Diachronní vývoj jazyka

Předmět si klade za cíl seznámit studenty s historickým vývojem jazykového systému češtiny v plánu morfologickém, zvukovém, lexikálním a syntaktickém. Metodologickým východiskem je funkční strukturalismus pražské školy doplněný dalšími současnými jazykovědnými koncepty (například diachronní korpusová lingvistika, areálová studia, typologie a kontaktologie, sociolingvistika, analytická fonologie, konstrukční gramatika ad.). Předmět zároveň přinese i základní přehled o funkci a podstatě pravopisných systémů, které se utvářely během historického vývoje češtiny. Zároveň uvede i do problematiky dialektologické situace českých a moravských nářečí s přihlédnutím teorie a praxe jazykových atlasů, rovněž se zaměří na přínos významných osobností a českých jazykovědců v minulosti a současnosti zabývajících se v teoretickém aspektu češtinou jako uceleným systémem (J. Hus, J. Komenský, J. Dobrovský, J. Jungmann, J. Gebauer, B. Havránek, R. Jakobson, B. Trnka, V. Mathesius, F. Daneš, F. Čermák ad.).