Soudobé československé militární dějiny pohledem orální historie (1945–2004)

Čs. ozbrojené síly po roce 1945 téměř nebojovaly. Po konci války se však zapojily do násilného vyhnání německého obyvatelstva, přičemž armádní jednotky spáchaly množství brutálních válečných zločinů. Do stejného období spadá i "policejní" akce proti jednotkám UPA ("banderovci"), snažícím se uprchnout na západ. Kurz se pohybuje na rozhraní zkoumání dobové militární kultury čs. ozbrojených sil a aktérské zkušenosti s vojenskou službou, profesionální i povinnou. Budeme se zabývat převážně obsahy a formami, určujícími pro tuto militární kulturu: etnicky motivovaným genocidním násilím z léta 1945, apokalyptickými vizemi III. světové nukleární války, reprezentacemi zrady a ponížení z invaze z roku 1968, zkušeností s násilnou šikanou, typickou pro povinnou základní vojenskou službu v letech 1969–1989 ("mazácká vojna"), zkušeností odpíračů povinné vojenské služby ve stejném období, nebo rolí armády v roce 1989 a během následné transformace. Předmět bude mít poloseminární formu.