Hodnocení fakulty

oraien

23. 8. 2024

Katedra didaktiky fyziky

WildGreen

15. 11. 2022

Dobrý teoretický základ, skvělí a nadšení vyučující, ale papírování může být problematické a dozvědět informace bývá zbytečně složité, doporučuju řešit cokoliv mimo výuku osobně, nejlépe zajít na studijní oddělení osobně

bukvicka3652

15. 5. 2020

hggfh

Andiiiiilek

20. 1. 2020

O logiku nejde... Chteji spis papouska.

primat510606

3. 6. 2017

Je to masakr, ale je to super

MatrixnaMFF

22. 4. 2015

Jak Vám pomoci se zorientovat? Prvně je asi zapotřebí říci, že MFF UK nabízí tři hlavní programy, ve kterých můžete studovat, které se pak dále rozpadají na specifičtější obory. Ty tři programy jsou následující: Matematika, Fyzika a Informatika. U Fyziky můžete studovat její obecnou či aplikovanou podobu a též podobu zaměřenou na vzdělávání. Podobné je to u Matematiky, kde kromě obecné můžete volit i tu finanční, přičemž program Matematika je hodně koncipován jako dvou-obor, tedy můžete studovat matematiku + pak jeden z těchto oborů: Anglistika-amerikanistika, Český jazyk a literatura, Filosofie, Hispanistika, Německý jazyk a literatura, Informatika a další, vše je zaměřeno na vzdělávání, tedy máte nakročeno na střední školu a můžete se tak stát učitelem v těchto daných oborových kombinacích - tedy být například oním češtinářem a matikářem v jednom (sama jsem měla na gymplu pana matikáře z MFF UK, takže to fakt jde a o tyto lidi pak gymply většinou dost stojí). Program informatika je opět koncipován do obecné informatiky, dále programování a soft. systémů a softwarového a datového inženýrství (to je vysoce perspektivní obor, který v nadcházejících 10 letech zažije obrovský boom). Navazujících oborů je již podstatně více, nemá smysl je tu tedy všechny vypisovat, v rámci Informatiky se můžete zaměřit např. na Umělou inteligenci, Počítačovou grafiku a vývoj počítačových her atd., v rámci Fyziky např. na Astronomii a astrofyziku (tak kdo bude další český Stephen Hawking, no?), Geofyziku a další, v rámci Matematiky na Finanční a pojistnou matematiku, Matematickou analýzu, Pravděpodobnost, matematickou statistiku a ekonometrii a některé jiné, opět nechybí ani zaměření na učitelství. Obecně nejlepší uplatnění má program, který souvisí s informatickými obory, program související s matematickými obory, tam dost záleží na zaměření, program zaměřený na fyziku má uplatnění asi nejhorší z této trojice, i když se absolventi na ÚP obecně nepovalují. Já studuji obor Finanční matematika a dále zvažuji pokračovat bud v tom samém oboru či jít na obor spojený s ekonometrií. Na ekonometrii bych chtěla spíše i z toho důvodu, že mě nedávno dost naštvalo, že mezi deseti nejlepšími týmy světa v ekonometrii nebyl tým z UK, ale hádejte kdo? Ano, tým z VŠE! Vidět tam University of Economics, Prague mezi týmy z univerzit jako Harvard University, McGill University a dalšími, ale ne naši Charles University , to možná vypovídá i něco o našich studentech ekonometrie, kteří se sice stále chlubí, jak jsou úžasní, ale pak ve finále nejprestižnější ekonometrické soutěže na světě mezi vysokými školami chybí, stejně jako třeba ekonometři z Oxfordu - fakt ostuda. A to od starších kamarádů na navazující ekonometrii stále slyším jen nějaké "hemzy", jak ekonometrie na VŠE je oproti té na MFF UK čajíček - ale proč tedy nejsou vidět i výsledky, pánové? To mě vedlo i k zamyšlení, že ne vždy je výhodou mít to úplně nejnáročnější studium na světě (i když na MFF UK jsem fakt pyšná jako blázen a za nic na světě bych ji nevyměnila). Jinak jsem ještě na bakaláři, ale už odpadlo celkem dost lidí (MFF UK = škola s největší úmrtností), kteří šli dost často na IES, tam to teda údajně zatím dávají, takže IES asi taky nebude nějak extrémně těžká škola, jak se pořád tak ráda všude prezentuje (nehledě na údajně nízkou až tragickou úroveň několika předmětů jako třeba účetnictví, bankovnictví atd.). I když uznávám, že třeba na oboru Obecná matematika se berou i vysoce abstraktní věci, které jsou již i dosti značně odtržené od reality a jejich reálné uplatnění asi není příliš pravděpodobné, pakliže se tedy jednou nebudete chtít věnovat matematice ve smyslu jejího dalšího rozvíjení na doktorském studiu. Proto jsem i ráda, že mám obor Finanční matematika, kde je uplatnění velmi solidní, a to hlavně v bankách - korporátní/privátní bankéř z vás sice nebude, ale job pojistného matematika je též extrémně lukrativní záležitostí (i když i na VŠE prý můžete studovat v rámci druhé specializace na magistru Finanční a pojistnou matematiku nebo třeba Datové inženýrství a další, ale nevím, jakou to tam má oproti MFF úroveň, asi podstatně slabší). Studium na MFF UK mě opravdu velmi baví a naplňuje, je to sice celkem dost náročné studium, ale já tím prostě žiju, bývám občas sice "trochu mimo", neřeším to, kdy a na jakou párty a s kým zajdu, ale jsem tak naprosto spokojená, vše je vždy jen a jen o vašich prioritách, ty má každý jedinec prostě jiné. Pokud někdy půjdu na doktorské, tak nahlídnu asi na tu VŠE, na obor Ekonometrie a operační výzkum, zajímá mě totiž, jak to tam vlastně učí, jsem prostě holka extrémně zvídavá. A obzvlášť, když někteří naši borci stále produkují takové strašně vtipné vtipy, že celou VŠE by vystudovali za týden a podobně - nevím, proč to všechno tak přehání, jsou z toho pak cítit jen zbytečné komplexy (a z toho je mi pak samotné trošku divně), každý v naší pidi republice přeci ví, že na MFF UK nemá v náročnosti absolutně žádná česká vysoká škola, že sem jsou ti nejlepší matematici z celé ČR a Slovenska atd. Naše Ukáčko je prostě super, kromě vysoké prestiže v rámci ČR se tu potkáte i s těmi nejchytřejšími lidmi v oboru, kteří vás budou neustále rozvíjet. MFF UK je dokonce lépe hodnocená než celá UK, i když v rámci svých oborů (ano, i my "matfyzáci", tedy kromě lékařů, farmaceutů a přírodovědců) vytahujeme např. "neplodnou" Právnickou f. a humanitní fakulty (FF - ta má ale i některé též vysoce prestižní obory, FSV, FHS, tři teologie, PEDP a FTVS) na výsluní nejlepších škol. Co se týče prestiže absolventů, dnes je to spíše o samotné škole než o oboru. Dříve bylo například vysoce prestižní býti takovým právníkem, jelikož tu nebyli ani 4 fakulty jako dnes a bralo se méně uchazečů, dostal se třeba jen jeden z deseti. Dnes již je právníkem skoro každý, respektive skoro každý může mít minimálně ZČU či UPOL, eventuálně si zaplatit CŽV na UK a MU. To je jako na Slovensku, kde je ale právnických fakult ještě více a právníci tam skoro již zametají chodníky (někteří zaměstnavatelé mají pro HR i seznamy škol, které absolventy mají již rovnou "zahazovat" do koše), alespoň tedy ti ze soukromých právnických fakult nebo z fakult s horší pověstí - u nás zatím soukromá práva nevznikla, podle některých prý kvůli lobby rozhodujících, kteří se obávali větší konkurence, ale to je jedno. Jak říká jeden náš pan učitel - kdyby v televizi nepouštěli pořád samé ptákoviny jako Suits, kde většina sledujících s minimálním rozhledem ani neví, že u nás to všechno funguje trochu jinak (žádné řeči před porotou, proces se vleče několik měsíců či let, "tupé" hrabání se ve stovkách stran zákonů atd.), tak bychom tu klidně mohli mít namísto toho seriál o geniálních matematicích, i když je pravdou, že s tím by se asi moc lidí neztotožnilo, jelikož hloupě kafrat a myslet si, že jen já mám pravdu a právo a spravedlnost (mimochodem - jak relativní pojem ta spravedlnost vlastně je, že? - stačí se podívat na islámské právo:) je na mé straně, to u nás (ale i jinde ve světě) umí přinejmenším polovina národa. Abych to zakončila nějak povzbudivě, tak myslím, že MFF UK se není třeba se zas tak šíleně bát, ale chce to na sobě opravdu makat průběžně, ve zkouškovém by vám to pak totiž mohlo přerůst přes hlavu. Prostě vítejte na MFF, budoucí Hawkingové a Einsteinové!

malikajepbarova

18. 1. 2015

velmi tezka skola, studovala jsem tam 5 let

Ukackojakoremen

28. 10. 2014

Trochu to zjednoduším, ať v tom nemáte guláš.:) Tak tedy ve zkratce lze na Matfyzu studovat obory spojené s fyzikou, matematikou, informatikou nebo učitelstvím. Nejlepší uplatnění mají samozřejmě informatické obory, jelikož Matfyz je napojen na nejlepší světové školy a informatické obory se těší na Matfyzu obecně velmi dobrému zázemí (+ je po nich ohromná poptávka), a tak naše škola vychovává programátory skutečné světové extratřídy. Absolventi Matfyzu se v drtivé většině uplatňují v oborech, které vystudovali, nalézají práci například ve Facebooku, Googlu, Oraclu či jako vědečtí pracovníci. Já však studuji Matematiku, nicméně na magisterské studium již mám v plánu Matfyz opustit a dále pokračovat na VŠE, kde chci studovat obor Finanční inženýrství. Ke svému příspěvku bych ještě rád přidal jeden lehký a zajímavý rozbor jednoho experta na školství, který naznačuje, ukazuje, proč jsou soukromé školy v České republice na úrovni učiliští. "Konkrétně v USA se školné platí na všech typech škol. Rozdíl je především následující: * private for-profit: Cílem univerzity je vygenerovat zisk, od toho se vše odvíjí. Univerzita je tržními mechanismy motivována být jen tak dobrou, aby se našel dostatek studentů studovat. Zisk z provozu univerzity je ziskem pro majitele. Chování je podobné českým soukromým vysokým školám (bez ohledu na to, že některé mají právní formu o.p.s.). Školné je obvykle hlavním zdrojem příjmů. * private non-profit: Univerzita je nezávislá na státu, zisk je investován zpět do školy. O univerzitě rozhoduje především správní rada. Školné je zdrojem příjmů společně s dary celé řady nadací a s (obvykle významnějšími než u předchozích) obchodovatelnými výstupy aplikovaného výzkumu. Tyto univerzity ve vyznačují především vysokým počtem stipendijních programů, díky kterým významná část studentů neplatí ani zdaleka plné školné. Způsobem řízení odpovídají do značné míry našim veřejným vysokým školám (roli správní rady hraje akademický senát). * public: Univerzita je významně řízena státem, úředníci více zasahují do toho, co a jak bude škola učit. Do značné míry odpovídá našim státním vysokým školám, kde to chodu univerzity může více či méně zasahovat příslušné ministerstvo, i když ne tak výrazně jako je tomu v USA (kvóty, zásahy do studijních plánů, v minulosti i ostrakizace). Školné je i zde "recyklováno" a tvoří významný příjem univerzity vč. zdroje pro stipendia. Takže to "for-profit" se týká především "majitele". Pouze for-profit generují zisk, ostatní svůj zisk investují samy do sebe." Ted už snad chápete, jakého "omylu" se dopouštějí naši čeští žurnalisté, pakliže se diví, proč jsou české soukromé vysoké školy tak bídné, kdežto ty americké tak skvělé. Ono totiž ty (prestižní) americké soukromé VŠ fungují na podobné bázi jako ty naše lepší veřejné vysoké školy.

mirti

26. 2. 2014

Neni to spatna skola, jen clovek musi se poradne ucit, pripravitse na kazdou cviku a hlacűvne na zkousky. Casto nemame vhodne knihy kprednaskam, takze je potreba chodit na prednasky a psat poznamky.

Petersen256

24. 2. 2014

Studium je sice náročné a vyžaduje psychickou odolnost, ale lepší vzdělání v těchto oborech nikde v ČR nedostanete.