle je hrůza. Po FSS MU, kterou jsem studovala před tím, je tohle katastrofa. Lituju všechny, kteří začali zde..

Anafa

12. 5. 2023

Studium je hodně svobodné, což pokládám za největší výhodu i nevýhodu. Pokud neumíte fungovat sami o sobě a potřebujete návod, škola pro vás bude náročnější. Ale jestli hledáte svobodnou profilaci v jedné z humanitních věd (history, dějiny umění, antropologie, psychologie, sociologie, filosofie), jste na správné adrese. Ucitele jsou vstřícní a kvalitní, jen u některých musíte zjistit, jak se naladit na jejich notu a co po vás požadují

Lalalaláalaa

9. 5. 2023

Podle starších komentářů to pro fildu nevypadá vůbec dobře, a proto chci přidat svůj komentář. Jelikož má FF UK tolik oborů oproti lékařským fakultám, s kterými byl srovnáván. Tak dle mě nejde určit podle 200 oborů jestli je fakulta těžká, lehká a obecně jaký je tam studium. Ano, když na medicíně nebo na právech máte 1 nebo obecně málo oborů už to jde trochu více generalizovat, jaké je tam studium. A proto bych budoucím uchazečům doporučila kontaktovat studentské spolky daného oboru, skupinu na FB a zeptala se přímo studentů daného oboru jaké je studium, uplatnění atd.

Percy Bysshe Shelley

6. 5. 2023

opáčko spíš ne

Percy Bysshe Shelley

6. 5. 2023

Jo, dobrý

warca

20. 3. 2023

Filozofická fakulta je můj domov (i proto, že jsem několik let byla součástí příjímačkového i studijního týmu jako stipendistka). Studium zde nejspíš není tak náročné, jak se na první pohled může zdát. Vše se samozřejmě odvíjí od oboru, který si zvolíte. Některé jsou velké, neosobní a náročné, jiné jazykové zase malé, rodinné, přátelské a vlastně ne tak těžké. Tak tomu bylo i co se týče mé zvolené specializace - Ruský jazyk a literatura (ani ne 30 lidí v ročníku, skoro každý vyučující vás zná jménem, můžete si s nimi posedět někde v kavárně nebo v hospůdce). Nelíbí se mi zastaralý studijní systém pro zápis předmětů a rozvrhu (vážně, něco s tím sisem dělejte). Ale okouzlující historická budova v centru Prahy všechny nedostatky fakulty zažene. Zda vám budou stačit zápisky, nebo musíte ještě sami studovat z knih? To je otázka na každý jednotlivý předmět, ani ne obor. Takže se jen tak lehce nedá odpovědět. Celkově bych bakaláře neměnila. Pro mě to bylo příjemné prostředí.

Beze_jmena

18. 3. 2023

Škola je náročná. Vyučující dosahují vysokých kvalit. Prostředí je příjemné, poměrně domácí. Univerzita je menší, díky čemuž se s vyučujícími můžete na chodbách rozpovídat, někteří Vám povolí i tykání.

hybajdoškoly

8. 2. 2023

stojí za to!

PojdSynu!

26. 1. 2023

PedF UK je velice solidní fakulta. Jako student dějepisu můžu studium ohodnotit kladně, přednášející jsou povětšinou špičkami ve svých oborech. Škola je rovněž výborně dopravně dostupná a disponuje bezbariérovým přístupem.

WildGreen

15. 11. 2022

Dobrý teoretický základ, skvělí a nadšení vyučující, ale papírování může být problematické a dozvědět informace bývá zbytečně složité, doporučuju řešit cokoliv mimo výuku osobně, nejlépe zajít na studijní oddělení osobně

misha.ahoy

1. 9. 2022

Supr cool

bara0183

13. 6. 2022

Stereotyp o jednoduchosti studia na pedf je rozhodně nepravdivý, ačkoliv se tu vyskytuje i mnoho nestudijních typů, kteří ale mají spíš štěstí, že se drží bez většího úsilí. Kombinace biologie a dějepis je vražedná, přestože i extrémně zábavná. Většina učitelů je velmi příjemná, celkově je škola hodně prostudentská.

Ava*^

12. 6. 2022

Školu bych nedoporučila. Kdybych si měla vybrat znovu, zvolila bych rozhodně jinou. Je zde velmi špatná organizace studia. Předměty si musíte vybrat sami a to tak, že o ně musíte bojovat. Ani jednou se mi nestalo, že bych dostala, vše co jsem chtěla. V průběhu studia musíte splnit OJAK, což je jazyková zkouška. Tato zkouška je podle mého názoru velmi špatně zorganizovaná. Vše si o ní musíte zjistit sami. Je zde málo termínů a spousta studentů. Může se i stát, že se na vás termín nemusí v daném semestru ani dostat, i přes to že je povinná a za 10 kreditů. Také se může stát že si díky nedostatku času budete muset prodloužit studium.

Molajda

31. 5. 2022

Většina vyučujících je skvělá, jsou to odborníci, kteří výuku připravují velmi kvalitně. Bohužel jsme během studia měli několik personálních změn na studijním oddělení, v současnosti je vynikající. Jinak mě odradily zmatky na škole a některé přístupy, díky kterým mnoho studentů prodlužuje studium nebo nedokončí. Kamarádka půl roku uháněla, aby jí přidělili vedoucího bakalářky, kterého nakonec nepřidělili, i když stále slibovali. Takže odstudovala roky naprosto zbytečně. Velkým nešvarem na ETF potažmo Jaboku je ignorace emailů ze stran vyučujících. Na škole je mnoho úžasných vyučujících, ale některé nedostatky vrhají zbytečný stín na jinak slušnou fakultu.

Vijus93

29. 5. 2022

Škola me baví a jako distanční studen nemohu úplně hodnotit náročnost denního studia. U nás u dálkařů je možný problém v tom, že si opravdu musíme vše hlídat sami a nenechávat věci na poslední chvíli. Což se mnohým z nás dost často stává. Pak je to stres.

cigimala69

10. 5. 2022

Pokud nechcete studovat humanitní studia, velmi široký a rozmanitý obor, tahle fakulta (logicky) není pro Vás. Studium je velmi volné - můžete si navolit co chcete, kdy chcete (což samo o sobě při obrovských počtech studentů není lehké), ale na druhou stranu jste to Vy, kdo si musí hlídat aby měl vše splněno, dost kreditů, hlavně teda aby se vůbec někam zapsal.

jasemja

28. 4. 2022

Studium na této vysoké škole je docela lehké, když to porovnám s ČVUT, tak je to jako návrat na gympl. Studium není vůbec časově náročné, lze u něho pracovat či studovat podobně lehkou vysokou školu, a za předměty je hodně kreditů.

Vyhnalka

26. 2. 2022

Přf poskytuje zajímavé přednášky. Nejvíce kvalitní mi ale přijdou přednášky od externistů. Na druhou stranu oceňuji “rodinný přístup”, konkrétně na katedře biochemie.

Armageddon

22. 2. 2022

Čtu tady předchozí recenze a chtěl bych upozornit, že ona ta náročnost studia zřejmě v průběhu času hodně narostla. Momentálně jsem ve 2. ročníku distančního studia (mediální studia). V každém předmětu se odevzdává celá řada seminárních prací. Velká část textů je v angličtině. Jeden předmět je celý anglicky. A když vidím, jaké známky v průměru spolustudující dostávají, není to žádná sláva. Na zkoušku se připravuju několik celých dní a k tomu zpracovávání těch seminárek - při práci docela náročné. Kolega z práce (marketingový ředitel) už ze studia odpadl. Myslím, že je nás už tak polovina proti počtu, který byl na začátku. Diplomku mi napoprvé vyučující naprosto strhal, pracuju teď na nové verzi. Naštěstí mám ještě dva měsíce. Nechci nikoho odrazovat, určitě se to dá udělat, ale je potřeba nasazení. To síto na začátku na přijímačkách je fakt docela velké a jsou tady samí dobří studenti. Věřím, že to bude do budoucna i dobrý zdroj pracovních kontaktů v oboru. Výhoda také je, že po státnicích lze pokračovat na PhDr a Ph.D., což se mi zdá jako docela atraktivní volba. V závislosti na tom, jak dopadnou státnice budu tuto možnost zvažovat. To už je přeci nějaká výzva.

agrosova199920

27. 1. 2022

Po třech letech na farmě to jdu zhodnotit. Začnu od začátku. Škola nabírá do prváku šílené množství studentů, aby z toho měla peníze. Polovinu těch lidí vyháže, protože by se ani nevešli do laborek. Pokud zvládnete zkoušku z organické chemie 2, máte vyhráno. To je nejtěžší předmět prváku. Znalosti z tohoto předmětu už dále nevyužijete, jeho hlavním účelem je zredukovat počty studentů. Druhák je docela pohoda a pak přijde třeťák s farmakognozií. To je předmět, kde se opět učíte kvanta zbytečných informací, katedra si připadá absolutně nejdůležitější a užívají si vaši podřadnost. Takže i pokud to doklepete sem, je pořád velká šance že vás vyhodí a vy budete mít promrhané tři roky života. Celou tu dobu se potýkáte s katastrofální organizací, kdy ani vyučující nejsou schopni se domluvit, co po vás chtějí, neumějí posílat skupinové emaily, používat sis, intranet a moodle. Laborky jsou úplně zbytečné, zoufale řešené a ještě hůř hodnocené. Student je pouze přítěž, překážka na cestě za vědou a počty ocitovaných článků. Znám spoustu lidí co se na to po letech vykašlali, protože je ta škola jenom deptala. Takže pokud vás tento obor zajímá, jděte raději do Brna. Pokud vím, tam se i občas zajímají o názory studentů. Tady nikoho nezajímáte ani po letech studia.

Katiiiiii

15. 1. 2022

Čekala jsem, že FHS bude fakulta kde vyjdou vstříc a bude to spíš lehčí studium, i když jsme mini obor tak je ale vše problém, hybridní výuka je problém a učitelé chtějí učit ve třídách, i když je třeba půlka třídy nemocná a chválí kolegy, co přijdou nemocní... Přednášky jsou teoretické, zajímavé je, že ani na jeden předmět nemáme ženu, pouze muže....

Dwyst28

28. 12. 2021

Spíše bych pro příště zkusil Masarykovu univerzitu, má lepší zaměření na praxi

primat-1521112414.9548

18. 12. 2021

Před lety jsem se, těsně před nástupem na studia, díval na recenze FF UK a zoufale sháněl nějaké hodnocení bohemistiky. Uživatelka Cinule zde v roce 2016 napsala: „Bohemistika je abstraktní, pseudovědecká, zbytečně náročná, lidé tam (učitelé a i mnozí studenti) si hrajou na to, že spasí svět tím, že budou znát nazpamět všechny edice všech knížek, budou u nich z rukávů sypat snad i ISBN daných knížek a dokážou se hodiny bavit o metafyzičnu v barokních dílech.“ Během studií jsem takového dojmu nenabyl, pokud si vzpomínám, nikdo se nikdyvšemožnými edicemi nadbytečně nezabýval, a to ani na předmětech věnovaných ediční práci. V další řadě mi bohemistika nepřijde jako zbytečná pseudověda, a to zvlášť během stále rostoucí globalizace, kdy je čeština vytlačována v mnohých případech angličtinou (hudební texty, názvy umělecký děl…). Bohemisté sehráli klíčovou roli při, dnes tolik degradovaném, obrození, nezapomínejme na to. „Čtyři roky tady mi daly skvělý rozhled o vývoji a směřování jazyka, ale naprosto mi znechutily čtení a knihovny. Co jsem tady, dobrovolně jsem si přečetla asi tak tři knížky, protože na to jednak nemám čas, jednak už ani chuť.“ Z této části jsem měl tehdy trochu strach, ale tak nějak jsem jej přešel. Na studia jsem šel z toho důvodu, že literatura byla mým koníčkem, rád jsem se četl, rád jsem se vzdělával o spisovatelích a historickém kontextu. Bohužel jsem ale po pár letech zjistil, že jsem ze čtení tak nějak, podobně jako autorka hodnocení, vyhořel. Postupně jsem spíš nabyl dojmu, že studiem jen proplouvám, ale nikam se skutečně neposouvám. Otázkou zůstáva, zdali je ještěvůbec kam se posunout… Česká literatura stagnuje, nezvniká beletrie, jež by přesahovala individuální zkušenost, omílá se stále dokola to samé…, a stejně tak se neposouvá ani literární věda.

klarka 43

15. 10. 2021

Fakultu moc doporučuji, nicméně mám výhrady vůči organizaci a dodržování termínů ze strany fakulty

kikionka

10. 6. 2021

je to tu fajn!

ajaneuge47

28. 4. 2021

FHS je hodně náročná škola, kdo tvrdí opak, musí být génius. Přijímačky jsou jednoduché, organizace studia a rozvrh jsou založené na liberalitě studentů, což udává dojem "dáváčské školy". Opak je pravdou. Právě proto, že celé studium je maximálně liberální, během semestrů se ve většině případů nepíší kontrolní průběžné testy, nebývá vyžadovaná docházka ani průběžná práce, nemáte nad sebou pomyslný bič. Veškerý stres a námaha se vmáčkne do zkouškového období. Studium je hodně o samostudiu, k několika velkým zkouškám nejsou ani předměty, vše tedy závisí na samostudiu a samočetbě textů. Je to tak trochu "nic neříkající" studium, hodně lidí trpí tím, že si neumí představit "co z nich bude". Nicméně škola studenty neskutečným způsobem zkultivuje. Vyučující bývají vstřícní a nápomocní. Na škole je velká rozmanitost ve výběru předmětů, každý si tu najde to svoje, ale zároveň se musí poprat s tím obecným povinným - což bývá důvod k odchodu nebo nezvládnutí velkých obecných zkoušek (historie, společenské vědy a filozofie). Na školu přijímají velký počet studentů (v roce 2017 přijali přes 800 studentů, do druhého ročníku došlo 400, do třeťáku okolo 100 a bakaláře dokončí něco málo pod stovkou). Škola mi hodně dala, ale taky hodně vzala. Znova bych na ní nešla a určitě bych ji nedoporučila. Kdo nerad čte a nerad přemýšlí nad "nesmrtelností brouka" , ten tu bude pravděpodobně nešťastný.

akvarel

4. 1. 2021

Fakultě bych doporučila, aby ubrala teorie a přidala praxe. Svoje předměty musíme znát do nejmenších detailů, ale nikdy se pořádně nedozvíme, jak tyto detaily předat dál.

primat541675

1. 11. 2020

3.LF je skvělá

Fleabag

9. 8. 2020

Není tu jeden konkrétní obor, státnicovat musíte ze 3 oblastí a vidina budoucího uplatnění nejistá. Za mě velké zklamání....

doncarnage1

25. 6. 2020

Nevím o čem to tu "teolog77" píše, ale vůbec nemám pocit, že studium na teologických fakultách je tím nejlehčím. Dostat se na školu je jedna věc, ale úspěšně dostudovat je věc druhá. No a co se týče historie, tak pokud vím, univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 a měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou.

lososovaelena50

31. 5. 2020

Nejlepší škola

yjurecek68

19. 5. 2020

Pokud chcete dobrou LF, vyvarujte se určitě Ostravy a nově i LF HK.

terrapax

15. 5. 2020

Jsem již vystudovala. V době, kdy jsem se hlásila na Bc. (ak. rok 2006/2007), počet přijatých činil cca 10%. Na magistra pak cca 30% (2010/2011). Je potřeba mít na paměti, že žádný hlupák se na tohle studium nedostal. Tato fakulta má na oba stupně studia přijímací zkoušky z všeobecného kulturně-historického přehledu (který je celkem obsáhlý) a obecných studijních předpokladů (logického myšlení) na rozdíl od ostatních škol, kde na Bc. je SCIO a na Mgr. je učivo z Bc. studia daného oboru. To dává šanci lidem se zájmem o obor, kteří se hlásí například ze zaměstnání. Většina na Primat.cz hodnotících jsou studenti, kteří školu studují k jinému dennímu studiu, čili jim přijde spíš jako "dávačka". Z pozice pracujícího na plný úvazek (a nad 26 let věku a se závazky) bych řekla, že je náročnost přiměřená. Na zkoušku jsem se vždy připravovala několik hodin. Byly předměty těžší a lehčí. K tomu jsme dostávali z předmětů po každé přednášce povinné úkoly, které zabraly dost času zpracovat, ale které byly velmi cenné jako průběžná příprava ke zkouškám a zejména pro pochopení, resp. aplikování, látky. Přednášky jednou měsíčně celý pátek. Vyučující opravdové osobnosti a špičkoví odborníci, se kterými byla radost se setkat a něco se od nich naučit. Kombinované studium klade velký důraz na samostudium a je na každém, co si ze studia odnese. Jasně, jde si tam odbýt zkoušky za 3 a nějak se protlouct díky “spolupráci” s ostatními, ale to je každého volba. Já se tam nešla protlouct, studium mě zajímalo a bavilo, a díky němu jsem získala nové obzory, přečetla jsem si knížky, o kterých bych se jinak nedozvěděla, přemýšlela jsem nad věcmi, které by mě jinak minuly. Škola je to super, hlavně pro lidi, co jsou plně zaměstnaní a opravdu mají zájem o vzdělání. Já ji rozhodně doporučuju a mám respekt ke všem vyučujícím. Na studium vzpomínám ráda a šla bych na stejnou školu znovu, kdybych se měla vrátit v čase. Jinak není pravda, jak si mnozí myslí, že toto studium je naprosto neperspektivní. Vídám inzeráty zaměstnavatelů, kteří vyloženě upřednostňují lidi s mediálním vzděláním. Hlavně do PR komunikace, marketingu a médií. Kdekoliv je komunikace, tak toto vzdělání využijete. Ještě bych připomněla, že je to výběrová škola, kam se žádný primitiv nedostane. Všichni moji spolužáci byli vysoce inteligentní, mnozí pracovali v médiích nebo měli jiné úspěšné kariéry. Ale především jejich výsledky (jejich práce) a komunikace s nimi mě naprosto utvrdila v tom, že jsem byla mezi nejlepšími. Je až bolestné vidět, jak někteří vysokoškoláci nezvládají ani český jazyk, tak to na FSV na Mediálních studiích nečekejte, tam nemáte šanci, to je opravdu základ, a neznalost gramatiky tam opravdu netolerují.

bukvicka3652

15. 5. 2020

hggfh

brisavion

15. 4. 2020

jo asi ok

tynullees

21. 3. 2020

Nesouhlasím s názorem, že je naše škola jednoduchá. Lehké jsou přijímačky, ale dostudovat ji ne. Velmi mi vyhovuje liberální systém této školy, který spočívá ve vašem vlastním zaměření se na předměty, které vás zajímají. Předměty jsou některé zajímavější, některé méně, ale vždy si je může prvních 14 dnů po zápisu "vyzkoušet" a v klidu se z nich následně odhlásit. Pokud si pročítáte recenze kvůli tomu, že uvažujete, že sem půjdete - za mě super volba. Já bych neměnila. Také bych vám rovnou doporučila učitele Miroslava Vaňka (vede orální historii na magisterském studiu), dále Ivu Poláčkovou Šolcovou (psychologie, asi nejlepší přednášky, co znám), Danielu Matysovou (filosofie - ale pochopíte to od ní a je vůči studentům strašně milá a přátelská) a seznamovák na Mácháči v prváku! :) Nejlepší akce, jakou jsem jako prvák zažila.

Andiiiiilek

20. 1. 2020

O logiku nejde... Chteji spis papouska.

primat524109

23. 9. 2019

Super! Můj splněný sen!!!!

lucykruparova75

12. 5. 2019

asi tak

Behonest

22. 4. 2019

Velmi dobrá škola, zejména úroveň studia fyziologie a anatomie. Co vytknout? Na pitevny by bylo potřeba nových exemplářů. Povinnost dodávat každý rok potvrzení od sportovního lékaře je jen uměle vytvořený business - u oborů Ortotik-protetik a Fyzioterapie je zbytečný a finančně zatěžující (naštěstí nepožadují od "tělovýchovného lékaře", která je ještě dražší).

andyna123

5. 3. 2019

Studijní program i předměty jsou perfektní, ale organizace a hodnocení studia je často podle nálady vyučujících, takže pokud se zrovna profesor špatně vyspal, tak vám dobrou známku nedá, ani kdybyste se stavěli na hlavu. Navíc rádi vyhazují těsně před bakalářkou (asi abyste si to mohli celé zopáknout znovu), takže absolutně nedoporučuji.

primat543529

10. 2. 2019

Nikdy víc, pokud nevíte, co je peklo, běžte studovat Angličtinu na PedF UK.

mirgatia

12. 1. 2019

:)

bakedbride

5. 8. 2018

Vobec nie je pravda, ze na tuto skolu musite byt nadpriemerne inteligentny. :D Skola je to fajn, ale suhlasim s nazorom, ze skola vas vobec nenauci logicky premyslat ale iba nabiflit. To ze niektore spoluziacky ani po organe nevedia co je nukleofil alebo elektofil a reakcie sa len nabiflili, doteraz nechapem. Skola je len a len biflovacka a ak mate ocelovy zadok a disciplinu date ju v pohode, mozete byt aj totalne vytrety. Aj tak na vacsine predmetov sa opisuje z telefonov.

barenav

22. 5. 2018

Studuji biologii.

primat-1519115998.9547

20. 2. 2018

Mám tu školu prostě rád ...

primat-1515255158.1888

6. 1. 2018

Velmi náročné studium.

primat568106

16. 12. 2017

FSV UK je hodně o samostatnosti, ale hodně se toho naučíte. Jen ta podpora studentů např. v rámci výjezdů do zahraničí nebo možnosti individuálních plánů by mohla existovat

zahranicni

1. 10. 2017

Studium jsem dokoncila pred drahnou radkou let. Narocnost neprilis vysoka - hlavne uplne stacilo, ze jste umeli memorovat, rozumnet nebylo potreba skoro nicemu. Kteryzto system mi prilis nevyhovoval. Pristup vyucujicich ke studentum tak trochu jako v materske skole, cilem bylo do tech dutych hlav dostat nejake znalosti, ale uz jednoznacne nebylo cilem, aby ze studentu vyrostli odbornici schopni posoudit relevantnost ziskanych udaju. No postgradual jsem delala na lekarske a to bylo jeste diametralne horsi.... Precejen bych od univerzity prirodovedneho zamereni vic predpokladla, ze vychova experty schopne hodnotit informace. Ve smyslu pozorujeme jav J za podminek P. z toho vyzkumnici vyvodili zaver Z. Souhlasim s nimi nebo ne? Potrebuji k tomu jeste nejake informace? Jaky dalsi pokus nebo pozorovani by chtelo zorganizovat? Vyuka byla bohuzel silne zamerena stylem : byli dokazany zavery Z1, Z2,... naucit.

Peace1

9. 6. 2017

Magisterský obor Obecná antropologie na FHS UK považuji za velmi přínosný, kvalitní a otevřený obor. Učitelé, kteří zde vyučují jsou velmi zkušení a ochotní v pomoci s jakýmkoliv tématem, problematickou, apod. Navíc vysoce hodnotím také interdisciplinaritu, o kterou se tento obor snaží a v určité míře praktikuje.

primat510606

3. 6. 2017

Je to masakr, ale je to super

Primát 505043

15. 2. 2017

Jedná se o průměrně náročnou školu, kvality pedagogů/pedagožek jsou rozdílné - to je však asi na každé fakultě. Rodinné prostředí a přátelský přístup většiny vyučujících. Škola je umístěna na pěkném místě, ačkoliv dostupnost je mírně horší. 4/5 a doporučení si zajisté zaslouží.

Raagnar

14. 1. 2017

Na oborech biologie nejsou povinné předměty. Systém povinně volitelných předmětů dobře umožňuje zaměření.

terdob

3. 1. 2017

Studuji PedF UK Speciální pedagogika a Český jazyk se zaměřením na vzdělávání

primat498340

2. 8. 2016

Nechoďte tam. Fakulta rozdělena na tři místa v Praze, jedno v Brandýse nad Labem. V ČR jsou rozhodně lepší pedagogické fakulty.

melinea

23. 6. 2016

Spokojenost s fakultou i se studijním programem

Evelinvelin

22. 6. 2016

Často chybí materiály, ze kterých se učit. Většinou jsou jen prezentace od učitele a ty bývají dost stručné. Proto se většina lidí učí z nahrávek přednášek, které si sama tajně nahraje, protože nic moc jiného prostě není. Na Karlovu univerzitu, vysokou školu č. 1, školu, jejíž pokrok za posledních dvacet let tkví pouze v přechodu z písemné přihlášky na elektronickou, je to dost ostudné.

Karol-inka

20. 6. 2016

Super škola, doporučuji!

Bona137

24. 5. 2016

Kombinace dvou oboru - aj a rj s doplňujicím oborem pedagogiky je dosti náročná. Docházka je v drtivé většině povinná a přísně hlídaná, student musí trávit spoustu času ve škole a další totožný časový úsek doma samostudijem a přípravou domacích úkolu. Prekvizity velmi demotivuji, poněvadž i jeden nezdařený předmět znamená prodloužení výúky o další rok. Přístup vedení bych hodnotila spíše jako totalitní, než liberální nebo demokratický. Každopadně, jazykové katedry jsou obecně jedny z nejtěžších a mé hodnocení vyplývá z toho. Jiné obory mohou být příznivější.

out268

24. 5. 2016

Vadí mi, že je organizace studia ponechána vyloženě na bedrech studenta (co se týče oboru Biologie). Větší dobrotu by dělalo, kdyby byly nějaké předměty povinné a více cvičení, aby to donutilo člověka něco dělat i přes rok...

brouty

22. 5. 2016

Velmi dobrá škola, v Čechách nejlepší peďák.

primat511087

17. 5. 2016

Škola i učitelé jsou super, ale číst každý týden několik knížek na další hodinu a psát milion úkolů zabere strašného času.

Balex

6. 5. 2016

Unverzita Karlova je hezké jméno, ale nesplňuje tolik moje očekávání. Spíše chce po studentech mnoho teoretických znalostí a nehledí na praxi, která je u našeho studijního oboru tolik důležitá. Ikdyž s tím studenti nesouhlasí a chtějí změnu akreditací, vedení to zavrhne z neurčitých důvodů

primat8897

2. 5. 2016

Mnoho typů předmětů, nesmírně rozmanité, ale člověk neví, na co se má soustředit.

cinule

22. 4. 2016

Bohemistika je abstraktní, pseudovědecká, zbytečně náročná, lidé tam (učitelé a i mnozí studenti) si hrajou na to, že spasí svět tím, že budou znát nazpamět všechny edice všech knížek, budou u nich z rukávů sypat snad i ISBN daných knížek a dokážou se hodiny bavit o metafyzičnu v barokních dílech. Čtyři roky tady mi daly skvělý rozhled o vývoji a směřování jazyka, ale naprosto mi znechutily čtení a knihovny. Co jsem tady, dobrovolně jsem si přečetla asi tak tři knížky, protože na to jednak nemám čas, jednak už ani chuť.

primat513990

12. 4. 2016

první je první, každý den je boj na 1LF ale to bude můj alma mater.

primat483636

9. 4. 2016

Když ji miluješ, není co řešit.

ladygoldie

9. 4. 2016

Pokud byste se někdo chtěl hlásit na obor výtvarná výchova v kombinaci s pedagogikou, tak se připravte, že na KVV jsou neustále nějaké problémy s organizací, s přístupem učitelů a celým chodem vyuč. hodin. Za mě je výuka na KVV neuveřitelným zklamáním.

aaduushkaa

6. 4. 2016

Nutriční terapie není jednoduchý obor, není pro každého. Zvládne to jen ten, kdo to chce doopravdy dělat. Kvůli průběžným testům a zkouškám se musíme učit skoro každý den, včetně Vánoc a Velikonoc, abychom vůbec prošly. Je to srovnatelné s medicínskými obory na 1 LF, i když jsou tyto obory samozřejmě o něco těžší. Rozhodně to není ale tak, že by bakalářská nutriční terapie byla nějakým způsobem jednoduchá. Ale narozdíl od mediků se alespoň vyspíme :)

pagoda

4. 4. 2016

Přírodovědecká fakulta je skvělá volba pro studenta, který se chce dozvědět něco o světě v kterém žijeme. Se svým oborem Biologie jsem naprosto spokojen.

Lulu17

2. 2. 2016

Největší problém tohoto studijního oboru je, že neexistují žádná skripta.

max-tee

21. 1. 2016

Nejlepsi skola! Hlavne se ucte!

Anuse1

17. 1. 2016

Spousta předmětů je o samostudiu a knihovnách.

primat500245

7. 1. 2016

Úroveň jednotlivých magisterských oborů i rozsah požadavků na studium se velmi liší.

primat19132

5. 1. 2016

Jediné, co mi vadí, ale pro některé nejspíše nebude na škodu, je to, že specializace je možná až ve vyšších ročnících, případně až na magisterském stupni studia. Chápu, že základy jsou důležité, ale to, že škola mi povoluje soustředit se na můj hlavní zájem až cca za tři roky (neurovědy), mi občas přijde jako velká škoda.

martitik

28. 11. 2015

Přátelské prostředí, spousta šancí do různých směrů, podpora iniciativy, inspirativní lidé, důraz na praktická cvičení a terénní cvičení

42934018

12. 11. 2015

Dle mého názoru velmi kvalitní škola

miichaelle

11. 10. 2015

Škola je velmi náročná. Pokud nejste nadprůměrně inteligentní, musíte počítat s tím, že celé zkouškové nebudete mít ani špetku času a bude se jen a jen učit. Zvládnout se to však určitě dá, nesmíte to však podcenit jako já. Mít další šanci, šla bych do toho znova. Jen bych si musela připravit opravdu velmi pevné nervy. Navíc následné zaměstnání je opravdu krásné a velmi dobře finančně ohodnoceno.

Jahodovylist

11. 8. 2015

Měla jsem dálkové studium. Někteří vyučující skvěle vycházeli vstříc. Jiní byli arogantní a neuznali nic než svou pravdu a své věty naučené. Státnice byly náročné, ale jinak celé studium ne.

FSVismylife

10. 8. 2015

Dost lidí se mě ptá, proč zrovna studium na FHS, a přitom se ušklíbají. Já jim k tomu říkám jediné. Jak říká jeden náš celkem dobrý a známý sociolog (PH): "Mladí lidé jednají racionálně. Snaží se najít obory, které jim poskytnou co nejvíc peněz a prestiže za minimum námahy. A dnes jsou podmínky nastavené tak, že stát se „expertem“ na začleňování sexuálních menšin nevychází vůbec špatně. Studium sestávající hlavně z projevování vlastního názoru je pak pohodová zašívárna v neziskovce a později s trochou štěstí místo na ministerstvu nebo v korporaci. Nebo si můžete vybrat studium techniky, roky se mořit integrály a teorií elektromagnetického pole, pak nastoupit do fabriky, trávit tam deset hodin denně, nést odpovědnost za výsledek a třást se, že přijdete o práci, protože nějaký snaživec na Ministerstvu zahraničí vyvolal obchodní válku se zemí, kam váš podnik vyváží. A ten borec z neziskovky nad vámi bude ještě ohrnovat nos, že vy honíte peníze, zatímco on pomáhá lidstvu. Takže co si vyberete?" Myslím si, že to PhDr. Hampl shrnul opravdu náramně, jelikož mi přijde, že takto uvažovalo velké množství lidí, ať už tady na FHS, FSV či FF. On teda dále ještě pokračuje "Mimochodem, velmi podobně jednají čeští Romové. Když jim vládní experti vytvořili takové podmínky, že kriminální jednání je odměňováno a poctivá práce spíše trestána, ochotně se přizpůsobili. Stejné mechanismy platí napříč společenskými vrstvami. Jedni druhým nemají co vyčítat." Abych k tomu ale řekla i svůj názor, tak podle mě je problém v tom, že pod nálepkou humanitního oboru se dnes nacpe kdeco. Vedle konkrétních "tvrdých" věd, jako je třeba lingvistika a translatologie (Filosofická fakulta UK), se nám na vysokých školách vyskytují dojmologie typu genderových studií či sociální ekologie (ano, podobné věcičky k vidění i na naší slavné FHS). Na těch v závěru vyjmenovaných oborech nenajdete nikoho jiného než podivíny ve smyslu levicových utopistů/hippiesáků/feministek, což na těch prvně jmenovaných (lingvistika) nenajdete. Takoví vykukové pak třeba studují sémiotickou analýzu comicsu a píší práce o postkoloniálních dozvucích v Tintinovi (to je prosím autentické - Michal Uhl). K čemu mohou být absolventi podobných oborů dobří? Vždyť jim nelze svěřit ani lopatu, při prvním pokusu o prohazování písku by se zmrzačili. No, FSV je však též dosti podivná škola, já mám tu výhodu, že kromě magisterského studia na FHS studuji i práva, ale též lidé na FSV mi často přijdou úplně (co do všeobecného přehledu a orientace ve světe) vygumovaní, naprosto bez nějakého širšího, politicko-ekonomického přehledu, diskuze s nimi bývají dosti tragické, bývají totiž ve svém rozhledu velmi omezení, což je smutné. Naopak velmi dobré diskuze jsem zažila s některými lidmi z VŠE, především z oborů jako ekonomie/národní hospodářství, je vidět, že tito lidé dostali mnohem celistvější a kvalitnější vzdělání, od hlubších znalostí ekonomie až po základy práva, sociologie, politické filosofie či hospodářské a sociální politiky. Abych řekla ještě něco pozitivního k FHS, tak nezaměstnanost absolventů je velmi nízká, je do 1 %, ale to není žádným překvapením, absolventi UK, VŠE a AMU mají dle šetření Střediska vzdělávací politiky UK nezaměstnanost ze všech veřejných škol zcela nejnižší, to jest do 1 % (dlouhodobě pak do 2 %), do 2 % mají dnes i absolventi VŠCHT a ČVUT. No prostě nejlepší školy v republice. Pokud jde o plat absolventů FHS, tak ten je v průměru 26 tis. hrubého - ano, nejrůznější nevládní organizace pro pomoc imigrantům/homosexuálním jedincům a podobně vás zaplatí sice velmi slušně, ale miliony na běžných pozicích nečekejte (i když za tu pohodovou práci, co chcete víc, ne). Nicméně je to pořád třeba o 2 tisíce více než pobírají absolventi Pedagogické fakulty UK, tedy když vynecháme teologické fakulty, tak fakulty s nejnižším platem v rámci UK. Absolventi FF UK pak berou například 27 tis, tedy o 1 tis. více než absolventi FHS. Jako absolvent FHS tak budete mít nejspíše podstatně méně než mají absolventi takových pražských práv (44 tis hrubého) Matfyzu (43 tis hrubého) či VŠE (52 tis hrubého). Osobně bych lidem doporučila studium pražských práv, pakliže z VŠE mají strach, úmrtnost třeba na PF UK není nijak strašná (do 20 %) a dle mého práva vystuduje i snaženlivá opice, určitě se to nedá srovnat s takovou 1. LF UK či Farmacií pod UK, o Matfyzu ani nemluvě.

Budoucilekarka

9. 8. 2015

Proč studuju to, co studuju? Tak proto, že bych chtěla pomáhat lidem, co si budeme povídat, v televizi v té době frčel Dr. House a medikem chtěl být skoro každý, kdo měl na gymplu jen trochu vášeň pro přírodní vědy. Je medicína tak strašně těžká, jak se povídá? Medicína je sice náročná, jen je bohužel ustudovatelná i mechanicky se drtící nepřemýšlející opicí. Tudíž i mezi budoucími doktory jsou velké intelektuální rozdíly. Co musím mít, abych ve studiu uspěl? Tak určitě sem nejít s větou "Jdu to jen zkusit, třeba to vyjde". Na medicínu by měl zavítat člověk namotivovanej, že je schopnej tomu věnovat veškerý svůj čas, vzdát se kamarádů a společenského života. Studium je opravdu náročné. Během roku vám to tak většinou nepřijde, protože se učíte malé kousky postupně, což se dá. Ale až přijde na řadu zkouškové, tak. :) Na 1.LF jsou požadavky opravdu vysoké. Mnohem větší než na 2. LF (to, co se učí tam, to je někdy až směšné - doktor jako doktor, ale někdo toho má holt mnohem méně). Taky platí, že ten, kdo se např. hlásil na všechny medicíny a dostal se pouze POUZE na jednu a ještě na odvolání, že bude mít velké problémy. Ono není žádným tajemstvím, že k nám se přes přijímačky dostane 45 % přihlášených + pak se bere ještě cca třetina na odvolání, takže ta výběrovost není taková, jakou by dost lidí od medicíny očekávalo, což dále ještě zhoršuje fakt, že se na přijímačky stačí naučit jen modelové otázky jako např. na farmacii. Kdybyste vybýrali školu jen dle úmrtnosti, tak k nám opravdu nechoďte, z 5 lékařských fakult, ale i ze všech LF v republice máme úmrtnost zcela nejvyšší, tady pro ukázku srovnání 5 LF pod UK: 1. - 34 %, 2. - 15 %, 3. - 24 %, Hradec Kr. - 17 %, Plzen - 27 %. Naše 1. lékařská má tedy podobnou úmrtnost jako Farmacie v Hradci, která má 32 % neúspěšných (Farmacie v Brně má jen 9 %, ale ta zase nemá úplně nejlepší pověst). Ta neúspěšnost vám naznačuje, že medicína, pod kterou já osobně chápu 1. LF UK bude náročnější než třeba práva - PF UK má úmrtnost 18 % (vycházím u všech úmrtností ze stejného zdroje ze střediska vzdělávací politiky UK). Pokud jde o plat, tak ten je nejčastěji v rozmezí 31-34 tisíc hrubého, jen LF OU je podivnou výjimkou s 19 tis (prý nemá moc dobrou úroveň). Záleží na tom, na co se budete specializovat, v oborech jsou totiž velké rozdíly, at už platové či co do náročnosti. Některé obory nejsou moc náročné z pohledu výkonu praxe, některé naopak až extrémně. Kdybych měla znovu volit, chtěla bych na 2. LF UK. Mám kamarády a spolubydlící z 2.LF a sami mi dost přiznali. Mají těžší se tam dostat, ale jejich zkoušky jsou SMĚŠNÉ! Ať vezmu učení na histologii z Vajnera (směšné!, na 1.LF to nestačí), anatomii z Memorixu (no, to si děláte už srandu, ne?!), chemii z Ledviny (Proboha!) a jiné rozdíly! Vždyť oni mají o půlku méně otázek z fyziologie než my! Předtermíny mají už v květnu, chodí k učitelům domů. No, kde to jsme? To s váma budou chodit i v práci všichni za ručičku? Nás hodili do vody a ještě nám nehodili ani kruh. A všichni jsme tak zvyklí, že nás nic nerozhází. Neříkám, že je 2.LF špatná škola (to ne-e), ale v porovnání s 1.LF je, no, lehká. A to, že tam májí těžkou patolu, to je asi tak, že jako oni patologii, tak my máme takové všechny předměty. Akorát to všem necpeme! Konečně je taky na patologii někdo vyhodí a konečně vidí, jaké to je. Dost lidí se první lékařský bojí. Plno lidí z druhý by to totiž psychicky neuneslo. Ale to je asi všude, třeba i na takové VŠE jsou fakulty, které jsou velmi obtížné a úmrtnost je na nich až 3 x tak vysoká jako na jiných. Aneb je rozdíl studovat Národohospodářskou fakultu a Fakultu financí a účetnictví, nebo Fakultu mez. vztahů a Podnikohospodářskou. Poslední dvě jsou podstatně lehčí.

Marpen

22. 7. 2015

Mám sice dostudované, ale vzhledem k pracovním místům stálým je doporučeno strojírenské obory.

zuzkaprfuk

15. 7. 2015

Příjemné prostředí, rozhodně přátelštější než VŠCHT.

Simonacek

9. 6. 2015

Spíše bych šla na zdravotního laboranta na 2LF, toto je pokud se chcete věnovat vědě, do státní laborky vás s tímto studijním programem nepustí :)

Tez92

7. 5. 2015

No pedagogické fakultě je z mého pohledu zarážející to, že pedagogové fungují především jako příklad toho, jak se pedagog chovat nemá. Zvláště studenti před státními zkouškami toho mohou pociťovat dost výrazně.

Plesatec

6. 5. 2015

Bez diskuze nejlepší škola pokud chcete studovat biologii.

erif237

28. 4. 2015

POZN.: Studijní obor a program BIOCHEMIE

MatrixnaMFF

22. 4. 2015

Jak Vám pomoci se zorientovat? Prvně je asi zapotřebí říci, že MFF UK nabízí tři hlavní programy, ve kterých můžete studovat, které se pak dále rozpadají na specifičtější obory. Ty tři programy jsou následující: Matematika, Fyzika a Informatika. U Fyziky můžete studovat její obecnou či aplikovanou podobu a též podobu zaměřenou na vzdělávání. Podobné je to u Matematiky, kde kromě obecné můžete volit i tu finanční, přičemž program Matematika je hodně koncipován jako dvou-obor, tedy můžete studovat matematiku + pak jeden z těchto oborů: Anglistika-amerikanistika, Český jazyk a literatura, Filosofie, Hispanistika, Německý jazyk a literatura, Informatika a další, vše je zaměřeno na vzdělávání, tedy máte nakročeno na střední školu a můžete se tak stát učitelem v těchto daných oborových kombinacích - tedy být například oním češtinářem a matikářem v jednom (sama jsem měla na gymplu pana matikáře z MFF UK, takže to fakt jde a o tyto lidi pak gymply většinou dost stojí). Program informatika je opět koncipován do obecné informatiky, dále programování a soft. systémů a softwarového a datového inženýrství (to je vysoce perspektivní obor, který v nadcházejících 10 letech zažije obrovský boom). Navazujících oborů je již podstatně více, nemá smysl je tu tedy všechny vypisovat, v rámci Informatiky se můžete zaměřit např. na Umělou inteligenci, Počítačovou grafiku a vývoj počítačových her atd., v rámci Fyziky např. na Astronomii a astrofyziku (tak kdo bude další český Stephen Hawking, no?), Geofyziku a další, v rámci Matematiky na Finanční a pojistnou matematiku, Matematickou analýzu, Pravděpodobnost, matematickou statistiku a ekonometrii a některé jiné, opět nechybí ani zaměření na učitelství. Obecně nejlepší uplatnění má program, který souvisí s informatickými obory, program související s matematickými obory, tam dost záleží na zaměření, program zaměřený na fyziku má uplatnění asi nejhorší z této trojice, i když se absolventi na ÚP obecně nepovalují. Já studuji obor Finanční matematika a dále zvažuji pokračovat bud v tom samém oboru či jít na obor spojený s ekonometrií. Na ekonometrii bych chtěla spíše i z toho důvodu, že mě nedávno dost naštvalo, že mezi deseti nejlepšími týmy světa v ekonometrii nebyl tým z UK, ale hádejte kdo? Ano, tým z VŠE! Vidět tam University of Economics, Prague mezi týmy z univerzit jako Harvard University, McGill University a dalšími, ale ne naši Charles University , to možná vypovídá i něco o našich studentech ekonometrie, kteří se sice stále chlubí, jak jsou úžasní, ale pak ve finále nejprestižnější ekonometrické soutěže na světě mezi vysokými školami chybí, stejně jako třeba ekonometři z Oxfordu - fakt ostuda. A to od starších kamarádů na navazující ekonometrii stále slyším jen nějaké "hemzy", jak ekonometrie na VŠE je oproti té na MFF UK čajíček - ale proč tedy nejsou vidět i výsledky, pánové? To mě vedlo i k zamyšlení, že ne vždy je výhodou mít to úplně nejnáročnější studium na světě (i když na MFF UK jsem fakt pyšná jako blázen a za nic na světě bych ji nevyměnila). Jinak jsem ještě na bakaláři, ale už odpadlo celkem dost lidí (MFF UK = škola s největší úmrtností), kteří šli dost často na IES, tam to teda údajně zatím dávají, takže IES asi taky nebude nějak extrémně těžká škola, jak se pořád tak ráda všude prezentuje (nehledě na údajně nízkou až tragickou úroveň několika předmětů jako třeba účetnictví, bankovnictví atd.). I když uznávám, že třeba na oboru Obecná matematika se berou i vysoce abstraktní věci, které jsou již i dosti značně odtržené od reality a jejich reálné uplatnění asi není příliš pravděpodobné, pakliže se tedy jednou nebudete chtít věnovat matematice ve smyslu jejího dalšího rozvíjení na doktorském studiu. Proto jsem i ráda, že mám obor Finanční matematika, kde je uplatnění velmi solidní, a to hlavně v bankách - korporátní/privátní bankéř z vás sice nebude, ale job pojistného matematika je též extrémně lukrativní záležitostí (i když i na VŠE prý můžete studovat v rámci druhé specializace na magistru Finanční a pojistnou matematiku nebo třeba Datové inženýrství a další, ale nevím, jakou to tam má oproti MFF úroveň, asi podstatně slabší). Studium na MFF UK mě opravdu velmi baví a naplňuje, je to sice celkem dost náročné studium, ale já tím prostě žiju, bývám občas sice "trochu mimo", neřeším to, kdy a na jakou párty a s kým zajdu, ale jsem tak naprosto spokojená, vše je vždy jen a jen o vašich prioritách, ty má každý jedinec prostě jiné. Pokud někdy půjdu na doktorské, tak nahlídnu asi na tu VŠE, na obor Ekonometrie a operační výzkum, zajímá mě totiž, jak to tam vlastně učí, jsem prostě holka extrémně zvídavá. A obzvlášť, když někteří naši borci stále produkují takové strašně vtipné vtipy, že celou VŠE by vystudovali za týden a podobně - nevím, proč to všechno tak přehání, jsou z toho pak cítit jen zbytečné komplexy (a z toho je mi pak samotné trošku divně), každý v naší pidi republice přeci ví, že na MFF UK nemá v náročnosti absolutně žádná česká vysoká škola, že sem jsou ti nejlepší matematici z celé ČR a Slovenska atd. Naše Ukáčko je prostě super, kromě vysoké prestiže v rámci ČR se tu potkáte i s těmi nejchytřejšími lidmi v oboru, kteří vás budou neustále rozvíjet. MFF UK je dokonce lépe hodnocená než celá UK, i když v rámci svých oborů (ano, i my "matfyzáci", tedy kromě lékařů, farmaceutů a přírodovědců) vytahujeme např. "neplodnou" Právnickou f. a humanitní fakulty (FF - ta má ale i některé též vysoce prestižní obory, FSV, FHS, tři teologie, PEDP a FTVS) na výsluní nejlepších škol. Co se týče prestiže absolventů, dnes je to spíše o samotné škole než o oboru. Dříve bylo například vysoce prestižní býti takovým právníkem, jelikož tu nebyli ani 4 fakulty jako dnes a bralo se méně uchazečů, dostal se třeba jen jeden z deseti. Dnes již je právníkem skoro každý, respektive skoro každý může mít minimálně ZČU či UPOL, eventuálně si zaplatit CŽV na UK a MU. To je jako na Slovensku, kde je ale právnických fakult ještě více a právníci tam skoro již zametají chodníky (někteří zaměstnavatelé mají pro HR i seznamy škol, které absolventy mají již rovnou "zahazovat" do koše), alespoň tedy ti ze soukromých právnických fakult nebo z fakult s horší pověstí - u nás zatím soukromá práva nevznikla, podle některých prý kvůli lobby rozhodujících, kteří se obávali větší konkurence, ale to je jedno. Jak říká jeden náš pan učitel - kdyby v televizi nepouštěli pořád samé ptákoviny jako Suits, kde většina sledujících s minimálním rozhledem ani neví, že u nás to všechno funguje trochu jinak (žádné řeči před porotou, proces se vleče několik měsíců či let, "tupé" hrabání se ve stovkách stran zákonů atd.), tak bychom tu klidně mohli mít namísto toho seriál o geniálních matematicích, i když je pravdou, že s tím by se asi moc lidí neztotožnilo, jelikož hloupě kafrat a myslet si, že jen já mám pravdu a právo a spravedlnost (mimochodem - jak relativní pojem ta spravedlnost vlastně je, že? - stačí se podívat na islámské právo:) je na mé straně, to u nás (ale i jinde ve světě) umí přinejmenším polovina národa. Abych to zakončila nějak povzbudivě, tak myslím, že MFF UK se není třeba se zas tak šíleně bát, ale chce to na sobě opravdu makat průběžně, ve zkouškovém by vám to pak totiž mohlo přerůst přes hlavu. Prostě vítejte na MFF, budoucí Hawkingové a Einsteinové!

mirakas

19. 4. 2015

Nejlépe hodnocená Česká VŠ

Pravoneniveda

22. 3. 2015

Zkusím Vám napsat odpovědi na ty asi nejčastější a zároveň nejzajímavější dotazy, které mi středoškoláci na setkáních často pokládají. 1) Jak náročná je PF UK? Jaká je na ní úmrtnost? Jak je těžká PF UK oproti jiným školám? Jak moc se musíš učit? Stojím si za tím, že hodnocení náročnosti není věcí nikterak subjektivní, ale ryze objektivní (pokud budeme uvažovat předpoklad, že máme stejně motivované lidi s podobnými předpoklady ke studiu, tak to snad ani nemůže býti jinak, že). Náročnost PF UK je asi taková, že v průběhu semestru je to flákárna - a to hlavně díky špatné koncepci výuky práva na českých PF obecně, oproti tomu o zkouškovém je to pak vyložené "sado maso", jelikož málokdo má motivaci se průběžně nějak více připravovat, pakliže k tomu není nějak donucen (to je asi největší problém většiny našich soukromých škol, kde pak ale snižují (v rámci maximalizace zisku) náročnost ZT) - a donucen k tomu bohužel není (třeba průběžnými testy). Úmrtnost bych dle údajů odhadovala na cca třetinovou (mezi 30-40 %), ovšem je zapotřebí přiznat, že ji dost zásadním způsobem zvyšují lidé nabraní do CŽV, kde v minulosti vyhazovali snad i více než 3 lidi ze 4, dnes je to asi 50-60 %.Tady by bylo asi správné říci něco i k CŽV - CŽV na PF UK je systém, kam se nabírá 200 studentů ročně (tedy skoro třetina z celkového počtu) do prváku. Proto pražská práva neberou ani nikoho na odvolání. Je to smutné, pokud jste dřeli, uteče vám to třeba jen o bod, o dva, ale máte prostě smůlu, naopak člověk, co ztratil třeba i 40-50 bodů ( v minulosti i více - vím, že brali snad i od 90 b.), tak se dostane, jelikož půjde do CŽV (kde zaplatí necelých 50 tisíc) což vlastně není nic jiného než normální placený prvák na právech, kde když uděláte zkoušky, tak jste v naprosto regulérním druháku (tedy již bez přílepky CŽV) a pokračujete směle dál - znevýhodněni jste však v tom, že všechny zkoušky v prváku musíte vykonat již v červnu, na rozdíl od prváků mimo tento systém CŽV, kteří mohou vykonávat zkoušky ještě i v září - to pak vede k tomu, že si někteří studenti CŽV ani nestihnou vybrat všechny pokusy na zkoušku či si počkat na "hodnější učitele" (ano, zkoušky jsou ústní a více než polovinu úspěchu dělá mnohdy zkoušející). Na druhou stranu, systém je nastavený tak, že většina lidí z CŽV neudělá třeba jen 1 zkoušku - těmto pak ale stačí zaplatit dalších 50 tisíc a jen tu jednu zkoušku (kterou neudělali) opakovat za rok - tedy ztratí 2 roky a necelých sto tisíc k tomu, ale jsou v druháku na PF UK. Náročnost oproti jiným školám - Ilustrativně na spolužácích: 3 studují ekonomii (a navazující ekonomickou analýzu) a magisterské finance na VŠE - náročnost VŠE (jak časovou, tak obtížnost předmětů jako takovou) ohodnotili těmito procenty: 62, 65, 75 %, tedy v průměru 67 % dávají VŠE, 33 % PF UK, ovšem někteří jiní spolužáci studují na VŠE i lehčí obory - cestovní ruch a regionální rozvoj, arts management a mezinárodní studia - diplomacii, tito ohodnotili náročnost VŠE ve srovnání s právy na UK zase takto: 35, 40, 37, tedy 37 % pro VŠE a 63 % pro PF UK. Další srovnání následuje s FSV UK, spolužáci tam studují sociologii a sociální antropologii, žurnalistiku, mediální studia a marketingovou komunikace a PR, dali jim oproti PF UK následující procenta: 22, 18, 10, 15 , tedy v průměru (obtížnost časová i obtížnost kurzů) 16 % pro FSV UK a 84 % pro PF UK. Další spolužáci studují FF UK, konkrétně andragogiku a personální řízení, pedagogiku a psychologii, náročnost oproti PF UK ohodnotili následovně: 20, 18, 16, tedy 18 % pro FF UK a 82 pro PF UK. Objevili se i spolužáci na FHS UK, obory studium humanitní vzdělanosti, gender studia a německá a francouzská filozofie v Evropě , náročnost 35, 10, 20 %, v průměru za FHS tedy 22 % a 78% pro PF UK. No a konečně i na ČVUT, obory web a multimédia, personální management v průmyslovém podniku, ekonomika a řízení energetiky, řízení a ekonomika průmyslového podniku, počítačové inženýrství, robotika, náročnost: 80, 20, 35, 30, 85, 90 % , tedy 57 % pro ČVUT a 43 % pro PF UK. Jinak hodnotit školu jen na základě třeba úmrtnosti je velmi problematické, proto jsem se tomu i sama vyhnula - jde jednoduše o to, že i kdybyste měli na nějaké soukromé škole třeba 90% úmrtnost (což ale nemáte), tak to ještě nutně nemusí znamenat, že by ta škola byla oproti nějaké lepší veřejné škole (s hypoteticky menší úmrtností) ve stejném oboru náročnější, ale třeba pouze to, že 90 % studentů na té soukromé škole je na dálkovém studiu, k tomu ještě pracují na HPP, jsou hloupější (přijati bez přijímaček + s očekáváním lehčího - "zaplaceného" studia - to láká obecně spíše slabší studenty, co si budeme nalhávat) a řadu let již ze školy (menší schopnost a výdrž se učit)- tedy i kdyby byla náročnost stejná jako na lepší veřejné, kde jsou lidé v prezenční formě, většinou hned po maturitě + lepší studenti (přijímačky + lepší studenti si nejčastěji vybírají lepší a náročnější veřejné školy) k tomu nepracují (max. v pátáku na vedlejší poměr) a věnují se svědomitě škole a zároveň úmrtnost na soukromé škole větší, tak to neznamená, že je ta soukromá škola těžší. Tohle byl čistě hypotetický příklad - samozřejmě, že taková úmrtnost na soukromých školách není, spíše to má ilustrovat fakt, že i kdyby byla vyšší, tak stále může být soukromá škola lehčí - proto nemá smysl hodnotit úmrtnost, jelikož do toho vstupuje celkem hodně faktorů (mnohé jsem tu ani nezmínila). Pokud jde o náročnost jednotlivých PF - kdo to v minulosti nezvládl tady v Praze či v Brně, tak šel na PF ZČU či UPOL -jak se říká, na PF UK vám stačí výcuc, na PF ZČU i výcuc z výcucu. (politička Řápková nezvládla snad ani ten výcuc z výcucu, a titul na ZČU získala taky) 2) Je výhodné studovat PF UK, obecně práva? Jaké je uplatnění? Uplatnění je velmi dobré, po farmaceutech a lékařích shánějí absolventi PF zcela nejlehčeji práci. Ovšem je práce a práce, že. Práci v prestižní advokátní kanceláři shání absolventi práv ze ZČU a UPOL velmi obtížně, na rozdíl od absolventů UK a MU. Ovšem poptávka po právnících v nejrůznějších institucích je téměř nekonečná, téměř všude shánějí nějakého toho právníka, tedy pokud vám nevadí pracovat na úřadě za 20 tisíc hrubého, pak jsou práva de facto 100% jistota zaměstnání i v případě, že byste šli na tak podřadnou školu jako je PF ZČU (kde některé roky ani nenaplnili kapacitu = brali na odvolání každou gumu) či na UPOL, kam se polovina přijatých ani nezapíše ke studiu - pak berou na odvolání taky pouze vyloženě průměrné studenty. 3) Jaká je nákladnost studia? Opravdu je pravda, že za právnické učebnice dáte i 10 tisíc za rok? Nesmysl, nesmysl a ještě jednou nesmysl! Nevím, kdo na tohle novinářům stále odpovídá, ale vždy se tomu ve skupině kolektivně hezky od srdce zasmějeme. Já a někteří další kolegové jsme na PF UK za celou dobu svého studia zatím ještě nepřečetli ani jedinou knihu - bohatě nám vždy postačily výcucy z knih či přednášky z portálu Vakobobři (obdoba Borce na ČZU či VŠE). Nehledě na fakt, že v případě potřeby knihy tu existuje i něco jako je knihovna. 4) Je pravdou, že právníci jsou ti nejmorálnější jedinci vůbec? Nesmysl! Morálku bys mezi mnohými právníky hledal/a opravdu velmi obtížně. Právo je jen naprosté minimum morálky! Právník není nejmorálnější bytostí na světě, spíše je tomu mnohdy naopak - bohužel. 5) Mají právníci to nejvyšší IQ ze všech studentů vysokých škol? Ne, nemají. Podle americké studie se jedná spíše o průměr/lehký nadprůměr. Nejvyšší IQ mají studenti počítačových oborů, nejnižší pak studenti zemědělských. V českých podmínkách by to asi velmi záleželo i na škole, ale vzhledem k velmi vysoké náročnosti některých IT oborů (programátoři) - obzvláště těch na MFF UK či FJFI ČVUT, by bylo asi celkem pravděpodobné, že počítačové obory by (v průměru) vedly i u nás, pokud by šlo o IQ studentů. 6) Proč se obor na PF jmenuje právo a právní věda, když právo vědou jako takovou vlastně ani není? Těžko říct, proč se pětiletý obor na našich PF nejmenuje třeba pouze Právo. Právo jako takové je normativní vědou, říká tedy, jak by co mělo být, hodnotí to. Ve své podstatě to vlastně není ani žádná věda, neexistuje žádná jediná učebnice pro všechny (ekonomové mají Samuelsona, ze kterého se mohou učit na celém světě všichni studenti ekonomie) - právo je jiné u nás, jiné v USA, jiné v Iráku či Kongu... Sem bych asi dala i krásné shrnutí jednoho mého kamaráda, co studuje k PF UK i ekonomii na VŠE. "Ekonomie je společenská věda. Pokud chce někdo studovat ekonomii na seriózní (VŠE, IES UK) škole, tak se potká i s určitou náloží matematiky, která může být i skrytá pod kurzy jako aplikované kvantitativní metody, ekonometrie/časový řady, finanční matematika a tak dále, ale pokud jde někdo studovat "ekonomický" obor jako např. mezinárodní studia - diplomacie nebo třeba cestovní ruch, tak kromě jednoho kurzu matiky a statistiky a "matematiky" (rozuměj matiky alá ZŠ - sčítání, odčítání, dělení, násobené...) ve fin. účetnictví, mikru/makru ho už nic jiného (matematicky založeného) nepotká. Ekonomie je sice společenská věda jako např. právo, sociologie a další, ale zároveň má blíže k přírodním vědám, dá se říci, že je jako disciplína přesně někde na pomezí věd jako je ona matematika a umění. Třeba právo je normativní věda, ekonomie je ale pozitivní věda = právo ve svém důsledku ani není věda, když už jsme u toho..., ekonomie ano, když řekneš ekonomovi kdekoli jinde na světě o věcech jako je mezní užitek atd., tak hned bude vědět, o co kráčí. Pozitivní věda říká, popisuje, co jak je, empiricky to zkoumá (jen se prostě snaží popsat tu neskutečně složitou realitu svými slovy)..., normativní věda naopak říká, co by jak mělo být. Pozitivní vědou jsou i přírodní vědy. Umění je ryze subjektivní (malíř ti namaluje obraz, na který má každý člověk jiný názor, pohled), matematika je naopak věda, kde 1+1 jsou pro každého 2 a nikdy nic jiného, ekonomie je přesně na pomezí těchto dvou disciplín. Takže těžko o ní mluvit vyloženě jako o humanitní vědě, stejně jako o přírodní vědě, i když momentálně má vzhledem k logice "nejdřív to dokaž na empirii" blíže spíše k oněm přírodním vědám. Aneb to blábolení v Otázkách Václava Moravce, kde každý host (nepodloženě) pindá jen své bohulibé názory na svět, to není ekonomie, ale "politické blábolení". A že ekonomie využívá k popisu složité reality zjednodušující modely? Důležitý je výsledek, jestli se to fakt potvrdí, jestli je model tzv. funkční..., ekonom je asi jako fyzik, co si mnohdy neskutečně složitou realitu musí taky občas trochu zjednodušit."

ErinkaUK

27. 2. 2015

Filosofická fakulta Univerzity Karlovy patří mezi ty lehčí fakulty UK. Většina oborů nedosahuje žádné přemrštěné náročnosti. Je tu na výběr strašná spousta zaměření, kromě nejrůznějších jazyků tu nechybí ani politologie, psychologie ( o tu je velký zájem), religionistika, etnologie, historie, pedagogika, logika, sociologie, středoevropská studia, fonetika, estetika, divadelní vědy, čeština v komunikaci neslyšících, dějiny umění, archivnictví, ale i andragogika a personální řízení. Některé obory jsou jednooborové, některé dvouoborové. O filosofických fakultách se obecně tak nějak šušká, že si je vybírají hlavně provaření flákači, povaleči, hippiesáci, utopisté, snílci či radikální příznivci levice (tohle si ale necucám odnikud z prstu,v průzkumech to tak opravdu vychází). Filosofická fakulta, ať už se bude jednat o FF UK, FF MU či jinou, je školou, kterou byste asi měli vystudovat, pakliže uděláte přijímačky a studiu se budete věnovat přiměřeně (pokud teda dobrovolně neodejdete). Náročnost záleží sice na oboru, ale celkově (v rámci vysokých škol) se bude jednat spíše o průměrně až podprůměrně náročné studium, dosti srovnatelné s náročností např. na pedagogických fakultách, kde na celém studiu bývá nejtěžší otevřít vchodové dveře. Studium zde bude ale pravděpodobně v průměru o něco náročnější než třeba na Fakultě sociálních věd UK. Univerzita Karlova je velmi dobře mezinárodně hodnocená škola, ale mám pocit, že i zde se nám velmi rozmohly všemožné nesmyslné obory. Jejich jedinou výhodou je snad jen to, že jejich studium většinou není finančně nákladné pro daňové poplatníky (na rozdíl od studentů farmacie, zubního lékařství) bych tipla, že studium jednoho semestru vyjde d. poplatníky tak možná na 1/5 - 1/10 částky, co u studenta medicínských/farmaceutických oborů. Jedna věc mě ale mrzí zcela nejvíce. A to je ta, kolik studentů dnes absolvuje vysokou školu, aniž by si ten titul zasloužili. Ono se stačí náhodně podívat na nějakou regionální FF (třeba tu na UPĚ - Univerzitě Pardubice), kde se dočtete, že: "Tak tahle univerzita rozhodně není jednou z nejlepších. Přijde mi, že je to opravdu dobrá škola pro ty, kteří si například potřebují nutně dodělat vysokou školu ale nechce se jim do toho investovat příliš peněz, času a energie :)" nebo "Zázemí teda nic moc, na chodbách před učebnou se nedá pomalu kde sednout, učebny malinké, přetopené. Fakulta dle mého nabízí příliš mnoho oborů, kde je nulové uplatnění. Měli by se zaměřit na pár předmětů, které se budou vyučovat kvalitně." a " Studium není náročné, na zkoušky stačí to, co řeknou učitelé. Příjemní profesoři, hrozné koleje, příšerná menza"... Tedy celkově nenáročné studium, kde většina oborů má směšnou úroveň a studentům stačí odpapouškovat pouze to, co jim řeknou na hodinách učitelé ( ne že bych komentářům vždy dávala 100% váhu, ale některé dost často vystihují jádro pudla, což platí i v těchto případech), to je ale velmi smutné a čekala bych to snad pouze na českých soukromých školách, které jsou tím v našem regionu doslova vyhlášené. Tyto školy degradují úroveň vysokoškolského vzdělání. A nejvtipnější na celé té věci je asi to, že jsou absolventi těchto škol ještě pak udiveni, když zjistí, že si s diplomem můžou v tom lepším případě leda tak utřít (však vy víte co)... Přijde mi, že dnes spousta lidí studuje, ale ani neví proč, jako by studovali z nějaké povinnosti, jsou snad až možná zaslepeni lživými formulkami o zaručené a dobré investici, která již dnes vůbec neplatí (možná tak před 10-20 lety). Kdyby se raději vyučili v dobrém oboru, udělali by mnozí jistě lépe. Je to dnes celkově zajímavá doba, studenti na středních odborných školách (obchodní akademie, hotelové školy, průmyslovky, různé správní školy atd.) jsou slabší než kdy dříve, ale na rozdíl od minulých dob se všichni dostanou na nějakou vysokou školu, respektive jsou tak hloupí, že na ni nastoupí (na lepší veřejnou vysokou školu to ti horší většinou ani nezkusí a když jim to nevyjde na regionální veřejnou, tak jdou na soukromou). Nemít tu pár kvalitních škol v Praze a Brně, tak jsme s naším vzděláváním snad na úrovni před 50 lety. Jenom pár relativně slušných škol v Praze jako UK, VŠE, VŠCHT, ČVUT a v Brně MU a VUT zachraňuje našemu školství hýždě. Dost se řeší UK jako celek, ale lepší je to asi brát/posuzovat fakultu po fakultě. A já říkám jednoznačně, čest našim pražským lékařským fakultám, protože ty jsou naprosto fenomenální! Kdybych byla výrazně chytřejší, určitě bych o ně měla velký zájem. Už jen to, co všechno se tam vyzkoumá, je pro mě naprosto neuvěřitelné.

JajenJajenJAmuck

24. 2. 2015

Marketingová komunikace a PR je stále ještě relativně nový obor, který se stále hledá, ale je to obor, na který padne každý rok suverénně nejvíce přihlášek, bez stovky to číslo atakuje většinou tisícovku, tedy je to zcela nejvýběrovější obor na FSV UK. Těžko se vyjadřovat k úrovni všech oborů na FSV, je známé, že FSV je mimo IES nenáročná škola, kterou musí vystudovat každý, na druhou stranu, každý se sem nedostane, i když už i na kdysi žádanější obory jako jsou třeba "medíálky", sociologie či politologie se dá v pohodě dostat (percentily okolo 70 = lehce nadprůměrný gymnazista nebude mít problém), pokud nejste úplná lama. Z tohoto všeho vybočuje snad pouze Marketing. kom. a PR, obor se zaměřuje na marketing z pohledu komunikačních strategií, můžete tedy očekávat předměty jako psychologie a sociologie zaměřené na marketingovou komunikaci, ale žádný prostor se zde naopak nevěnuje ekonomice, většinu pak asi též potěší, že matematiku (a předměty ji využívající) v rozvrhu nenaleznou. Místo toho je zde kupříkladu právo a etika v marketingu, marketingové strategie, marketing pro neziskový sektor, tvorba značky. Výběr z oblasti PR už je chudší, kromě znalostí z marketingu využijete i předměty jako Dějiny a teorie public relations, Komunikace s médii a předměty zaměřené na výzkum a využití médií obecně. Už je vám asi jasné, proč je o marketing na FSV takový zájem. 1) Je to snadné - matiku ani nic počítacího tu nečekejte, nic se tu nehrotí. 2) Marketing bude mít i v nadcházejícím desetiletí velký boom. Nicméně neduhem je to, že je tento obor jen na bakaláři, není tu magisterské studium, a tak se nabízejí na magistra asi jen tři možnosti: 1) Jít na soukromou školu (marketing je třeba na VŠFS, VŠMVV) a degradovat tak svoje dosavadní vzdělání soukromou školou. 2) Jít na Mediální studia na navazující (to zvolí asi většina) 3) Jít na VŠE a Marketing si zvolit jako svou 2. volitelnou specializaci, která je na VŠE (mají tam na magistru 2 specializace). Na marketing jako obor bylo v minulosti napliváno hodně špíny, byl jako obor hodně zostuzen, ale to asi většina oborů..., jak říkám, je to do budoucna asi nejperspektivnější obor na FSV UK, k tomu je to i opravdu snadné..., i když je faktem, že k pozici v marketingu můžete mít i obyčejný ekonomický obor, avšak pokud jste kreativní a vidíte své budoucí uplatnění v této oblasti, tak proč nejít studovat rovnou toto, ne? Ještě jednou tedy - obor to není ekonomický, ale primárně psychologicko-sociologický, matiku ani nic počítacího zde nečekejte, uplatnění máte jisté, pokud vás to baví, je to jasná volba, určitě lepší než žurnalistika - tam jako absolvent vlastně vůbec nic neumíte, v ničem se nevyznáte - absolventem žurnalistiky je například i známý moderátor ČT Václav Moravec (známé Otázky Václava Moravce), ten si kdysi často stěžoval, že nic neumí a v ničem se nevyzná, že kdyby měl znovu na výběr, šel by studovat právo, ekonomii nebo politologii... , na MU mají žurnu alespoň chytře jako dvouobor, jelikož jsou si vědomi celkem bídného uplatnění, ale na UK jen jako samostatný obor, je to sice dávačka, ale sama o sobě asi k ničemu. Mediální studia, at už prezenční nebo kombinovaný, podle mě uplatnění taky na prd, spíš než mozek uplatníte svůj výstřih a figuru, na soukromkách typicky obor oblíbený "pitomými modelkami", ale i zde je to obor, co nemá příliš vysokou úroveň (bez kvalitního výběru uchazečů by to byla asi solidní katastrofa i zde, tedy co se týče výstupu absolventů, i když to jsou na oko jakože chudáci, co nic neuměj, ale oni uměj, jelikož nejsou blbí a studují ještě zároveň další školu - je to spíš jako 2. škola, nic víc a nic míň:)... , Sociologie a sociální politika/antropologie - sociologů jsou mraky, ale s UK máte alespoň vyšší šanci na uplatnění v oboru než třeba s VŠFS, opět Sociologie jako obor vůbec nic náročného. Teritoriální studia/Soudobé dějiny - kombinované - opět dávačky, kde se člověk občas i zamýšlí, co je vlastně smyslem a hlavně budoucím uplatněním, i když pohádky ve smyslu, kde všude můžete dělat, jsou strašně fajn, i když reálně hrozí asi KFC, pokud nestudujete ještě něco dalšího. Českoněmecká studia - raději no comment, jediným plusem je asi málo studentů na oboru (méně než klasická jedna třída). Ekonomie a finance - není špatný obor, asi jako VŠE, prostě kvalitní ekonomický obor. Ještě bych zapomněla zmínit, že i jako na právech nebo medině, tak i tady na FSV, oboru Marketingová komunikace a PR můžete zvolit cestu CŽV, pokud se nedostanete přímo a budete po oboru toužit - což se asi nedostanete, takže pořádně šetřete. :D Jinak uplatnění široké: marketingové, komunikační či PR agentury, agen. pro průzkum trhu, mluvčí. Google, Unilever nebo SAP, média jako Elle nebo Česká televize, v komunikačních, reklamních či PR agenturách, například Ogilvy, AMI Communications nebo Native PR, jako manažeři vztahů s veřejností nejrůznějších institucí či tiskoví mluvčí (např. Ministerstvo zemědělství)...Hodně štěstí.

MiaMnaukotova

21. 2. 2015

Pedagogická fakulta na UK je volbou, pokud jde o pedagogické obory, velmi dobrou. Já sama zde studuji Speciální pedagogiku. Studium tohoto oboru není až tak náročné jako kdybyste studovali například matematiku a podobné náročné vědy (aneb pokud se toužíte dostat do blázince, jděte studovat matematiku na MFF UK nebo FJFI ČVUT), na druhou stranu je zapotřebí sem vykonat alespoň ty přijímací zkoušky, takže se dá říci, že díky tomuto faktu jsou tu pak v průměru (to slovo "průměr" je opravdu velmi důležité - samozřejmě že i na soukromé škole se mohou najít excelentní studenti, ale je jich tam nepopsatelně méně) o něco kvalitnější studenti než např. na UJAK, i když co si budeme nalhávat, ona není jenom ta "škola modelek", kde se rozdalo tisíce titulů za studium v délce pár týdnů (Starý Hrozenkov) a kde má studium obecně spíše nízkou úroveň (moje známá tam nedávno vystudovala, veřejně sice prohlašovala, jak jí to dalo zabrat, ale v soukromí mi pak přiznala, že jinde by to jen těžko zvládla, tomu se ale vůbec nedivím, byla již pracující, měla tři děti, "dávačku" prostě potřebovala - ale to je chyba české vlády a její špatné koncepce ve vzdělávání - tisíce pedagogů měly prostě "najednou" velkou poptávku po vzdělání (tedy vzhledem k té situaci spíše po titulu), ale ne každý z nich měl možnost se vzdělávat i mimo víkend, jak tomu bylo na veřejných). Krásnou ukázkou (že není jen UJAK) je například tento komentář od studentky Univerzity Hradce Králové - Pedagogické fakulty: "Mám pocit, že občas jsem měla více požadavků na střední škole! Když porovnám náročnost studia speciální pedagogiky třeba s Olomoucí, tak tady se můžeme jít houpat. Co slyším ze stran, tak uplatnění skoro nic moc, raději vezmou lidi z UPOLu, MUNI nebo UK .." Tento komentář vám jasně naznačuje, že dobré jméno školy je pro absolventy bez praxe velmi důležité. Samozřejmě ale - pokud již máte dvacet let jedno a to samé pracovní místo a na soukromou si jdete jen pro titul, protože vám to nařizuje (již deset let, ale začíná se reálně řešit až od tohoto roku) zákon, tak pokud vás nepropustí a nebudete si hledat nové pracovní místo, tak vám může být jméno školy celkem ukradené (pokud opomineme nízký společenský kredit absolventů regionálních (a zejména) soukromých vysokých škol). Už to zde psali kolegové z UK, ale měli naprostou pravdu a já mám potřebu to všechno zopakovat. Když jste čerstvý maturant, máte vyšší IQ, schopnost se opravdu tvrdě učit, motivaci jako blázen, tak pokud vás zajímají třeba práva, tak přece nepůjdete do Plzně, ale na UK nebo MU (která má teď mimochodem v právu i dokonce (mezi právníky a advokátními kancelářemi) lepší jméno než PF UK). Pokud vás zajímá nějaký ekonomický obor (nebudu jmenovat který, protože se v tom sama moc nevyznám a je jich hodně), tak přece nepůjdete třeba na PEF ČZU, kde vám 99 % lidí řekne, že je tam jen kvůli titulu nebo že si chtějí jen prodloužit mládí a mít studentský život a že vědí, že to tam stojí za prd, ale je to relativně fraška, kterou prostě "zandají" a odnesou si titul, tak proč tam nebýt, že. Tak když bych chtěla studovat ekonomický obor (a nejsem hloupá), tak přece raději vyhledám školy jako IES UK nebo VŠE, která se i furt chlubí tím, že je podle nějakého světového hodnocení ekonomických univerzit první nebo druhou nejlepší ekonomkou v našem středovýchodním regionu a společně s IES UK a nějakou maďarskou školou k tomu i nejlepší vzdělávací ekonomickou institucí, a to opět v našem regionu a podle nějakého německého centra pro vzdělávání. No a pokud bych toužila být lékařem, tak asi taky budu zcela nejraději pošilhávat po jedné z pěti lékařských fakult UK (evetuálně MU či UPOL), které patří mezi 100 nejlepších škol světa svého druhu, ale na Ostravu raději hodím bobek. Ale u těch LF to není zase až tak dramatické jako u těch společenskovědních oborů (ekonomie, pedagogika, filosofie, právo, sociologie a další), tam jsou prostě rozdíly mezi absolventy vysloveně obrovské. Absolvent odněkud z pedky/ekonomky/fildy z Hradce, Budějovic, Liberce, Pardubic a dalších regionálních škol., nebo absolvent z UK, MU, VŠE, UPOL, to je prostě rozdíl jako blázen. Já tady nelobuju za UK (která je mimo jiné podle QS Word University Ranking nejlepší českou vysokou školou (dále se umístily mezi 800 nejlepšími světovými vysokými školami (na světě je celkově asi 20 tisíc vysokých škol, vybráno je jen 800 světově nejlepších) z českých (a to jich máme desítky) VŠ už jen ČVUT, MU, VŠE a VUT) , jen konstatuji fakta, která jsou známá čím dál většímu počtu lidí. Bohužel, titul není jako titul, respektive je, ale diplom a škola v CV už ne, to je zapotřebí si pořádně uvědomit, sice z vás budou magistry, inženýrky, ale dle diplomu "sa ten hyn stejně ukáže".

Vendulikprdulik

6. 2. 2015

Ahoj, na bakaláři na FHS je obor, který studují všichni studenti (pokud opomenu jeden placený program), je to obor Studium humanitní vzdělanosti. Na FHS se ročně hlásí docela dost lidí, např. v roce 2014 to bylo 2143 uchazečů, vzalo se 1105, ale zapsalo se pouze 732, tedy hodně přijatých nakonec o školu nemělo zájem, to vyplývá i ze skutečnosti, že FHS má celkem dost lidí spíše jako záložní variantu. Z tohoto počtu pak vystudují cca 300 stovky, tedy podle statistik je úmrtnost na FHS mezi 60 až 65 %, což je absolutně nejvíce v rámci humanitních vysokých škol v České republice. Těžko říct, čím je tato vysoká úmrtnost způsobena (např. průměrná úmrtnost na ČVUT je asi okolo 50-60 %, i když jsou mezi fakultami obrovské rozdíly, ale jako srovnání s FHS snad celkem dobré), je otázkou, jestli má větší vliv "forma" (tedy spíše styl, jelikož forma je na FHS "na oko" hlavně denní) studia, kdy nejste průběžně testováni, a pak látku dost často podceníte a nestihnete se již na poslední chvíli všechno naučit, nebo jestli je na vině hlavně zkouška z historie. Já bych řekla, že ty vlivy budou oba, tedy je na vině jak historie, tak styl studia. Nutno však říci, že dříve se studium na FHS mělo (v rámci veřejných škol, ne soukromých prodejen diplomů) trochu za "dávačku", za studium, které dal skoro každý, ale to už není tak úplně pravda, velkým postrachem na škole je ona zkouška z historie, která nakonec většině způsobí to, že nedostudují. Jinak jsou tu takové jakože základní moduly, které musíte povinně odstudovat. Jinými slovy si tu přičichnete k sociologii, psychologii, filosofii, antropologii, ekonomii, historii a dalším, ovšem ač jsou ostatní zkoušky spíše na úrovni vysokoškolských základů (rozuměj úvodních kurzů na zaměřených oborech) z těchto věd, tak zkouška z historie jde daleko za úvodní znalosti, trochu mám až dojem, že se z nás škola snaží vychovat takové malé historiky.=) Pokud jde o navazující studium, tak to už je podstatně lehčí, vlastně to se dá zvládnout naprosto bez problémů. Na navazujícím už se tedy více specializujete, můžete tu studovat sociální a kulturní ekologii, gender studia, orální historii, obecnou antropologii, studia občanského sektoru, historickou sociologii, evropské kulturní a duchovní dějiny, elektronickou kulturu a sémiotiku či například německou a francouzskou filozofii v Evropě, tyto navazující obory jsou již menší a v ročníku bývá většinou okolo 20-30 studentů, dostudují všichni, kteří se budou studiu věnovat přiměřeně - což ale tak úplně neplatí u bakalářského studia. Bakalář na FHS určitě není škola zadarmo, mám kámošku, nezvládla to tu a po prváku odešla, teď si dodělává diplom na UJAKu (úplně ztratila soudnost), ty zkoušky tam, to je fakt výsměch na úrovni základní školy, což mi sama přiznává, člověk má pak trochu i vztek, za co všechno dnes lidé dostanou titul, ale zas se alespoň upokojuje tím, že většina lidí snad ví, je si vědoma, že diplom z veřejné školy je víc než ze soukromé, stejně jako že diplom z UK je víc než diplom třeba z UTB. Co naplat, za studium na kvalitnějších veřejných školách se platí jistá dan, a to je čas, který strávíte učením, kterého není zrovna málo + nervy. Podle mě je "strategie" EU mít hodně vysokoškoláků celkem ujetá. Aneb Karel Gott má sice vysoký plat, ale to neznamená, že když uděláme zpěváky ze všech lidí, tak že budou mít všichni stejně vysoký plat jako Karel, Karel je totiž jenom jeden.=) Pointa je tedy v tom, že spousta VŠ dnes snižuje nároky a to opravdu mnohdy až drasticky, aby i netalentovaní studenti měli diplom, typické je to hlavně pro soukromé školy, často i pro regionální školy, je to trochu na zamyšlení, co se tu dnes děje, k jakému plýtvání veřejnými zdroji tu dochází, ale to já určitě nevyřeším. Jinak ještě - FHS UK je spíše holčičí škola, holky tu jsou v přesile, a to více než 2:1.=)

Rengman

25. 1. 2015

Hodnotit PedF UK je hrozně těžké. Za a) je to obor od oboru za b) připravují se nové akreditace na kterých bude hodně záležet. obecně ale škola velmi trpí nezajímavými hodinami, přehnaným důrazem na teorii a hlavně přemírou předmětů - což souvisí s katastrofální strukturou studia.

Nanous

18. 1. 2015

Studuji Fj-Pg pro druhý stupeň a sš. Jen samá teorie, která není moc k ničemu. Málo kreditů za předměty proto jich musíme mít hodně (15 není vyjimkou). O učitelské povolání jako takové se moc kantorů nezajímá (špatně připravené hodiny, nedodržování plánů předmětů, přemrštěné požadavky a taky chození pozdě do hodin). Obtížnost zkoušek však není tak velká (při tom množství ani být nemůže). Kvality vykompenzována kvantitou.

malikajepbarova

18. 1. 2015

velmi tezka skola, studovala jsem tam 5 let

NejlepsivolbavCR

23. 12. 2014

Nemá smysl tu psát o farmacii, jelikož všichni asi víte, že je to velice lukrativní obor. A tak se alespoň zamyslím nad perspektivami ostatních VŠ oborů. Dnes je totiž už zcela jiná doba než před dvaceti lety. Někteří si ale stále naivně (hloupě) myslí, že ekonomické obory obecně jsou lepší pro uplatnění než ty humanitní, to je ale velký omyl. Když bych vzala třeba jednooborovou psychologii na FF UK nebo práva na MU, tak perspektiva bude stokrát lepší než z nějakého rádoby ekonomického oboru na nějaké vesnické či soukromé univerzitě. Pokud ale budeme srovnávat humanitní studia, filosofii atd. na nějaké vesnické univerzitě s nějakým dobrým ekonomickým oborem na VŠE, pak to vyjde zase zcela opačně. Poučení pro středoškoláky: Dívejte se na obor i školu, o perspektivách studia nelze plácat nijak plošně. Pokud jsou vaše finanční možnosti špatné, tak se podívejte na to, jak je to na té které univerzitě se sociálním stipendiem. Aneb občasné výmluvy typu "musím zůstat ve svém kraji a chodit na tu (až ostudně) špatnou školu, protože by to rodiče jinak neutáhli, jsou opravdu spíš směšné) Např. Univerzita Karlova měla sociální stipendium odstupňované tak, že kolegové z domácnosti do 1.1 násobku životního minima si ze sociálního stipendia zaplatili kolej i MHD. Předpokládám, že třeba na VŠE to bude podobné, představu o kolejném si nejlépe uděláte podle ceníku (nebudu dávat odkaz, k dohledání lehce na netu) Co se týče ekonomických oborů, tak by lidé už dnes měli hodně důrazně zvážit VŠE. Na jedné straně šíře oborů jim umožní se více profilovat k "humanitnímu", i když budou stále studovat ekonomický obor. Navíc ekonomické obory se toho času vyznačují tím, že je asi největší rozdíl mezi uplatnitelností absolventů jednotlivých škol. Zatímco absolventi např. technik se v platech a zaměstnanosti liší tak, že je za to zodpovědný především region, absolventi VŠE jsou nejlépe uplatnitelní a nejlépe placení absolventi ze všech českých vysokých škol, zatímco absolventi ekonomických oborů na regionálních vysokých školičkách jsou na tom o poznání hůř. Takže pokud chcete ekonomický obor, skutečně důkladně zvažte, zda přeci jen VŠE finančně nezvládnete (zůstat ve svém kraji a chodit na nějakou podřadnou školu s velmi slabými žáky i učiteli, skromnými nároky na absolvování a mít tak z ostudy přímo kabát, to už dnes trh docela zásadně trestá ). A nyní se dostáváme k technikám, na rozdíl od vesnických-regionálních humanitních a ekonomických fakult jsou ty technické většinou celkem dobré. A tak bych možná zvážila i jejich studium, pakliže nakonec opustíte od ekonomického/humanitního oboru. Např. na vesnické-regionální univerzitě ve Zlíně (UTB) je velmi dobrá Fakulta multimediálních komunikací X údajně skoro každý (když se z těmi lidmi pak v soukromí bavíte) z Fakulty ekonomiky a managementu vám řekne, že kdyby měl na výběr, nikdy by na takovou školu už nešel (a to se přitom jedná ještě spíše o lepší regionální-vesnickou ekonomku, na rozdíl třeba od Slezské (SU) či VŠTEČB). Ale vy (a vlastně každý) na výběr máte, tak vybírejte hlavou a používejte zdravý rozum - analyzujte vždy jak školu/univerzitu samotnou, tak i konkrétní fakultu a obor. Hodně zdaru.

DeLI90

9. 12. 2014

Právnická fakulta Univerzity Karlovy je jedna ze 4 původních fakult, její vznik se tedy datuje už k roku 1348. Podle toho však vypadá i samotná budova školy, která kdekoho bude jistě v určitém slova smyslu i fascinovat a kvůli níž mnozí možná i zatouží se zde někdy"ukázat". Ovšem tato (pro někoho) "romantická" středověkost se pak odráží i v samotných přednáškových místnostech a učebnách, kde to vypadá lehce středoškolsky - typické řady lavic na rovině. Po technické stránce tato fakulta vybavena příliš dobře není, což ještě více podtrhuje i velmi nedokonalý SIS (ano, zápisy jsou na Karlovce takovou malou noční můrou). Pokud se jedná o náročnost studia, tak na humanitních (FSV, FHS, FF, PF) školách máte obecně i v rámci prezenčního studia hodně volného času, na pražských právech se o semestru víceméně nic neděje, a tak mnozí bud pracují ( od 2.-3. ročníku běžně v AK) či studují další vysoké školy, kde může (a nemusí) být větší nápor práce o semestru. Osobně jsem zvolil onu 2. možnost, vydal jsem se tedy od roku 2008 do roku 2011 studovat bakalářský obor na VŠE (většina spolužáků volila VŠE, ojediněle FSV, potažmo i ČVUT), ovšem nakonec jsem byl rád, když jsem ho vůbec dodělal, a to až v roce 2012 a s odřenýma ušima k tomu, nějak jsem v té době totiž nepředpokládal, že to bude až tak náročné, ale to bylo způsobeno i mou volbou - zvolil jsem si obor Ekonomie, kdybych si zvolil nějakou "dávačku" z FMV, jistě bych takovéto problémy neměl. I když mi studium VŠE celkově mnoho dalo, a tak jsem i rád, že jsem do toho šel. Na právech to tak těžké sice nebylo (respektive není, jelikož ještě finišuji), ale bylo/je zde vyžadováno velmi mnoho mnohdy až zbytečných informací, což mohlo dělat/dělá problém zejména studentům s trochu slabší pamětí, kteří ještě k tomu všemu nechají vše až na poslední chvíli. Náročnost oproti Ekonomii byla tak v poměru 1:2 ve prospěch VŠE, ale na Ekonomii jsem studoval v době, kdy tam byly doslova vražedné Aplikované kvantitativní metody a Game Theory v podání "Chicago boys", momentálně už tento obor údajně až tak vražedný není, i když stále patří na VŠE k těm nejtěžším. Mnoho lidí mě žádá, ať jim zhodnotím a následně doporučím právnickou fakultu, kterou považuji v ČR za absolutně nejlepší a nejkvalitnější. Vždy jim odpovídám to samé - nejlepší je Masarykova univerzita, není to jen díky lepšímu hodnocení tamních práv českými novinami (HN), ale i díky obecně lepší koncepci výuky a (domnívám se) kvalitnějšímu učitelskému sboru (možná i proto, že Brno je sídlem mnohých významných institucí - co se týče práva, samozřejmě:). Jasně, Ukáčko je v "obecném" mezinárodním hodnocení (QS World University Ranking) škol výše, je cca (budu zaokrouhlovat nahoru) na 200. místě, ČVUT asi cca na 400., MU cca na 500. a VŠE a VUT někde cca okolo 600. (snad si to pamatuju dobře=) z 20 000 vysokých škol na světě, ovšem koho zajímá celkové hodnocení univerzity, když práci bude (v případě práv) hledat v ČR - asi sotva budete dělat s vystudovanými českými právy právníka někde v Německu nebo USA a "chlubit" se s dobrým hodnocením své univerzity, na kterém se ještě k tomu všemu PF ani zrovna dvakrát nepodílela/nepodílí (toho případného chlubení využijí asi obecně nejvíce farmaceuti a lékaři, potažmo někteří matfyzáci, kteří se spíše "podívají" někam do světa), takže bych dal spíše na to, že tady je lepší právnická fakulta ta na Masaryčce než ta na Karlovce. Ovšem problémem je, že v Brně je lehce "přeprávníkováno", a tak jako student můžete mít v Brně menší problém sehnat nějakou tu práci v AK, to je pak zase výhoda té Prahy. Na druhou stranu, právníci z MU mají po vystudování v Praze dveře dokořán otevřené - to však příliš neplatí pro právníky z UPOL a ZČU, o které není momentálně nikde příliš zájem (kromě úřadů), UPOL je sice lepší než ZČU, ale i přesto se např. absolventi práv z UPOL potýkají s cca 12% nezaměstnaností (oproti 1-2 % absolventů UK a MU). Nechci tady narážet na jiné školy, ale pravdou je, že humanitní (práva, fildy, sociální vědy, humanitní studia) a ekonomické fakulty na "vesnických" univerzitách obecně prostě nemají příliš vysokou úroveň, to ovšem neplatí o technických a místy i přírodovědných fakultách, ty jsou často i původními fakultami těchto univerzit a úroveň tam bývá velmi slušná - ovšem opět záleží i na formě studia, jelikož na "vesnických" (regionálních) fakultách se velmi rozmohlo tzv. dálkové studium, které prostě v případě mnohých technických oborů nemůže být adekvátně slučitelné (=snižování nároků, a tím pádem pak i nabytých znalostí), a tak kvalita absolventů uvadá - v této souvislosti již můžete vidět i např. od předních českých firem (např. Škoda Auto), že požadují mimo jiné výlučně absolventy prezenční formy studia, což je však celkem logické. P.S. Pokud opravdu tak strašně toužíte po PF UK, MU, ale o pár bodíků vám to v přijímačkách uteklo, pak se podívejte po CŽV, vyjde vás to sice cca na 50 tisíc, ale pokud uděláte zkoušky (jsou to ty samé, co mají regulérní prváci), tak jste v regulérním druháku, to samé platí v případě lékařských fakult - mám kamarádky, kterým to těsně uteklo na 1.LF UK, a tak šli do CŽV. Jen mi tedy vadí, že není a nikdy nebyl nějaký limit na toto "předstudium", v minulosti se do CŽV na PF UK totiž brali i jedinci s výsledkem okolo 90-100 bodů (OSP + ZSV + certifikáty), což mohl být klidně i pouhý 50. percentil v OSP. Dnes se bere okolo 130-140 do CŽV, ale to je hranice, kterou udělá snad každý gymnazista. Jen se asi fakt zamyslete, jestli o ty práva fakt stojíte, nebo jestli vám nejde spíš o něco jako uznání svého okolí a další "nesmysly", takoví lidé tu pak totiž většinou bývají vcelku nešťastní a dost často pak i odchází jinam (moje známá na medinu).

BiolozkaKarolinka

4. 11. 2014

Přírodovědecká fakulta UK má velmi dobré jméno. V rámci chemického zaměření tu lze studovat obory Klinická a toxikologická analýza, Biochemie a v rámci studijního programu Chemie pak další 4 konkrétní obory chemického zaměření, obdobně pak lze postupovat i u geologického, geografického a konečně i u biologického zaměření (=nebudu tu vyjmenovávat všechny zdejší obory=)). Já studuju v rámci biologického zaměření obor Biologie. PŘF UK je velmi silná v chemických disciplínách , kde bych řekla, že přinejmenším velmi obstojně konkuruje VŠCHT či Chemické fakultě VUT. V rámci chemie proslula i svým slavným absolventem, objevitelem celé řady nových antivirotik, chemikem a uznávaným vědcem Antonínem Holým. Pokud budete studovat na oboru Biologie, pak si v rámci studia z pěti modulů vybíráte předměty za celkem 24 kreditů. Zbytek do 180 můžete vybírat i odjinud. K dispozici jsou samozřejmě i doporučené studijní plány pro inspiraci. Možná pro vás bude zajímavou informací, že konkrétně na oboru Biologie se můžete vyhnout jak matematice, tak i chemii, které si nemusíte vůbec zvolit. Aneb z oněch 5 modulů si většina studentů vybírá zejména předměty pokud možno méně náročné (to lze celkem dobře konzultovat se staršími spolužáky), jediným 100% povinným předmětem je tedy bakalářská práce. Abych byla upřímná, studium mi zatím nepřijde těžký, ale to bude z části i mým oborem/zaměřením. Bez chemie a matematiky se dá podle mě celkem dobře obejít, já tyto vědy teda ještě k ničemu nepotřebovala. Stejně tak je to i s "kytkama" a mnohýma dalšíma. Co se týče vypracovávání protokolů, tak to se tady zas až tak moc nekoná. Co slyším od kamarádů z jiných univerzit (teď nemyslím z těch vyloženě "odpadních"), tak já mám snad i nejméně práce na doma (i když ve škole zase naopak strávím spíše více času). Co jsem tak slyšela, tak někteří kolegové z PŘF UK údajně po roce až dvou naši školu opouštějí (či zůstávají a začnou studovat další školu naráz) a zkoušejí to zejména na lékařských fakultách (třeba na 1.LF UK se lehce nadprůměrnej gymnazista dostane asi bez větších obtíží), tomu se ale zas tak moc nedivím, kdyby mi šla chemie, na LF bych si připadala asi taky o něco jistěji (ale to samé říká i moje kamarádka z Filosofický fakulty, že kdyby nebyla tupá na chemii, na FF by ji ani omylem neviděli:D. Časté jsou však i přechody na magisterské studium na VŠCHT, ale to se týká asi zejména těch chemických oborů na PŘF UK. Jinak jeden můj známý tu kdysi studoval v rámci navazujícího studia jadernou chemii a k tomu i jaderný inženýrství na FJFI (jo, byl to trochu ehm, no pilný student:) A FJFI mu přišla o něco těžší, na druhou stranu, na FJFI jsou údajně těžké zejména ty matematické obory (ty jsou opravdu jen pro skutečné "kapacity"), ty obory spojené s fyzikou už tak náročné údajně nejsou - asi jako na každé škole, náročnost dost modifikuje zvolený obor. Ale to zase samozřejmě neznamená, že jsou ty lehčí obory nějaká "dávačka", každá lepší univerzita si totiž náročnost svých oborů hlídá, aby i ty relativně lehčí obory nebyly zas úplná fraška a studenti na nich dostali taky určitou "sodu". PŘF UK je naprosto plnohodnotnou a prestižní fakultou UK, je velice silná v oblasti vědy a výzkumu a pomáhá tak i k vysokému umístění UK v mez. žebříčcích (aneb kde by bez nás, lékařských fakult a Matfyzu byla třeba takové právnická (PF UK) a další humanitní (FHS, teologie, FSV) fakulty, že:)) Pokud jste talentovaný člověk, půjdete nejspíš na doktorské, posléze se uchytíte v nějakém tom výzkumném ústavu a jednou nám tak snad i vy umožníte lepší a kvalitnější život na naší planetě.:)

Ukackojakoremen

28. 10. 2014

Trochu to zjednoduším, ať v tom nemáte guláš.:) Tak tedy ve zkratce lze na Matfyzu studovat obory spojené s fyzikou, matematikou, informatikou nebo učitelstvím. Nejlepší uplatnění mají samozřejmě informatické obory, jelikož Matfyz je napojen na nejlepší světové školy a informatické obory se těší na Matfyzu obecně velmi dobrému zázemí (+ je po nich ohromná poptávka), a tak naše škola vychovává programátory skutečné světové extratřídy. Absolventi Matfyzu se v drtivé většině uplatňují v oborech, které vystudovali, nalézají práci například ve Facebooku, Googlu, Oraclu či jako vědečtí pracovníci. Já však studuji Matematiku, nicméně na magisterské studium již mám v plánu Matfyz opustit a dále pokračovat na VŠE, kde chci studovat obor Finanční inženýrství. Ke svému příspěvku bych ještě rád přidal jeden lehký a zajímavý rozbor jednoho experta na školství, který naznačuje, ukazuje, proč jsou soukromé školy v České republice na úrovni učiliští. "Konkrétně v USA se školné platí na všech typech škol. Rozdíl je především následující: * private for-profit: Cílem univerzity je vygenerovat zisk, od toho se vše odvíjí. Univerzita je tržními mechanismy motivována být jen tak dobrou, aby se našel dostatek studentů studovat. Zisk z provozu univerzity je ziskem pro majitele. Chování je podobné českým soukromým vysokým školám (bez ohledu na to, že některé mají právní formu o.p.s.). Školné je obvykle hlavním zdrojem příjmů. * private non-profit: Univerzita je nezávislá na státu, zisk je investován zpět do školy. O univerzitě rozhoduje především správní rada. Školné je zdrojem příjmů společně s dary celé řady nadací a s (obvykle významnějšími než u předchozích) obchodovatelnými výstupy aplikovaného výzkumu. Tyto univerzity ve vyznačují především vysokým počtem stipendijních programů, díky kterým významná část studentů neplatí ani zdaleka plné školné. Způsobem řízení odpovídají do značné míry našim veřejným vysokým školám (roli správní rady hraje akademický senát). * public: Univerzita je významně řízena státem, úředníci více zasahují do toho, co a jak bude škola učit. Do značné míry odpovídá našim státním vysokým školám, kde to chodu univerzity může více či méně zasahovat příslušné ministerstvo, i když ne tak výrazně jako je tomu v USA (kvóty, zásahy do studijních plánů, v minulosti i ostrakizace). Školné je i zde "recyklováno" a tvoří významný příjem univerzity vč. zdroje pro stipendia. Takže to "for-profit" se týká především "majitele". Pouze for-profit generují zisk, ostatní svůj zisk investují samy do sebe." Ted už snad chápete, jakého "omylu" se dopouštějí naši čeští žurnalisté, pakliže se diví, proč jsou české soukromé vysoké školy tak bídné, kdežto ty americké tak skvělé. Ono totiž ty (prestižní) americké soukromé VŠ fungují na podobné bázi jako ty naše lepší veřejné vysoké školy.

Jojobonbony

26. 10. 2014

Minulé vlády zajistily mladým učitelům velmi pěkné platové podmínky (tedy ve srovnání s ostatními státními zaměstnanci, kteří začínají třeba jen na 11-12 tis. čistého zcela určitě - a to jsou to taky vysokoškoláci). Moje mamka je učitelka a já na ni taky studuju. Abych pravdu řekla, tak vůbec nechápu, co se našim učitelům pořád nelíbí, moje mamka už je ve školství přes 20 let, bere 25 čistýho, to mi teda úpřímně řečeno až tak málo nepřijde, dělá práci, která je kreativní, má smysl a celkově ji to naplnuje a něco dává, k tomu všemu je strašně fajn, že má dlouhý prázdniny v létě. Jasně, když začínáte, tak pokud chcete být dobří, strávíte nějaký ten čas přípravou hodin doma, ale co si budeme povídat, pak už je to jen to samé dokola, takže časově vás to zatíží jen na samotném počátku. Náročnost a uplatnění záleží na zvolené specializaci, ale řekla bych, že po matikářích/fyzikářích bude poptávka vždy, stejně jako po učitelích cizích jazyků. Pokud se rozhodnete jít na PEDF, měli byste toužit vykonávat povolání učitele, není totiž nic horšího než zhnusený učitel, kterého to prostě nebaví a jinde se dneska jen tak lehce už asi nechytnete. Pokud mám hodnotit kvalitu dosaženého vzdělání - nemá to tu žádný širší záběr jako když studujete například právo nebo ekonomii, je to prostě úzce zaměřené studium, vyznáte se jen v tom, co studujete, učitelé nejsou žádní bozi. Ale mně to vyhovuje. Uk má dobré jméno a společně s pedkou na MU je to to nej, co se týče učitelství v ČR. Náročnost je spíše nižší - no medicína to není, je to pohodovější záležitost, často si ostatní studenti ze studentů pedagogické fakulty dělají srandu, že nejtěžší je na našem studiu otevřít vchodový dveře, já bych k tomu řekla asi to, že velmi záleží na oboru, nicméně v průměru na tom asi něco bude, je to snažší škola. Nedávno jsem se bavila s jedním ekonomem z VŠE, proč jako to naše školství tak zaostává, já jsem razila tezi, že to je nedostatečným financováním. On zase vyřkl pro mě celkem zajímavou úvahu, na které asi něco bude, podle něj by naše školství, respektive úroven našich absolventů mohla být zvýšena jednoduše tím, že by se povinně zavedla maturita z matematiky. Stačí se podívat, kde jsou země, které tyto disciplíny považují za podstatné, jak silně hospodářsky rostou, jaké skvělé výsledky dosahují tamní studenti v matematice a podobných disciplínách ( a kde byli naši žáci v těchto disciplínách za socialismu, kdy do školsví taky žádné obrovské sumy netekly). Musím říct, že na tom asi něco bude, v naší zemi bude mít za chvíli každej druhej kuchař vysokou, a přitom vzdělanost již řadu let spíše klesá, jelikož všichni mají sice titul, ale nikdo nic neumí. Nevím, no - místo zavádění nějakýho školnýho by spíše mohli zpoplatnit studium další studované školy nebo třeba zpoplatnit delší dobu studia jak tři roky na Bc. (dnes se hradí ještě další rok). Dále by mohli nabírat méně uchazečů na regionální školy - opravdu nechápu, proč tu na regionálních školách vyrostlo tak moc humanitních a ekonomických fakult, beztak to má většinou mizernou, neodpovídající úroven a tamní studenti nejspíše z většiny skončí u prací pro středoškoláky = studují naprosto zbytečně, ale třeba aspon udělají babičkám radost, no.:) Jako já to chápu, vnučka, co horko těžko dodělala maturitu, tak se dopracuje až k titulu - z toho musej bejt doma asi trochu vedle (v tom dobrým slova smyslu). Pak přijde ale ta realita, že vnučka skončí třeba v Tescu za kasou - fajn využitý prostředky nás všech, že. :) Možná by nebylo zapotřebí ani školný, ale stačilo by i zápisný na 1. semestr, jelikož zejména technické fakulty se zneužívají lidmi, kteří vůbec nemají v úmyslu je vystudovat (pozná se to např. podle toho, že nepřijdou ani na jednu zkoušku), jde jim čistě jen o zachování statusu studenta (a v případě zahraničních studentů o dlouhodobý pobyt). Abych to uzavřela, investice do kvalitního vzdělání ( = kdo chce na práva, nepůjde do Plzně nebo Olomouce, ale na MU nebo na UK, kdo chce studovat ekonomii, nepůjde na regionální či soukromou ekonomku, ale na VŠE nebo ESF MU, kdo chce získat kvalitní lékařské vzdělání, půjde na UK, MU, ale určitě se vyhne Ostravě...) se bude nadále vyplácet. Takže studovat ano, ale s rozmyslem - a pokud na studium prostě nemám, nic se přeci neděje (neznásilnuju se zbytečně!), vystuduju si učnák, naučím se trochu německy a budu se mít za chvíli mnohem líp - než zbytečně ztrácet léta na nějaké podřadné vš, a pak stejně skončit u práce, kde vysoká není třeba. Jsem ráda, že tradiční a prestižní školy (MU, ČVUT, UK, VŠE, VUT,VŠCHT) získávají poslední desetiletí velkou část prostředků z vědmy a výzkumu - pomocí grantů a nejsou na kvantech studentů až tak závislé (jako soukromé školy či humanitní a ekonomické regionální školy). Učení zdar!

ExotkazFildy

20. 10. 2014

Filosofická fakulta je pro mnohé terčem posměšků a vtípků. Asi všichni znáte třeba tyhle: "šel jsem kolem fildy a hodně pospíchal k nám na práva, aby si lidi nemysleli, že snad mířím na fildu" nebo třeba "lidi na fildě jsou divný" a tak dále. Upřímně řečeno, byla jsem na bakaláři na Filosofické fakultě na Univerzitě Hradec Králové a tam ta úroven kapacit i lidí na škole byla opravdu tragická (nj, regionální univerzita pro horší studenty), na UK je to už mnohem lepší, ale co si budeme povídat, je to pořád jen filda, i když filda UK. Vtípky o exotech FF už se snažím přehlížet. Jde totiž i o, co tu studujete za obor, uznávám, že jich je strašně mnoho a některé tak asi nemají patřičnou úroven. Nicméně UK je nejstarší a největší české univerzita a pokud vynecháme úzce specializované univerzity (ČVUT, VŠE, VŠCHT), tak zdejší obory nalézají v naší republice jen velmi těžko nějakou konkurenci. I když občas je nějaký obor kvalitnější třeba na MU (klasicky poslední léta práva) či výjimečně i na UPOL. Asi bych měla ještě zdůraznit, že FF UK opravdu není jen o exotech, co chodí týden v jednom tričku, mají mastné vlasy, nemyjí se, ale že jsou tu i celkem pěkné a inteligentní ženské. Vždyt si vemte, že lingvistiku studují většinou ženy. Ano, některé nevypadají zrovna třeba jako Miss VŠE, ale ošklivé rozhodně nejsou. Pokud se jedná o náročnost studia a úspěšnost v přijímacích zkouškách, je to obor od oboru, takže to nejde nijak přesně říct, ale počítejte s tím, že zde titul zadarmo nedostanete - to se poohlídněte po nějaké soukromé škole, kde si ho "koupíte". To se mi na UK líbí - že garantuje určitý standard znalostí svých absolventů a její absolvování má stále ještě nějaký zvuk. U nás (v ČR) je to co do úrovně kapacit na škole, samotné úrovně studia a posluchačů/absolventů v tomto pořadí: nejlepší Praha (tradiční UK + specializované univerzity VŠE, ČVUT a VŠCHT), pak Brno (tradiční MU + specializovaná VUT) a poslední Ostrava (nová OU a VŠB-TUO). Poté nastupují regionální univerzity a nakonec soukromé "vysoké" školy. Jen bych možné ještě zmínila, že na západ od nás měla v minulosti spousta velkých byznysmenů a velmi úspěšných lidí vystudovanou právě filosofickou fakultu, ale je pravda, že studium na anglosaských univerzitách je a vždy bylo přece jen o něčem úplně jiném, více se tam totiž zaměřují na rozvoj kritického myšlení a dalších důležitých disciplín než na suché biflování faktů, což však není problém úrovně našich FF, ale zaměření studia, respektive oboru, což však vychází z naší tradice (prostě nemáme anglosaskou kulturu :D). Tak tedy, zapomente, že se o FF říká, že na ni chodí samí podivíni, exoti a outsideři - protože to už dnes není pravda, podívejte se na osazenstvo třeba na soukromých a regionálních školách. A zavítejte za mnou do bufetu U Platóna.:)

FHSacka

20. 10. 2014

FHS se přezdívá Fakulta hledající smysl nebo též Fakulta Honzy Sokola. Je to 17. a asi i trochu zakomplexovaná fakulta Univerzity Karlovy. Jsou sem lehlé přijímačky, kde se nabírá vždy přesně polovina uchazečů. Dost lidí má FHS jako určitou "jistotu", kdyby se nikam jinam nedostali. Problém FHS je možná až příliš velká liberálnost, člověk tu totiž nic nemusí, zároven k FHS studuji i FF UK, a tak mám již nějaké srovnání. Například aniž bych (na některé předměty) jedinkrát přišla, nebo nedej bože plnila nějaké referáty nebo cokoli, vždy mám zápočet a pohoda. Z tohoto fungování pomalu nabývám dojem, že to asi nebude taková fuška. Na FHS UK je na bakaláři pouze jeden obor, kterým jsou humanitní studia, je to takový mišmaš základů sociologie, psychologie, filosofie, ekonomie, historie a dále z volitelných předmětů, proto se o FHS někdy říká, že je to spíš takový pokračování gymplu než opravdová vysoká. Nicméně mně osobně spíše vadí, že tu student může svá studia jaksi proflákat (většina tu pracuje a škole se věnuje až chvíli ve zkouškovém), což není spravedlivé vůči těm, které studium opravdu chytlo a stráví hodiny denně v knihovnách. Jediná těžká zkouška je totiž asi ta z historie. Jinak se náročnost dá velice korigovat výběrem vhodných volit. předmětů. A co se týče volitelných předmětů - měla jsem tu zatím za 12 kreditů a na rozdíl od FF Uk jsem dostala zápočet navzdory tomu, že jsem nebyla ani na jedné přednášce a nic nedělala - nic nebylo potřeba. FHS je společně s Fildou všeobecně oblíbeným terčem vtipů o nezaměstnanosti. FHS je navíc vzhledem ke svý nedlouhý existenci terčem ještě vděčnějším, ale musím uznat, že FHS je po praktické stránce opravdu k ničemu, na FF je spustat oborů, některé jsou opravdu užitečné a uplatnitelné - trochu se totiž zapomíná, že na FF UK hrajou prim cizí jazyky nebo i psychologie, ne jen v praxi neuplatnitelné obory. Myslím, že FHS má podobnou úroven studia jako teologické fakulty na UK, náročnost srovnatelnou s pedagogickou fakultou, filosofická fakulta je podle mě náročnější, i když to je možná tím, že tam studuju náročnější obor.

PsycholozkazUK

13. 10. 2014

Kdysi mi poradila jedna slečna, jak se dostat na psychologii, vyslyšela jsem její rady a už jsem taky studentkou "psychošky". :-) Každý rok se i mně teď ozve nějakých 200-300 lidí s tím, že chtějí zjijstit, jak se dostat na Psychologii. A tak Vám poradím to, co mi poradila tato fajn slečna. :-) Držte se toho a jste tam taky! - "Abych řekla pravdu, tak si myslím, že šance pro přijetí jsou velké, bez přípravy to ale asi možné není, protože psychologický test se ptá na věci, které z běžné SŠ výuky víceméně nelze znát. Nám doporučili (a já se toho držela) pročíst si Atkinsonovou, myslím, že tam znalosti stačily, pak je tam test biologie nebo ZSV podle vlastní volby, mně přišla biola jasnější svým vymezením, a tak jsem se připravila na ni, jak vypadá okruh ZSV nevím. Nakonec je tam cosi jako IQ test, numerické řady atp. a nakonec test paměti. Minimum pro postup do ústního kola je 25 bodů, teoretické maximum padesát. Pokud máte z ústního přes třicet, jsou šance k přijetí dobré (s každým bodem navíc lepší a lepší), nad 35 je to fajn, nad 40 bodů to má člověk celkem v kapse. U ústního kola jim jde hlavně o motivaci - tzn. chtějí vidět, že má člověk praxi, něco pro tu psychologii dělal (pomáhal babičkám v domově důchodců a podobně) a jeden víkend dobrovolničení je asi taky neohromí. Je fajn mít solidní seznam načtené literatury a je fajn působit uvolněně a přívětivě. Dohromady je fajn mít cca 70 bodů alespoň, minimum pro přijetí bylo snad někdy kdysi 75 bodů, jeden rok stačilo snad i 69. Není to jen o tom, jak jste dobří vy, ale i o tom, jak dobří jsou ostatní. Součet bodů se dozvíte u komise u ústního kola, zda vás berou cca měsíc po tom. Ale jak říkám, z těch bodů to lze celkem odvodit. Pokud si důkladně pročtete Atkinsonovou, měli byste ps. test zvládnout. Pokud válíte v numerických řadách a podobně, máte velké plus." Studium psychologie je velice perspektivní a prestižní záležitostí, abyste si mohli jednou otevřít svou vlastní ordinaci, musíte nejprve vystudovat pětiletý magisterský obor psychologie, nejde to nijak jinak obejít, tento obor nabízí jen pár fakult v zemi, většinou filosofické fakulty. Určitě se dá najít i na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. Dost lidí si plete rozdíl mezi psychologem a psychiatrem - psycholog má vystudovanou pětiletou psychologii z Filosofické fakulty, kdežto psychiatr je lékař, který musí mít vystudovaný šestiletý obor všeobecné lékařství z lékařské fakulty. Psychiatr též může na rozdíl od psychologa předepisovat psychofarmaka (chemické léky). Po psycholozích je, řekla bych, solidní poptávka, každou chvíli vidím inzerát, jak třeba ve škole hledají školního psychologa nebo i v některých firmách, nemocnicích a tak dále. Kromě toho můžete jet i na vlastní triko, takže možností je samozřejmě více. Řekla bych, že psychologie je právem nejžádanější obor na FF UK. Nabízí perspektivu i zajímavé a nikterak zvlášť přehnaně náročné studium. Jinak je pravdou, že Filosofická fakulta je rájem flákačů, je tu hodně volného času..., ale ono o každé fakultě se říká něco - na pedagogických fakultách je zas třeba údajně na celém studiu nejnáročnější otevřít vchodový dveře :D nebo třeba na takové fakultě sociálních studií stihnete doktorát i za rok místo tří. :D Ale úplně největší veget mají asi na teologických fakultách, moje kámoška je teď na Husitký teologický, studuje tam Sociální pedagogiku a má taky celkem solidní veget - a tam se dostane každý, takže pokud vám to sem nevyjde, tak doporučuju jako zálohu Husa na UK, taky jsem ji měla. :)

Lighteus

1. 10. 2014

Studium teologie je spíše povoláním, není to pro každého, ale určitě to stojí za to.

macek8

19. 9. 2014

Jsem ráda, že studuji tuhle školu. Vyučují tam profesionální a kvalitní pedagogové, přednášky člověku dají hodně - není to jen holé a suchopárné tlachání, u kterého se usíná. Vyučujícími svým stylem výuky perfektně připraví studenty na zkoušky, skvěle motivují k budoucímu povolání, rovněž oceňuji jejich propracované studijní materiály.

MHD

10. 9. 2014

Náročné, ale zajímavé, obohacující, naplňující, jsem spokojena!

SabinaBSE

6. 9. 2014

Pohodová škola, není potřeba být kdovíjaká bedna, důležitější je umět tu bednu přeskočit :)

marunka07

31. 8. 2014

Studium na FHS klade velký důraz na individualitu, čím ovšem trošku trpí sociální kapitál - navazování vztahů na této škole není jednoduché. Kvalita výuky je velmi dobrá. Nároky jsou víceméně přiměřené a pokud se člověk zakousne, dá se vše zvládnout. Nicméně hodně lidí si je nuceno studium prodlužovat, což ale vyplývá, dle mého názoru, především z problematiky individuálního plnění vlastního studijního plánu.

eluuu

19. 8. 2014

Velmi specifická fakulta UK, napodobující britský liberální systém. Široké zaměření, široká možnost volby předmětů specializace - potřeba se najít a neutopit se v tom, nabízených možností dobře využít. Potřeba splnit povinné zkoušky ze všech oblastí studia, často náročné právě kvůli šíři, kterou se snaží fakulta pokrýt. Dobré je využít individuálního přístupu učitelů. Naberou spoustu studentů, okolo 50% přihlášených (+lehké příjmačky), ale většina z nich odpadne kvůli jiným očekáváním nebo těžkým povinným zkouškám v prváku.

Ant.Nys

17. 7. 2014

Dobří pedagogové, různorodé zaměření, praxe a výzkum na dobré úrovni.

MarsyasLantern

20. 6. 2014

Výborná škola, kde jste pánem vlastního osudu - studujete co vás zajímá, nestudujete co vás nezajímá a co vás zajímat přestalo prostě vynecháte. Žádné zbytečné tlaky, jen důraz na vědomosti.

jennyxx

19. 6. 2014

Tak hodně záleží, kdo tuto školu hodnotí. Z pozice toho, kdo v prváku odchází jinam, se může zdát studium jednoduché a to z toho důvodu, že během semestru není v podstatě nic, co by člověk musel vykonat. Přednášky většinou nestojí na docházce a aktivitě žáka, ani se nepíší průběžné testy, jako to bývá na jiných VŠ. Všechno pak přichází se zkouškovým obdobím a pokud nemáte dobrou disciplínu a necháváte vše na poslední chvíli, je velká pravděpodobnost, že studium nedokončíte)) Na této škole je opravdu velký důraz na samostudium a poctivou přípravu studenta doma v průběhu semestru, což třeba mě zrovna nevyhovuje. Rozvrh také není daný, celé studium si koncipujete sami, což vyžaduje velkou zodpovědnost. Mnohem efektivnější a snadnější pro studenta mi přijde přístup průběžného ověřování znalostí, který vás nutí do učení látky během celého roku a zároveň není všechno nahuštěno do zkouškového období. Takto ale tato škola koncipovaná není a hodnotím to jako mínus, ale je možné, že někomu právě toto naopak vyhovuje. Další mínus vidím v celkové organizaci studia, během studia neustále probíhají nějaké inovace a změny, přesuny zkoušek na jiné semestry, zkracování termínů atd...občas se může stát, že student nějaký nový předpis "přehlédne" a je kvůli tomu ze školy vyhozen, přijde mi, že je na škole v tomhle ohledu trochu zmatek a mnoho studentů pak nemá v pravidlech úplně jasno. Studium se asi dá projít poměrně dobře, pokud máte štěstí, nějakého kamaráda, třeba z vyššího ročníku, který vám pomůže s orientací atd, nebo se dostanete na "únikové" předměty, u kterých není těžké splnit atestaci. Pokud ale studujete poctivě, ležíte v podstatě celé studium v knihách, je velký důraz na teoretické znalosti a všeobecný přehled, souborné zkoušky vyžadují poměrně náročnou přípravu a velké množství literatury k nastudování. Velké problémy mívají studenti u úvodní zkoušky z historie, hodnocení této zkoušky je pro mě záhadou. Někdo má štěstí a projde napoprvé, aniž by jí věnoval velkou přípravu, někdo se naopak učí seč může a prostě ji nedá, záleží asi jak se trefí s odpovědí do vkusu opravujícího. Studium tedy hodnotím jako spíše nadprůměrně náročné, to dokládá i počet každoročně vyhozených studentů plus doba bc. studia, která je u většiny lidí kolem 4 - 5 let. Málokdo studium zvládne ve standartní době. Kvůli tomu, že se zde neustále střídají studenti a na jednotlivé předměty se většinou můžou hlásit studenti všech ročníků , je atmosféra na fhs dost neosobní a člověk nemá moc příležitostí se seznámit se spolužákama nebo navázat nějaké hlubší kontakty. Další věcí je otázka uplatnění, což celkově u humanitních oborů není zrovna nic extra... Jako plus hodnotím na této škole především vědomosti, které získáte, celkový rozhled v humanitních vědách...další věcí je, že není účelem studia se studovanou látku biflovat nazpaměť ale u zkoušek se klade důraz na schopnost samostatného kritického myšlení, pochopení problému, jeho celkového zařazení...prostě během studia musíte hlavně přemýšlet, což si myslím, že je dobře. Takže studium doporučuju hlavně lidem, kterým vyhovuje spíše samostudium a mají na něho dostatek kázně. Také pak těm, kterým nejde především o uplatnitelnost oboru nebo o lehce a rychle dosažený titul, ale baví je a zajímají humanitní vědy, chtějí získat hlubší a širší vědomosti a všeobecný přehled. Pokud tyto podmínky nesplňujete, jděte radši jinam :)

Auhuach

19. 6. 2014

Výuka demografie je kvalitní, ale myslím, že to v praxi moc nemá uplatnění.

hemifousek

18. 6. 2014

Už přes 2 roky studuju IPS ( = Politologie a Mezinárodní vztahy). Lidé se mě občas ptají, jak je to náročné. Vždy jim jen lakonicky odseknu, že se nemusí bát, že se určitě nijak nepředřou. FSV není náročná fakulta. A je podle mě úplně jedno, jestli studujete nějaký obor na sociálních vědách/studiích v Brně, Ostravě nebo v nějakém "prdelákově." K FSV studuju ještě práva na UK, a to už je jinej level. Kamarád studuje na FSV UK soudobé dějiny, k tomu naopak VŠE a i on se ke studiu na FSV vyjadřuje jako k velmi nenáročnému. Otázkou však je uplatnění, které z FSV není vůbec dobré. Jako zvýšení ega (druhý titul) k nějaké škole typu PF UK, VŠE a podobně je to OK, ale jinak je to asi o ničem, uživit se s tím podle mě nedá. Jinak k náročnosti bych to viděl následovně (seřazeno od nejtěžšího k nejlehčímu): 1) těžší obory na VŠE a IES FSV UK (např. populární a žádané finance) 2) práva na UK 3) lehčí obory na VŠE (např. mez. obchod, diplomacie...) 4) většina oborů na FF UK a FHS UK 5) obory na FSV UK (politologie, sociologie, soudobý dějiny, česko-německý studia...) 6) obory na teolog. fakultách

pirati.cz

17. 6. 2014

:) FHS je jako zajímavý koníček, díky kterému se můžete seberealizovat a získat při tom i titul. Je čistě na vás, jak studium pojmete a nemusíte se stresovat hledáním toho správného život určujícího zaměření, které vás může kdykoliv omrzet. Díky FHS budete flexibilní a budete si moci vybrat na základě nabytých znalostí a zkušeností vaše ideální životní směřování. Univerzita nového věku, jednoznačně.

TerrrosssdelaBamba

12. 6. 2014

Kromě NF studuju i média na FSV. Na zkoušku za 9 kr. se učím zhruba 3-5 hodin a zatím mám převážně jedničky. Někteří se učí třeba více, ale i tak jsme v pohodě a tři pokusy to jistí. FSV je dobrá fakulta. I když NF je tak desetinásobně těžší a pro mě mnohem hodnotnější. Jak tu psal jeden recenzent, co kupodivu zvolil stejnou kombinaci, co mám já (VŠE a FSV UK), tak FSV je dobrá spíše jako hobby, taková druhá škola ze zájmu o věc, uživit se s tím moc nedá, pokud nejste úředník a nepotřebujete jen titul. Titul sám o sobě a ještě z takovýho zaměření Vám dnes už bude k ničemu. To už rovnou můžete nastoupit jako dělník někde ve fabrice. Takže k uplatnění je FSV škola docela k ničemu, musíte studovat ještě práva, VŠE nebo informatiku na ČVUT, aby to vaše studium mělo smysl. Dnes už totiž titul z nějakýho takovéhoto oboru na UK nic neznamená, stejně jako nic neznamená titul z "atraktivního" oboru na soukromce-v obojích případech skončíte na pozicích pro lidi se ZŠ, SŠ. Takže přemýšlejte, FSV je sice titul zadarmo, ale k uplatnění je Vám k ničemu.

ucitelkazUK

3. 6. 2014

Pedagog. f. Univerzity Karlovy je atraktivní vš pro lepší studenty. Ono ale i ty ped. fak. v menších městech (Hr. Pa. a další) jsou poměrně výběrovější, dostane se na ně v průměru okolo třetiny uchazečů. To je dáno i tím, že učitelé už dnes mají velmi slušné platy a nijak se ani nepředřou, tedy pokud neučí nějaké vyslovené "spratky" někde na učilišti nebo ve zvláštní šk., tam by to pak bylo asi jiné. Dokonce například na ekon. fak. do Ústí nad Labem, Pard., Hrad.Kr., Liberce, Jihlavy, Českých Budějovic, Karviné, Ostravy ... dnes berou horší studenty než na "pedáky". Je to mezi 70-99 procenty (na primátu mají občas neodpovídající statistiky), ale vzhledem k tomu, že o tyto vš navíc není při zápise zájem (třetina přij. se odmítne zapsat ke studiu), tak pak berou na odvolání každého. Takže na většinu českých regio. ekonomických vš se dostane kdekdo, na soukromé eko. se taky dostanou všichni + všichni je i vystudují (aneb tzv. klienstký přístup = nulové nároky u zkoušek a během semestru). Takže proč se vlastně říká, že na peda. fak. končí ti špatní, když to absolutně není pravda? Ano, je tady i ta prestižní ekonomka VŠE, tam se třeba v tomto roce hlásí 10,7 tisíce uchaz. (čísla vím od ségry, která tam teď dělá přijímačky) a vezmou 3,5 tis., takže tahle ek. šk. má pak určitě i lepší studenty + se přijatí ve větší míře zapisují ke studiu (málokdo odmítne nastoupit). Ale když odhlédneme od té slavné Vysoké školy ekonomické, tak už dnes může mít nějakou podřadnější ek. vš téměř každý. Takže proč se ksakru pořád říká, že na "pedkách" končí ti nejhorší? Souhlasím s tím, že stud. ped. fa. nepatří mezi ty nejtěžší, to určitě ne, naopak patří k těm lehčím, ale pedáky jsou dnes prostě školami spíše pro lepší záj., tak to je. Když to vezmeme v rámci Univ. K podle výběrovosti, tak v minulém roce brali na PEDF 34 procent (stejně jako na 1. LF), takže PEDF byla 11. nejvýběrovější fakultou Univ. Karlovy (z celkového počtu 17). Ale 5 fa. UK bylo před pedárnou jen v rozmezí 28-33 % přijímaných. (Nejvýběrovější pak byla 2. LF, kde brali pouze 16 % uch.). Situace na Karlově Uni. tak mé teorii sice příliš nepřeje, ale když se koukneme na regio. univerzitky, tak tam už ano - na pedagog. f. tam berou nejméně zájemců- a to pouze jednoho ze tří..., naproti tomu na filosofické, přírodovědecké, ekonomic. a technické f. berou (v procentech) jednou tolik - a to mezi mezi 60-99 procenty. Takže za ped. školu se nemusí opravdu nikdo stydět.

Farmaciejesexy

25. 5. 2014

Na Farmaceutické fakultě UK můžete studovat farmacii nebo třeba zdravotnickou bioanalytiku, přičemž jednoznačně lepší uplatnění má farmacie, která se studuje 5 let. Výhody studia farmacie jsou celkem jasné, každý absolvent farmacie nalézá své uplatnění a jeho absolventský plat se vždy šplhá ke 40 tisícům, na rozdíl od absolventů LF si tak přijdete na téměř dvojnásobek ( a to na LF studujete ještě o rok déle + vás čekají nepříjemné atestace po studiu). Farmacii můžete studovat i na škole v Brně, ale o té se říká, že vychovává spíše "prodavače" než opravdové lékárníky. Farmacie je obor, který se nedá studovat dálkově a nenabízí ho žádná soukromá škola. Jaká je šance se sem dostat? Tak k nám na UK se přijímá o trochu méně než polovina uchazečů, do Brna pak cca třetina. Jaká je úmrtnost? Úmrtnost studentů Farm. fak. UK se pohybuje okolo 30 % (podobná úmrtnost jako na lékařských fakultách). Říkáte si, že je to málo? Ale tady ta úmrtnost samozřejmě neodpovídá celkové náročnosti. Ta škola vás totiž nutí na sobě makat průběžně + jsou tu přeci jen kvalitnější studenti (ne každý projde přijímačkami + je tu většina gymnazistů, ne jako na soukromých školách a některých veř. regionálních školách, kde je polovina studentů z účnáků a střed. odborných škol-už i na průmyslovky a OA dnes berou čtyřkaře). Chcete se na farmacii dostat, máte motivaci, ale nevíte, kde začít? Tak se nejprve poptejte u starších kolegů, určitě vám ochotně prodají literaturu k přijímacím zkouškám (ta je stejně jako u LF modelové otázky potřebná). Jaká je praxe? Většinu práce baví, jelikož svou prací vlastně pomáhají lidem (to je lidská potřeba - dojdete naplnění) + dostáváte za to velice slušně zaplaceno. Pokud bych se měl vrátit ještě k té úmrtnosti, nedávno jsem se bavil s jednou holkou, která studovala na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské Univ. v Karviné, chlubila se mi, že sice na její školu berou všechny, ale že vystuduje jen čtvrtina (asi si myslela, že studuje těžkou školu), to je samozřejmě nesmysl, řekl jsem jí. Úmrtnost její školy je 50 % (její 1. lež, respektive jí neověřené údaje, dále už jen nezapojila mozek). Aneb několik faktorů, proč tomu (50% úmrtnost na SU) tak je: a) ta škola je podřadná (regionální škola v malém městečku-směšná úroven učitelů a přednášejících, zázemí a možnosti na prd atd.) - dostane se tam každý = hodně nekvalitních studentů (třeba studenti z odbornýho učnáku, průmyslovek atd.) b) je tam více dálkového studia = už ted se z průzkumu na českých (jak soukromých, tak veřejných) vysokých školách ví, že studenti dálkové formy studia stráví učením na zkoušky pouze polovinu času, co studenti na prezenční (denní) formě studia c) na tu školu se hlásí i lidé (díky tomu, že vezmou všechny), kteří ji studovat ani nechtějí, jen chtějí mít nějaké daňové výhody (slevy na dani, levnější jízdné) d) škola má velice nízkou úroven, a tak se někteří příští rok hlásí jinam, když vidí, že je to tam k ničemu - tomu odpovídá i velice špatná pověst školy u zaměstnavatelů a velká nezaměstnanost absolventů - takoví absolventi pak stejně dělají jen asistentky a dělnické profese... Celkově...náročnost takové třetiny regionálních škol je nižší, než by měla optimálně být, v případě soukromých škol se pak ve všech případech jedná o (at už o více či méně zřetelný) systém "zaplat školné a máš diplom". Občas se divím, proč na některých školách neomezí počet přijímaných studentů ke studiu. Jak psali kolegové z PF UK, polovina ročníku opravdu nemůže mít na VŠ intelektuální dispozice (a polovina ji u nás za chvíli vystuduje-rarita v celém světě!). Nebo může, ale pak si nehrajme na to, že je VŠ jako VŠ. Jsou tu VŠ tradiční, těžké, na úrovni, jako např. UK, MU, VŠE, ČVUT, MU, VUT + pár slušných regionálních škol k tomu. A pak VŠ druhé a třetí kategorie - to nejsou jen práva v Plzni, ale třeba i zmíněná SU, VŠTEČB, VŠPJ a spousta dalších + všechny soukromé vysoké školy bez výjimky (mnohými studenty přezdívány učnáky), které si již 25 let drží svou velmi nízkou úroven a standard hodný patřičného uznání - výsměchu.

Iesrolka

2. 5. 2014

Studuju na IES FSV UK navazující magisterské studium, bakaláře mám z VŠE, kde též pokračuji. Pokud jde o náročnost, tak na FSV UK jsou mimo Institut ekon. studií všechny ostatní instituty považovány ať už za menší či větší "dávačku". Na navazujícím stupni na IES jsou tři obory, většina lidí je však pouze na tom jednom, který je spojen s finančními trhy, to je i můj případ. IES není od VŠE v náročnosti nijak vzdálen, spíše tady dochází k mylným srovnáním, opravdu nemůžete srovnávat náročnost bakalářské ekonomie na IES s kterýmkoli z 27 oborů na VŠE. To je prostě "nonsense". Jako navazující obor studuji i ekonomickou analýzu na VŠE (ano, nenudím se:)), což je jeden z oborů, který snese srovnání např. s ekonomickou teorií na IES, přičemž bych řekl, že je ještě o maloučko náročnější. Na IES se tedy na navazujícím nejvíce zapotíte s mikrem, to je tu naprosto šílené, na druhou stranu makro je zase náročnější na VŠE pod vedením Pavla Potužáka. Co mě na IES ale velmi překvapilo, je to, že se tu strašně málo čte, na NF VŠE pořád čteme nějaké papery v angličtině, to na IES neexistuje. Abych uzavřel téma náročnost, tak pokud budeme srovnávat nejtěžší obory na VŠE s těmi z IES, pak to vyjde nejspíše fifty-fifty, obor finance a obor bankovnictví na VŠE nebude lehčí než finance, bankovnictví a finanční trhy na IES (své zkušenosti k tomuto srovnání mi poskytli i přátelé, kteří studují též obě školy), obor ekonomická analýza na VŠE nebude lehčí než ekonomická teorie na IES. A obor hospodářská politika na VŠE nejspíše (tady si nejsem moc jist-málo empirie) nebude lehčí než obor evropská ekonomická integrace a hospodářská politika na IES. Tím chci naznačit, že pokud budete srovnávat nějakou relativně lehkou ptákovinu z VŠE, třeba obory jako cestovní ruch, diplomacie nebo arts management s oborem na IES, vyjde vám IES značně těžší. To je pak i ten problém ve vnímání VŠE, VŠE má více fakult a spoustu oborů různých náročností. Ale abych byl objektivní, bakalář (ted nemluvím o navazujícím magistru) na IES bude asi náročnější než většina oborů na VŠE. Ale je otázkou, jestli je to studium smysluplné, já si třeba myslím, že ekonom opravdu nepotřebuje umět udělat matematickej důkaz na jakoukoli ptákovinu. A jsem u jádra pudla. Studium na IES = spousta předmětů má (podle mého, ale i některých dalších kolegů) vcelku malou přidanou hodnotu. A zdůrazňuji bohužel. Mnohdy ani nevíte, k čemu to či ono vlastně děláte, a pak už to nepoužijete. Tady asi to známé "rčení", že IES vychovává fyziky a VŠE techniky. ...Je pravdou, že IES čelí v posledních deseti letech spíše nezájmu ze strany veřejnosti. Většina lidí se jen podívá, že pod UK není žádná ekonomická fakulta, tak se ti nejlepší hned vrhnou na VŠE. ...Mimoto, na IES nám učitelé občas tvrdí, že VŠE je oproti IES masovka. Ale to si nemyslím. Je o ni prostě větší zájem, na IES si to hodí půl tisíce lidí a vezmou z toho dvě stovky, na jednu z pěti fakult VŠE třeba 7 x tolik (3 a půl tisíce) a vezmou třeba tisíc. Procento přijatých je podobné, ale o VŠE je mnohem větší zájem. Dalším faktem je to, že se má IES v nejbližší době přerodit na čistě vědeckou instituci, kdežto VŠE má být i nadále zejména tou vzdělávací. A všiml jsem si docela zajímavé věci, ačkoli na IES zůstalo studium de facto stejné, tak změnily název bak. oboru z ekonomie na ekonomie a finance, to mi však přijde zbytečné a laciné. Pokud chcete vyjet do zahraničí, tak VŠE má jednoznačně lepší partnerské školy. Problém však je se na ně dostat, na IES může vyjet kdokoli, asi jako na PEF ČZU, která je ale co do výuky ekonomie opravdu směšná. Myslím, že jméno školy je při výběru VŠ stejně důležité jako výběr oboru, a proto bych vám doporučil především IES UK a VŠE v Praze a v Brně pak PEF Mendelu a ESF MU. To ukazují i žebříčky-v Praze nejlepší IES ( asi i díky spolupráci s CERGE ve vědě) a VŠE (klasika a tradice, velký výběr oborů) a v Brně pak PEF MENDELU a ESF MU. Bohužel musím závěrem říct, že ačkoli jsem u konce navazujícího studia na IES, tak bakalář na VŠE mi dal mnohem více. Tím však nechci nikoho odrazovat. Ještě bych řekl, že není nevýhodou VŠE, že je velká, naopak se tam můžete seznámit s větším počtem zajímavějších lidí z různých oborů, to vidím spíše jako plus, dalším plusem oproti IES je i prostředí na Žižkově, opravdu hezké budovy a celkově prostory + obrovská spousta krásných žen - to nikde jinde v ČR opravdu neuzříte. Mínusem je pak asi zejména kreditový systém, kde jsou to pak na VŠE na těch těžších oborech celkem solidní jatka, kdežto na IES máte tři pokusy, na VŠE jen jeden a k tomu můžete opakovat pouze jednu z pěti zkoušek (24 rez. kreditů na magistru). Pro někoho výhodou, pro někoho nevýhodou - na VŠE dostanete titul Ing., na IES UK Mgr.

teolog77

17. 4. 2014

Jak se teologické fakulty dostaly pod UK? Jednoduše. Na vrcholu sametové revoluce, 1. prosince 1989, předal prefekt Husovy československé bohoslovecké fakulty Jan Schwarz rektoru Karlovy univerzity akademiku Zdeňku Češkovi žádost o zařazení Husovy fakulty do svazku UK. Vzniklo jednání, jež vyvrcholilo zákonem č. 163/ 1990 Sb., dle něhož do Karlovy univerzity byly inkorporovány teologické fakulty katolická, evangelická i husitská. Kolik uchazečů o studium uspěje? Na teologické fakulty není obtížné se dostat, na husitskou (např. obory husitská teologie, judaistika, učitelství náboženství, filosofie, ale i sociální pedagogika) se přijímá každým rokem cca 95 % uchazečů, na evangelickou (ekumenika, praktická teologie, pastorační práce, filosofie...)většinou okolo cca 90 % a nejméně na katolickou, kde je to okolo 80 %. Na katolické lze totiž kromě ryze náboženských programů studovat i dějiny evropské kultury či aplikovanou etiku, což je pro mnohé trochu atraktivnější. Je studium náročné? Studium na teologických fakultách obecně není příliš náročné, řadí se k tomu nejlehčímu, co lze na veřejných vysokých školách studovat, jediný problém může být se zájmem dotyčného jedince o obor. Nicméně požadavky na studenty u zkoušek jsou celkem mírné a vše se dá zvládnout.

KantImanuealka

16. 4. 2014

Filosofická fakulta UK patří k 4 tradičním zakládajícím fakultám UK (dříve jako artistická) a je to jedna (společně s FF MU) z nejlepších fild v zemi. Některé obory mají vysokou úroveň, některé nízkou, na některé obory je téměř nemožné se dostat, na jiné se dostanete s menší přípravou bez problémů. Nejžádanějším oborem je psychologie, kam se bere jen pár desítek uchazečů, ale hlásí se jich ročně okolo tisíce. Velice žádané jsou i jazyky-angličtina, němčina, ale i některé atypické. FF UK je jediná fakulta v EU, která nabízí studium všech jazyků EU. V průměru na FF UK berou jako na FSV UK třetinu zájemců, i když záleží na oboru. Fakta: Budoucnost mnohých absolventů FF nakonec bude u fritézy ve fastfoodu, zejména absolventů z regionálních filosofických fakult, ty mají naprosto otřesné uplatnění, na druhou stranu však záleží na oboru, pokud umíte jazyky, jste v nich výteční, můžete doučovat, dodělat si ped. minimum a učit na střední, dělat překladatelství, tlumočnictví..., ale je jasné, že např. s oborem historie či např. archivnictví u té fritézy nejspíš opravdu skončíte, tito absolventi se pak většinou skoro všichni derou na doktorandy, kde se snaží později vecpat do nějakého toho ústavu (Ústav pro studium tot. režimů atd.), kde jsou velmi štědře honorováni. Já studuju obor psychologie, není žádný jiný obor, kde by byl větší přetlak, psychologie je např. 5 x výběrovější než třeba všeobecné lékařství na 2. + 3. LF UK (tam berou tak jednoho ze šesti-sedmi) či 8 x výběrovější než práva či finance na MU, UK a VŠE (tam berou tak jednoho ze čtyř až pěti). Jinak naše nová děkanka chce, aby byli absolventi FF lépe honorováni, jen mi není jasné, jestli nevynechala při svém studiu na FF i základy ekonomie - pokud nebude po studentech určitých oborů poptávka, tak asi těžko budou lépe honorováni. Většina oborů na FF UK není tak moc náročných, v průběhu semestru se dá zvládat i nějaká ta práce (což u studentů humanitních oborů obecně není žádný překvápko). Závěrem lze tedy říci, že na FF UK záleží na oboru - nedá se hodnotit obecně. Myslím, že až na pár zajímavých oborů, je takových 60-70 % v praxi nepoužitelných. Kritika: Na to, že FF spadá pod naši nejznámější univerzitu je vybavenost dost špatná, špatný je i systém SIS. Výhodou FF UK jsou malé obory, kde se znáte s vyučujícími osobně, chodíte s nimi diskutovat do literárních kaváren, na přednáškách posloucháte Jimmyho Hendrixe apod. . Samozřejmě se předpokládá, že se aspoň trochu zajímáte o filozofii, která je na celé fakultě společný základ a vedete takový ten "free filozofický život" (holka s make-upem a podpatky moc neuspěje). Bohužel ale - mrzí mě, že co jsem se bavila s lidmi z jiných oborů (historie, dějiny uměni...), málokdo mi řekl, že ho studium vyloženě baví, spíše chtěli dostat ten titul, navíc z "Karlovky", to mi přišlo lehce smutné.

Vejipujulinka213

16. 4. 2014

FSV UK je mladá fakulta, založená až po 89. roce. Na rozdíl od filozofické fakulty není tedy tak tradiční. Co se týče prestiže a kvality studia, tak nejlepší sociální vědy jsou již nějakým rokem po sobě v Brně, Fakulta sociálních studií MU má bohužel před FSV UK trochu navrch, pokud mám být objektivní (žebříčky atd.). Bohužel je však pravdou, že sociální vědy u nás obecně (v ČR) nemají příliš vysokou úroveň. Na FSV UK se dá studovat spousta zajímavých oborů, od politologie přes sociologii, mezinárodní studia až například k českoněmeckým studiím a ekonomii. FSV patří k relativně snadno zvladatelným fakultám, dá se říci, že tu kolují i vtipy, že bakaláře na FSV vystudujete s prstem v zadku i za 2 roky (místo tří) při druhé škole. Tuto domněnku však dle svých zkušeností nemůžu vyvrátit, spíše ji potvrdit. ...Na FSV jsem si vybíral mezi mediálními studii a žurnalistikou, nakonec zvolil mediální studia. No o semestru flinkačka, nepíšou se žádné testy, nic, je tu volno. Zkoušky pak taky docela v pohodě. Tak jsem si druhým rokem přibral studium na VŠE, na které momentálně studuji jeden náročnější obor, ale i tak mě poměry v náročnosti obou škol docela šokovaly, náročnost hodnotím tak 9:1 ve prospěch VŠE. Nicméně je jasné, že školy se mají srovnávat v oboru, kdybych VŠE srovnával třeba s jaderným inženýrstvím na FJFI, taky by to vypadalo asi zajímavě. Je faktem, že FSV se od regionálních škol stejného zaměření liší přece jen poznatelně vyšší úrovní - jak kapacit tak i studentů. Sice tu není nijak těžké vystudovat, ale zase se ten nejhorší odpad přecedí už přes přijímačky (takže z FSV moc vyložených blbců nevyjde), kde na většinu oborů berou mezi 70.-80. percentilem, největší nával přitom bývá tradičně na politologii. Studium na FSV UK hodnotím jako vcelku dobré, je vhodná jako 2. škola ze zájmu o věc (třeba k právům, VŠE nebo informatice), či pokud máte v úmyslu více chodit do práce, tak vám dá potřebný čas. A je jasné - komu dají asi tak potencionálně přednost? Absolventovi mediálních studií, který pochází z UK, MU..., nebo absolventovi z UJAKU a dalších soukromých škol, kde byl jak na bakalářské, tak i na navazující studium vzat bez jakýchkoli přijímacích zkoušek? Ohodnotit náročnost UJAK-UK neumím, jen vím, že když se srovnává třeba VŠE se soukromými ekonomickými školami, tak že soukromé z toho vycházejí jako těžké dávačky, takže by tu mohl být teoreticky vztah podobný, i když většina oborů na FSV prostě náročných z podstaty věci není (na čem by vyhazovali? matika a těžkosti jsou jen na ekonomii). Takže si to zrekapitulujme, FSV UK se skládá z různých institutů, kde každý má jinou úroveň a náročnost. FSV patří pod nejlepší a nejstarší českou univerzitou-UK, i když je zapotřebí říct, že UK vytahuje na vysoký místa v mez. hodnocení filosofická fakulta (např. lingvistika první stovka svět), přírodovědecká fakulta, farmaceutická fakulta, matfyz a 5 lékařských fakult. Nemít tolik lékařských fakult, tak je UK nejspíš na srovnatelné úrovni jako MU. Kdybychom vzali tady třeba FSV, FHS, ty tři teologické fakulty a udělali z nich univerzitu, tak si ve světě ani nefoukne-na rozdíl třeba od VŠE. A shrnutí? Na každé univerzitě jsou fakulty rozdílných náročností a na daných fakultách pak též obory rozdílných náročností. Třeba ČVUT, někomu tuhne krev v žilách, když se vysloví..., a přitom třeba fakulta FBMI, MUVS a zejména některé vybrané obory na dopravce jsou naprosto snadné, naproti tomu některé obory na FJFI značně brutální. To samé např. VŠCHT, opět některé obory (zejména ty spojené s více chemií) velmi náročné, a některé obory zas, jako třeba forenzní analýza relativně snadné. VŠE, opět obory velmi náročné, ale i obory značně lehčí-srovnejte náročnost třeba financí/bankovnictví/finančního inženýrství/ekonomický analýzy a takovýho cestovního ruchu nebo diplomacie...No a nakonec UK, taky fakulty relativně dost snadné (FHS, teologické, FSV), ale i náročné - matfyz, farmaceutická fak. Ale opět - i v rámci matfyzu můžete studovat třeba učitelství, který bude samozřejmě lehčí než studovat na programátora. Nebo na farmaceutický fakultě bude obor farmacie náročnější než obory tříleté (bioanalytika atd,).

Ejlinda

15. 4. 2014

Fakulta humanitních studií vznikla teprve nedávno, nepatří tedy k tradičním zakládajícím fakultám Univerzity Karlovy (a je to znát)...Je to nová fakulta, která je považována za spíše lehce podřadnou. Nicméně oproti stejně zaměřeným školám, například ve Zlíně má úroveň jistě vyšší. Přijímací zkoušky není tak těžké udělat, např. ročníky 2009-2010 brali polovinu uchazečů, ted cca 35 %. Studium není příliš náročné, většina si ke studiu přihodí později ještě nějakou lepší, užitečnější školu, či odejdou. Dobrovolné odchody jsou docela časté - převládají, můžou za to zejména pocity zbytečnosti studia a "studia kvůli studiu". Studovat tu lze například historickou sociologii, gender studia, aplikovanou etiku, environmentální studia, andragogiku a další. Škola není v průběhu semestru náročná, a tak se jediná námaha a boj o udělání a postup odehrává ve zkouškovém. I když je to škola relativně lehčí, tak zas zapomeňte, že by to byla taková dávačka jako třeba UJAK a podobné "vysoký školy". Zas tak lehké to není, ale obtížné také ne, pokud tedy nepocházíte zrovna z učiliště.

Mmmammannekk

10. 4. 2014

Dnes už není důležité jen to, co jste studovali, ale také kde jste studovali. To dokládá i samotná empirie. Právníci z UK si po pár (čtyřech) letech praxe v nově proběhnutém šetření přicházejí na 44 tisíc korun měsíčně. Podobně jsou na tom právníci z MU. Avšak právníci z UPOL už se těší pouze z 28 tisíc měsíčně. O "právnících" z Plzně radši ani nemluvě. Vidíte ten rozdíl? Vysvětlím Vám to na jednoduchém příkladu. Do prestižní AK přijde 50 CV, ale chtějí vzít pouze jednoho zájemce, přičemž jich mají v plánu na pohovor pozvat pouze 20 lidí z celkového počtu. Koho pozvou na pohovor? Pozvou ty nejlepší. A proč? Protože se chovají ekonomicky racionálně, protože čas = náklady. A proč ztrácet čas se slabými (jak po stránce IQ tak znalostí) absolventy z Plzně a Olomouce, když můžou rovnou pozvat absolventy z UK a MU, kde se dají v průměru očekávat mnohem vyšší znalosti z oboru a IQ? Tomuto se v ekonomii říká signalizační chování. Tím, že si vyberete nejlepší (=dost často nejtěžší) školu v oboru jasně potenc. zaměstnavateli signalizujete, že jste kvalitnější uchazeč než ten, který si vybral/dostal se pouze na školu podstatně horší (=lehčí studium, přijímačky menší síto + nižší kvalita kapacit na škole atd.). Proč mají asi tak absolventi VŠE nejvyšší platy v oboru? Proč berou v průměru 51 tisíc měsíčně, avšak absolvent regionální či soukromé ekonomky o třetinu méně? Zase-absolvent VŠE si prošel náročnějším studiem, byl přijat na školu, o kterou je vyšší zájem a je v oboru pokládána za TOP. Tím jasně signalizuje, že má na něco víc, než absolvent, který nebyl ani natolik schopný, aby se připravil na přijímačky, potažmo tu školu vystudoval (musel třeba přestoupit na lehčí soukromou školu). Takže až budete vybírat školu, neřiďte se jen jejím zaměřením, ale i jejím jménem. Jinak souhlasím s tím, že nejperspektivnější je dnes studovat farmacii - dobře placenou a jistou práci má každý absolvent a farmacie v Brně není ani tak náročná jako ta pod UK v Hradci.

Lvikral

23. 3. 2014

Je bohužel smutným faktem, že právnické fakulty u nás obecně nemají (na rozdíl od lékařských fak.) příliš velkou úroveň a studium na nich má masovější charakter. Je smutné, že do Plzně berou všechny zájemce, do Olomouce (přes odvolání) i průměrného gymnazistu a na PF UK a PF MU jsou otevřeny dveře též ryze průměrným zájemcům díky CŽV, kam se nabírá cca třetina zájemců s dosti bídným (polovičním) výsledkem v přijímacích zkouškách. Tudíž i české PF odrážejí současnou masovost studia. Na druhou stranu, celková úroveň posluchačů a studia (+jeho náročnosti) je přeci jen na UK a MU znatelně vyšší než na UPOL a ZČU, z čehož vyplývá i lepší pozdější postavení absolventů na trhu práce. Jen bych vás chtěl varovat, ať zapomenete na to, že z vás po vystudování budou pracháči-to zamiřte studovat informační technologie nebo farmacii. Zapomeňte na blbosti jako Ally McBealová, Suits a další kašpařiny, tady jste v ČR, ne USA, systém práva tu je zcela odlišný + "zlatá" 90. léta jsou již dávno pryč. A pokud budete chtít někdy ČR opustit, můžete v Německu se znalostí našeho národního práva leda tak zametat chodníky. Studium práva jinak není příliš náročnou záležitostí, většina lidí se v průběhu semestru nudí, a tak se pokouší studovat ještě např. VŠE. VŠE jsem zkusil též, studoval jsem tam finance, ale nedostudoval. Tak jsem si nově přibral alespoň historii na FF UK. Právnická fakulta je asi celkově náročnější (hlavně z pohledu zkouškového období) než ty teologické fakulty, fakulta human studií, fakulta soc. věd, pedagogická fakulta či filosofická fakulta na UK, ale podle mého názoru a názoru spolužáků jednoznačně lehčí než některé těžší obory na VŠE. A potvrzuju domněnku, že dost lidí je na právech bohužel jen proto, že jim na střední nešla matika, potažmo chemie nebo fyzika, z těch humanitních oborů je to ale asi pořád to nejlepší, i když na soudce, exekutory, notáře atd. jsou stop stavy. Právníci v ČR mají dost špatné renomé, asi jako podnikatelé, takže se připravte na lehčí facku, která vás vrátí zpět do reality. Prachy nic moc, ale je to nenáročná práce a máte jistýho fleka v oboru-ať už na pozici podnikovýho právníka, kde se budete prát o místo s trotlama ze soukromých škol, kteří studovali nějakou očesanou právní specializaci na 3 roky či jako advokátní koncipienti, kterých už je teď taky jako blech. Studium práv je perspektivní asi zejména v případě, že máte kontakty, jste z bohaté rodiny. V případě pozdější praxe na pozici advokáta si uvědomíte, že konkurence se dost zvyšuje (už i staří advokáti kvičej, at na fakulty berou mín uchazečů) ...z peněz musíte zaplatit nájem, el. zákony, členství, sekretářku, takže když nebudete mít klientelu, můžete pobírat klidně jen 12 tis. hrubýho. Ale pokud jste výteční, máte vysoké IQ, umíte jazyky, tak se můžete lehce dostat do mezinárodní AK, kde si slušně vydělat není problém. Doufám, že i tento komentář přispěje k tomu, že na PF půjdou zejména lidé s vnitřním zájmem o obor (vize boje s korupcí, zlepšení institucí) a ne s představami snadných a vysokých výdělků. PS: Nic nazpaměť se tu neučíme, to je mýtus-nemělo by to ani žádný smysl, vzhledem k plodnosti našich zákonodárců = jen se v tom všem učíme orientovat + získáváme všeobecný přehled podobný tomu na ekonomce.

jampinecek

6. 3. 2014

Jak říká jedna lektorka z anatomáku "medicínu vystuduje i průměrně inteligentní cvičený delfín" . Není to těžké na mozek, je to prostě jen fakt velkej opruz. Člověk chodí do školy každý den, v prváku během pitev klidně od osmi do šesti večer. A i potom je škola denně alespoň do jedné. Pořád se píšou testy, pořád se člověk musí učit a přemáhat a přitom sleduje, jak jeho spolužáci z gymplu proplouvaj životem evidentně daleko pohodlněji. Na průměrnou zkoušku se učí 3 týdny a stejně se ti pak může stát, že tě někdo vyhodí kvůli drobnosti (viz. "tohle léčivo se nepoužívá", ale v učebnici je atp.) Protože nejsou žádné absence (od třeťáku míváme cca jednu na tři týdny), člověku stačí na týden onemocnět a hned je o blok pozadu, musí složitě nahrazovat, ale tak, aby neukrojil z jiných bloků Je to fakt zábava a protože s tím všichni zápasej, tak je na fakultě taková příjemná kolegiální atmosféra. Na naši 2.LF se dělají i testy studijních předpokladů, přičemž na druhé i na třetí je pohovor v rámci přijímacího řízení. Na 1. LF se naopak nabere 600 studentů, ale pak jich projde jen 250, protože ostatní prostě vyhodí. Když bych měl srovnat práva a medinu, tak: Moje spolužačky z gymplu se na právech učí vždycky jen tři týdny o zkouškovém nebo 2 dny před testem, to my máme teda dril větší. Dnes je lepší jít na medinu, nejlépe na UK (největší prestiž), práva už nejsou vůbec prestižní, je lehké se tam dostat (do Olomouce a Plzně berou každého, na UK a MU každého čtvrtého a s polovičním výsledkem i platiče do CŽV-takže na práva může každý hnup) a lehké dostudovat-je to něco jako filda, účast a aktivita o semestru je tam nulová. Právnící u nás mají asi stejné renomé jako podnikatelé. Právník je tedy spíš nadávka. A ten náš právní systém je fakt trapárna, právo u nás je těžce nedokonalé, ne jako v USA, být v USA, jdu na práva, ale tady? :D Shrnul bych to tedy nějak takto: Pro extrémně nadané je matfyz, pro extrémně pracovité medicína, pro líné práva.

ThuThuyTruong

2. 3. 2014

Studuji kombinovaně, od čehož se hodnocení hodně odráží. Na přednáškách se vyučující dotýká tématu velmi povrchně, ale snaží se zaujmout a přinutit studenty o tématech přemýšlet. Samozřejmě se tam najdou i nudné předměty, na které je ztráta času chodit. Kdyby byl obor prezenční, tak by byl velmi zajímavý, škoda že nic takového není. Požadavky jsou na mediálkách velmi nízké, na druhou stranu možnost hlubšího studia tam vždy je, tak jako prostor pro konzultace apod. V organizaci je trochu bordel, výsledky zkoušek se dozvídáme pozdě a zmatečně.

mirti

26. 2. 2014

Neni to spatna skola, jen clovek musi se poradne ucit, pripravitse na kazdou cviku a hlacűvne na zkousky. Casto nemame vhodne knihy kprednaskam, takze je potreba chodit na prednasky a psat poznamky.

Petersen256

24. 2. 2014

Studium je sice náročné a vyžaduje psychickou odolnost, ale lepší vzdělání v těchto oborech nikde v ČR nedostanete.

Calamity Jane

20. 2. 2014

Nejlepší fakulta (aspoň ta biologická část), jakou si můžete vybrat. Super spolužáci i vyučující. Za nic bych neměnila. :)

chocolatttka

4. 9. 2017

Určitě doporučuju studium na UK. Na katedře Estetiky Vás čeká vstřícný přístup, zajímavé předměty a vysoká kvalita vyučovaného materiálu.