Španělská literatura 20. století

Předmět mapuje literární tendence v historicko-kulturním kontextu, který zahrnuje období od generace 1898 (Unamuno Azorín, Baroja, Valle-Inclán, Maeztu, Machado), modernismus ve šp. Literatuře, generaci 1914 ("Novísimos", Ortega y Gasset, Pérez de Ayala), styčné body španělské a evropské avangardy, Generaci 27, literaturu Občanské války v letech 1936-39, a předválečné drama (Lorka, Casona, Aub). Dále přibližuje poválečné generace ("Tremendismo", "Realismo social"), literaturu exilu, nové tendence v divadle (absurdní divadlo, skupinová tvorba), období po diktatuře ("Transición", "Generación Nocilla") a současné literární směry (metafikce, autofikce, "microrrelato", atd.) Přednáška je doplněna seminářem, jehož náplní je komentovaná četba úryvků děl v originále a analýza stěžejních děl podle zadané četby formou referátů a prezentací. Studenti jsou vedeni k rozvoji kompetencí komparatistiky a schopnosti rozlišit a charakterizovat nejdůležitější vývojové etapy španělské literatury a jejích dominantních estetických projevů.