Hodnocení fakulty

Zkusím Vám napsat odpovědi na ty asi nejčastější a zároveň nejzajímavější dotazy, které mi středoškoláci na setkáních často pokládají. 1) Jak náročná je PF UK? Jaká je na ní úmrtnost? Jak je těžká PF UK oproti jiným školám? Jak moc se musíš učit? Stojím si za tím, že hodnocení náročnosti není věcí nikterak subjektivní, ale ryze objektivní (pokud budeme uvažovat předpoklad, že máme stejně motivované lidi s podobnými předpoklady ke studiu, tak to snad ani nemůže býti jinak, že). Náročnost PF UK je asi taková, že v průběhu semestru je to flákárna - a to hlavně díky špatné koncepci výuky práva na českých PF obecně, oproti tomu o zkouškovém je to pak vyložené "sado maso", jelikož málokdo má motivaci se průběžně nějak více připravovat, pakliže k tomu není nějak donucen (to je asi největší problém většiny našich soukromých škol, kde pak ale snižují (v rámci maximalizace zisku) náročnost ZT) - a donucen k tomu bohužel není (třeba průběžnými testy). Úmrtnost bych dle údajů odhadovala na cca třetinovou (mezi 30-40 %), ovšem je zapotřebí přiznat, že ji dost zásadním způsobem zvyšují lidé nabraní do CŽV, kde v minulosti vyhazovali snad i více než 3 lidi ze 4, dnes je to asi 50-60 %.Tady by bylo asi správné říci něco i k CŽV - CŽV na PF UK je systém, kam se nabírá 200 studentů ročně (tedy skoro třetina z celkového počtu) do prváku. Proto pražská práva neberou ani nikoho na odvolání. Je to smutné, pokud jste dřeli, uteče vám to třeba jen o bod, o dva, ale máte prostě smůlu, naopak člověk, co ztratil třeba i 40-50 bodů ( v minulosti i více - vím, že brali snad i od 90 b.), tak se dostane, jelikož půjde do CŽV (kde zaplatí necelých 50 tisíc) což vlastně není nic jiného než normální placený prvák na právech, kde když uděláte zkoušky, tak jste v naprosto regulérním druháku (tedy již bez přílepky CŽV) a pokračujete směle dál - znevýhodněni jste však v tom, že všechny zkoušky v prváku musíte vykonat již v červnu, na rozdíl od prváků mimo tento systém CŽV, kteří mohou vykonávat zkoušky ještě i v září - to pak vede k tomu, že si někteří studenti CŽV ani nestihnou vybrat všechny pokusy na zkoušku či si počkat na "hodnější učitele" (ano, zkoušky jsou ústní a více než polovinu úspěchu dělá mnohdy zkoušející). Na druhou stranu, systém je nastavený tak, že většina lidí z CŽV neudělá třeba jen 1 zkoušku - těmto pak ale stačí zaplatit dalších 50 tisíc a jen tu jednu zkoušku (kterou neudělali) opakovat za rok - tedy ztratí 2 roky a necelých sto tisíc k tomu, ale jsou v druháku na PF UK. Náročnost oproti jiným školám - Ilustrativně na spolužácích: 3 studují ekonomii (a navazující ekonomickou analýzu) a magisterské finance na VŠE - náročnost VŠE (jak časovou, tak obtížnost předmětů jako takovou) ohodnotili těmito procenty: 62, 65, 75 %, tedy v průměru 67 % dávají VŠE, 33 % PF UK, ovšem někteří jiní spolužáci studují na VŠE i lehčí obory - cestovní ruch a regionální rozvoj, arts management a mezinárodní studia - diplomacii, tito ohodnotili náročnost VŠE ve srovnání s právy na UK zase takto: 35, 40, 37, tedy 37 % pro VŠE a 63 % pro PF UK. Další srovnání následuje s FSV UK, spolužáci tam studují sociologii a sociální antropologii, žurnalistiku, mediální studia a marketingovou komunikace a PR, dali jim oproti PF UK následující procenta: 22, 18, 10, 15 , tedy v průměru (obtížnost časová i obtížnost kurzů) 16 % pro FSV UK a 84 % pro PF UK. Další spolužáci studují FF UK, konkrétně andragogiku a personální řízení, pedagogiku a psychologii, náročnost oproti PF UK ohodnotili následovně: 20, 18, 16, tedy 18 % pro FF UK a 82 pro PF UK. Objevili se i spolužáci na FHS UK, obory studium humanitní vzdělanosti, gender studia a německá a francouzská filozofie v Evropě , náročnost 35, 10, 20 %, v průměru za FHS tedy 22 % a 78% pro PF UK. No a konečně i na ČVUT, obory web a multimédia, personální management v průmyslovém podniku, ekonomika a řízení energetiky, řízení a ekonomika průmyslového podniku, počítačové inženýrství, robotika, náročnost: 80, 20, 35, 30, 85, 90 % , tedy 57 % pro ČVUT a 43 % pro PF UK. Jinak hodnotit školu jen na základě třeba úmrtnosti je velmi problematické, proto jsem se tomu i sama vyhnula - jde jednoduše o to, že i kdybyste měli na nějaké soukromé škole třeba 90% úmrtnost (což ale nemáte), tak to ještě nutně nemusí znamenat, že by ta škola byla oproti nějaké lepší veřejné škole (s hypoteticky menší úmrtností) ve stejném oboru náročnější, ale třeba pouze to, že 90 % studentů na té soukromé škole je na dálkovém studiu, k tomu ještě pracují na HPP, jsou hloupější (přijati bez přijímaček + s očekáváním lehčího - "zaplaceného" studia - to láká obecně spíše slabší studenty, co si budeme nalhávat) a řadu let již ze školy (menší schopnost a výdrž se učit)- tedy i kdyby byla náročnost stejná jako na lepší veřejné, kde jsou lidé v prezenční formě, většinou hned po maturitě + lepší studenti (přijímačky + lepší studenti si nejčastěji vybírají lepší a náročnější veřejné školy) k tomu nepracují (max. v pátáku na vedlejší poměr) a věnují se svědomitě škole a zároveň úmrtnost na soukromé škole větší, tak to neznamená, že je ta soukromá škola těžší. Tohle byl čistě hypotetický příklad - samozřejmě, že taková úmrtnost na soukromých školách není, spíše to má ilustrovat fakt, že i kdyby byla vyšší, tak stále může být soukromá škola lehčí - proto nemá smysl hodnotit úmrtnost, jelikož do toho vstupuje celkem hodně faktorů (mnohé jsem tu ani nezmínila). Pokud jde o náročnost jednotlivých PF - kdo to v minulosti nezvládl tady v Praze či v Brně, tak šel na PF ZČU či UPOL -jak se říká, na PF UK vám stačí výcuc, na PF ZČU i výcuc z výcucu. (politička Řápková nezvládla snad ani ten výcuc z výcucu, a titul na ZČU získala taky) 2) Je výhodné studovat PF UK, obecně práva? Jaké je uplatnění? Uplatnění je velmi dobré, po farmaceutech a lékařích shánějí absolventi PF zcela nejlehčeji práci. Ovšem je práce a práce, že. Práci v prestižní advokátní kanceláři shání absolventi práv ze ZČU a UPOL velmi obtížně, na rozdíl od absolventů UK a MU. Ovšem poptávka po právnících v nejrůznějších institucích je téměř nekonečná, téměř všude shánějí nějakého toho právníka, tedy pokud vám nevadí pracovat na úřadě za 20 tisíc hrubého, pak jsou práva de facto 100% jistota zaměstnání i v případě, že byste šli na tak podřadnou školu jako je PF ZČU (kde některé roky ani nenaplnili kapacitu = brali na odvolání každou gumu) či na UPOL, kam se polovina přijatých ani nezapíše ke studiu - pak berou na odvolání taky pouze vyloženě průměrné studenty. 3) Jaká je nákladnost studia? Opravdu je pravda, že za právnické učebnice dáte i 10 tisíc za rok? Nesmysl, nesmysl a ještě jednou nesmysl! Nevím, kdo na tohle novinářům stále odpovídá, ale vždy se tomu ve skupině kolektivně hezky od srdce zasmějeme. Já a někteří další kolegové jsme na PF UK za celou dobu svého studia zatím ještě nepřečetli ani jedinou knihu - bohatě nám vždy postačily výcucy z knih či přednášky z portálu Vakobobři (obdoba Borce na ČZU či VŠE). Nehledě na fakt, že v případě potřeby knihy tu existuje i něco jako je knihovna. 4) Je pravdou, že právníci jsou ti nejmorálnější jedinci vůbec? Nesmysl! Morálku bys mezi mnohými právníky hledal/a opravdu velmi obtížně. Právo je jen naprosté minimum morálky! Právník není nejmorálnější bytostí na světě, spíše je tomu mnohdy naopak - bohužel. 5) Mají právníci to nejvyšší IQ ze všech studentů vysokých škol? Ne, nemají. Podle americké studie se jedná spíše o průměr/lehký nadprůměr. Nejvyšší IQ mají studenti počítačových oborů, nejnižší pak studenti zemědělských. V českých podmínkách by to asi velmi záleželo i na škole, ale vzhledem k velmi vysoké náročnosti některých IT oborů (programátoři) - obzvláště těch na MFF UK či FJFI ČVUT, by bylo asi celkem pravděpodobné, že počítačové obory by (v průměru) vedly i u nás, pokud by šlo o IQ studentů. 6) Proč se obor na PF jmenuje právo a právní věda, když právo vědou jako takovou vlastně ani není? Těžko říct, proč se pětiletý obor na našich PF nejmenuje třeba pouze Právo. Právo jako takové je normativní vědou, říká tedy, jak by co mělo být, hodnotí to. Ve své podstatě to vlastně není ani žádná věda, neexistuje žádná jediná učebnice pro všechny (ekonomové mají Samuelsona, ze kterého se mohou učit na celém světě všichni studenti ekonomie) - právo je jiné u nás, jiné v USA, jiné v Iráku či Kongu... Sem bych asi dala i krásné shrnutí jednoho mého kamaráda, co studuje k PF UK i ekonomii na VŠE. "Ekonomie je společenská věda. Pokud chce někdo studovat ekonomii na seriózní (VŠE, IES UK) škole, tak se potká i s určitou náloží matematiky, která může být i skrytá pod kurzy jako aplikované kvantitativní metody, ekonometrie/časový řady, finanční matematika a tak dále, ale pokud jde někdo studovat "ekonomický" obor jako např. mezinárodní studia - diplomacie nebo třeba cestovní ruch, tak kromě jednoho kurzu matiky a statistiky a "matematiky" (rozuměj matiky alá ZŠ - sčítání, odčítání, dělení, násobené...) ve fin. účetnictví, mikru/makru ho už nic jiného (matematicky založeného) nepotká. Ekonomie je sice společenská věda jako např. právo, sociologie a další, ale zároveň má blíže k přírodním vědám, dá se říci, že je jako disciplína přesně někde na pomezí věd jako je ona matematika a umění. Třeba právo je normativní věda, ekonomie je ale pozitivní věda = právo ve svém důsledku ani není věda, když už jsme u toho..., ekonomie ano, když řekneš ekonomovi kdekoli jinde na světě o věcech jako je mezní užitek atd., tak hned bude vědět, o co kráčí. Pozitivní věda říká, popisuje, co jak je, empiricky to zkoumá (jen se prostě snaží popsat tu neskutečně složitou realitu svými slovy)..., normativní věda naopak říká, co by jak mělo být. Pozitivní vědou jsou i přírodní vědy. Umění je ryze subjektivní (malíř ti namaluje obraz, na který má každý člověk jiný názor, pohled), matematika je naopak věda, kde 1+1 jsou pro každého 2 a nikdy nic jiného, ekonomie je přesně na pomezí těchto dvou disciplín. Takže těžko o ní mluvit vyloženě jako o humanitní vědě, stejně jako o přírodní vědě, i když momentálně má vzhledem k logice "nejdřív to dokaž na empirii" blíže spíše k oněm přírodním vědám. Aneb to blábolení v Otázkách Václava Moravce, kde každý host (nepodloženě) pindá jen své bohulibé názory na svět, to není ekonomie, ale "politické blábolení". A že ekonomie využívá k popisu složité reality zjednodušující modely? Důležitý je výsledek, jestli se to fakt potvrdí, jestli je model tzv. funkční..., ekonom je asi jako fyzik, co si mnohdy neskutečně složitou realitu musí taky občas trochu zjednodušit."

DeLI90

9. 12. 2014

Právnická fakulta Univerzity Karlovy je jedna ze 4 původních fakult, její vznik se tedy datuje už k roku 1348. Podle toho však vypadá i samotná budova školy, která kdekoho bude jistě v určitém slova smyslu i fascinovat a kvůli níž mnozí možná i zatouží se zde někdy"ukázat". Ovšem tato (pro někoho) "romantická" středověkost se pak odráží i v samotných přednáškových místnostech a učebnách, kde to vypadá lehce středoškolsky - typické řady lavic na rovině. Po technické stránce tato fakulta vybavena příliš dobře není, což ještě více podtrhuje i velmi nedokonalý SIS (ano, zápisy jsou na Karlovce takovou malou noční můrou). Pokud se jedná o náročnost studia, tak na humanitních (FSV, FHS, FF, PF) školách máte obecně i v rámci prezenčního studia hodně volného času, na pražských právech se o semestru víceméně nic neděje, a tak mnozí bud pracují ( od 2.-3. ročníku běžně v AK) či studují další vysoké školy, kde může (a nemusí) být větší nápor práce o semestru. Osobně jsem zvolil onu 2. možnost, vydal jsem se tedy od roku 2008 do roku 2011 studovat bakalářský obor na VŠE (většina spolužáků volila VŠE, ojediněle FSV, potažmo i ČVUT), ovšem nakonec jsem byl rád, když jsem ho vůbec dodělal, a to až v roce 2012 a s odřenýma ušima k tomu, nějak jsem v té době totiž nepředpokládal, že to bude až tak náročné, ale to bylo způsobeno i mou volbou - zvolil jsem si obor Ekonomie, kdybych si zvolil nějakou "dávačku" z FMV, jistě bych takovéto problémy neměl. I když mi studium VŠE celkově mnoho dalo, a tak jsem i rád, že jsem do toho šel. Na právech to tak těžké sice nebylo (respektive není, jelikož ještě finišuji), ale bylo/je zde vyžadováno velmi mnoho mnohdy až zbytečných informací, což mohlo dělat/dělá problém zejména studentům s trochu slabší pamětí, kteří ještě k tomu všemu nechají vše až na poslední chvíli. Náročnost oproti Ekonomii byla tak v poměru 1:2 ve prospěch VŠE, ale na Ekonomii jsem studoval v době, kdy tam byly doslova vražedné Aplikované kvantitativní metody a Game Theory v podání "Chicago boys", momentálně už tento obor údajně až tak vražedný není, i když stále patří na VŠE k těm nejtěžším. Mnoho lidí mě žádá, ať jim zhodnotím a následně doporučím právnickou fakultu, kterou považuji v ČR za absolutně nejlepší a nejkvalitnější. Vždy jim odpovídám to samé - nejlepší je Masarykova univerzita, není to jen díky lepšímu hodnocení tamních práv českými novinami (HN), ale i díky obecně lepší koncepci výuky a (domnívám se) kvalitnějšímu učitelskému sboru (možná i proto, že Brno je sídlem mnohých významných institucí - co se týče práva, samozřejmě:). Jasně, Ukáčko je v "obecném" mezinárodním hodnocení (QS World University Ranking) škol výše, je cca (budu zaokrouhlovat nahoru) na 200. místě, ČVUT asi cca na 400., MU cca na 500. a VŠE a VUT někde cca okolo 600. (snad si to pamatuju dobře=) z 20 000 vysokých škol na světě, ovšem koho zajímá celkové hodnocení univerzity, když práci bude (v případě práv) hledat v ČR - asi sotva budete dělat s vystudovanými českými právy právníka někde v Německu nebo USA a "chlubit" se s dobrým hodnocením své univerzity, na kterém se ještě k tomu všemu PF ani zrovna dvakrát nepodílela/nepodílí (toho případného chlubení využijí asi obecně nejvíce farmaceuti a lékaři, potažmo někteří matfyzáci, kteří se spíše "podívají" někam do světa), takže bych dal spíše na to, že tady je lepší právnická fakulta ta na Masaryčce než ta na Karlovce. Ovšem problémem je, že v Brně je lehce "přeprávníkováno", a tak jako student můžete mít v Brně menší problém sehnat nějakou tu práci v AK, to je pak zase výhoda té Prahy. Na druhou stranu, právníci z MU mají po vystudování v Praze dveře dokořán otevřené - to však příliš neplatí pro právníky z UPOL a ZČU, o které není momentálně nikde příliš zájem (kromě úřadů), UPOL je sice lepší než ZČU, ale i přesto se např. absolventi práv z UPOL potýkají s cca 12% nezaměstnaností (oproti 1-2 % absolventů UK a MU). Nechci tady narážet na jiné školy, ale pravdou je, že humanitní (práva, fildy, sociální vědy, humanitní studia) a ekonomické fakulty na "vesnických" univerzitách obecně prostě nemají příliš vysokou úroveň, to ovšem neplatí o technických a místy i přírodovědných fakultách, ty jsou často i původními fakultami těchto univerzit a úroveň tam bývá velmi slušná - ovšem opět záleží i na formě studia, jelikož na "vesnických" (regionálních) fakultách se velmi rozmohlo tzv. dálkové studium, které prostě v případě mnohých technických oborů nemůže být adekvátně slučitelné (=snižování nároků, a tím pádem pak i nabytých znalostí), a tak kvalita absolventů uvadá - v této souvislosti již můžete vidět i např. od předních českých firem (např. Škoda Auto), že požadují mimo jiné výlučně absolventy prezenční formy studia, což je však celkem logické. P.S. Pokud opravdu tak strašně toužíte po PF UK, MU, ale o pár bodíků vám to v přijímačkách uteklo, pak se podívejte po CŽV, vyjde vás to sice cca na 50 tisíc, ale pokud uděláte zkoušky (jsou to ty samé, co mají regulérní prváci), tak jste v regulérním druháku, to samé platí v případě lékařských fakult - mám kamarádky, kterým to těsně uteklo na 1.LF UK, a tak šli do CŽV. Jen mi tedy vadí, že není a nikdy nebyl nějaký limit na toto "předstudium", v minulosti se do CŽV na PF UK totiž brali i jedinci s výsledkem okolo 90-100 bodů (OSP + ZSV + certifikáty), což mohl být klidně i pouhý 50. percentil v OSP. Dnes se bere okolo 130-140 do CŽV, ale to je hranice, kterou udělá snad každý gymnazista. Jen se asi fakt zamyslete, jestli o ty práva fakt stojíte, nebo jestli vám nejde spíš o něco jako uznání svého okolí a další "nesmysly", takoví lidé tu pak totiž většinou bývají vcelku nešťastní a dost často pak i odchází jinam (moje známá na medinu).

Mmmammannekk

10. 4. 2014

Dnes už není důležité jen to, co jste studovali, ale také kde jste studovali. To dokládá i samotná empirie. Právníci z UK si po pár (čtyřech) letech praxe v nově proběhnutém šetření přicházejí na 44 tisíc korun měsíčně. Podobně jsou na tom právníci z MU. Avšak právníci z UPOL už se těší pouze z 28 tisíc měsíčně. O "právnících" z Plzně radši ani nemluvě. Vidíte ten rozdíl? Vysvětlím Vám to na jednoduchém příkladu. Do prestižní AK přijde 50 CV, ale chtějí vzít pouze jednoho zájemce, přičemž jich mají v plánu na pohovor pozvat pouze 20 lidí z celkového počtu. Koho pozvou na pohovor? Pozvou ty nejlepší. A proč? Protože se chovají ekonomicky racionálně, protože čas = náklady. A proč ztrácet čas se slabými (jak po stránce IQ tak znalostí) absolventy z Plzně a Olomouce, když můžou rovnou pozvat absolventy z UK a MU, kde se dají v průměru očekávat mnohem vyšší znalosti z oboru a IQ? Tomuto se v ekonomii říká signalizační chování. Tím, že si vyberete nejlepší (=dost často nejtěžší) školu v oboru jasně potenc. zaměstnavateli signalizujete, že jste kvalitnější uchazeč než ten, který si vybral/dostal se pouze na školu podstatně horší (=lehčí studium, přijímačky menší síto + nižší kvalita kapacit na škole atd.). Proč mají asi tak absolventi VŠE nejvyšší platy v oboru? Proč berou v průměru 51 tisíc měsíčně, avšak absolvent regionální či soukromé ekonomky o třetinu méně? Zase-absolvent VŠE si prošel náročnějším studiem, byl přijat na školu, o kterou je vyšší zájem a je v oboru pokládána za TOP. Tím jasně signalizuje, že má na něco víc, než absolvent, který nebyl ani natolik schopný, aby se připravil na přijímačky, potažmo tu školu vystudoval (musel třeba přestoupit na lehčí soukromou školu). Takže až budete vybírat školu, neřiďte se jen jejím zaměřením, ale i jejím jménem. Jinak souhlasím s tím, že nejperspektivnější je dnes studovat farmacii - dobře placenou a jistou práci má každý absolvent a farmacie v Brně není ani tak náročná jako ta pod UK v Hradci.

Lvikral

23. 3. 2014

Je bohužel smutným faktem, že právnické fakulty u nás obecně nemají (na rozdíl od lékařských fak.) příliš velkou úroveň a studium na nich má masovější charakter. Je smutné, že do Plzně berou všechny zájemce, do Olomouce (přes odvolání) i průměrného gymnazistu a na PF UK a PF MU jsou otevřeny dveře též ryze průměrným zájemcům díky CŽV, kam se nabírá cca třetina zájemců s dosti bídným (polovičním) výsledkem v přijímacích zkouškách. Tudíž i české PF odrážejí současnou masovost studia. Na druhou stranu, celková úroveň posluchačů a studia (+jeho náročnosti) je přeci jen na UK a MU znatelně vyšší než na UPOL a ZČU, z čehož vyplývá i lepší pozdější postavení absolventů na trhu práce. Jen bych vás chtěl varovat, ať zapomenete na to, že z vás po vystudování budou pracháči-to zamiřte studovat informační technologie nebo farmacii. Zapomeňte na blbosti jako Ally McBealová, Suits a další kašpařiny, tady jste v ČR, ne USA, systém práva tu je zcela odlišný + "zlatá" 90. léta jsou již dávno pryč. A pokud budete chtít někdy ČR opustit, můžete v Německu se znalostí našeho národního práva leda tak zametat chodníky. Studium práva jinak není příliš náročnou záležitostí, většina lidí se v průběhu semestru nudí, a tak se pokouší studovat ještě např. VŠE. VŠE jsem zkusil též, studoval jsem tam finance, ale nedostudoval. Tak jsem si nově přibral alespoň historii na FF UK. Právnická fakulta je asi celkově náročnější (hlavně z pohledu zkouškového období) než ty teologické fakulty, fakulta human studií, fakulta soc. věd, pedagogická fakulta či filosofická fakulta na UK, ale podle mého názoru a názoru spolužáků jednoznačně lehčí než některé těžší obory na VŠE. A potvrzuju domněnku, že dost lidí je na právech bohužel jen proto, že jim na střední nešla matika, potažmo chemie nebo fyzika, z těch humanitních oborů je to ale asi pořád to nejlepší, i když na soudce, exekutory, notáře atd. jsou stop stavy. Právníci v ČR mají dost špatné renomé, asi jako podnikatelé, takže se připravte na lehčí facku, která vás vrátí zpět do reality. Prachy nic moc, ale je to nenáročná práce a máte jistýho fleka v oboru-ať už na pozici podnikovýho právníka, kde se budete prát o místo s trotlama ze soukromých škol, kteří studovali nějakou očesanou právní specializaci na 3 roky či jako advokátní koncipienti, kterých už je teď taky jako blech. Studium práv je perspektivní asi zejména v případě, že máte kontakty, jste z bohaté rodiny. V případě pozdější praxe na pozici advokáta si uvědomíte, že konkurence se dost zvyšuje (už i staří advokáti kvičej, at na fakulty berou mín uchazečů) ...z peněz musíte zaplatit nájem, el. zákony, členství, sekretářku, takže když nebudete mít klientelu, můžete pobírat klidně jen 12 tis. hrubýho. Ale pokud jste výteční, máte vysoké IQ, umíte jazyky, tak se můžete lehce dostat do mezinárodní AK, kde si slušně vydělat není problém. Doufám, že i tento komentář přispěje k tomu, že na PF půjdou zejména lidé s vnitřním zájmem o obor (vize boje s korupcí, zlepšení institucí) a ne s představami snadných a vysokých výdělků. PS: Nic nazpaměť se tu neučíme, to je mýtus-nemělo by to ani žádný smysl, vzhledem k plodnosti našich zákonodárců = jen se v tom všem učíme orientovat + získáváme všeobecný přehled podobný tomu na ekonomce.