×
Náročnost
Kvalita výuky
Organizace a struktura studia
Zaměření na teorii
Zaměření na praxi
Vyučující jako hlavní zdroj informací
Důraz na samostudium a účast na projektech
Kvalita vyučujících
Celková spokojenost
A co opáčko?
Pazzoura
5. 9. 2023

Studoval jsem teritoriální studia a nejsem spokojený. Organizace studia je příšerná. Každý povinný předmět je prerekvizitou toho dalšího - i když spolu nesouvisí. Příklad: v prváku nezvládnu Dějiny evropského myšlení. Ve druháku si nemůžu zapsat Dějiny severní Ameriky ani žádný další předmět. Studium se mi prodlouží o rok, pokud zvládnu dostat dost kreditů. Většina vyučujících je hodně old school - čtou prezentace, které občas ani nedají na net. Skripta se mimochodem nevedou. Na zkoušce si z vás dělají srandu, že vás neviděli na přednáškách, přestože jste tam (bohužel) chodili. Učivo je prezentováno jako na základní škole - musíte se naučit knihy nazpaměť a na zkoušce se vás ptají na maličkosti, které už si nepamatujete a nejsou příliš důležité. Informační systém je kapitola sama o sobě. Pravděpodobně je také z roku 1348. Kolektiv? Nic extra. Pomoc studentům? V podstatě žádná. Studentský ombudsman se ani neobtěžoval odepsat, podpora k Erasmu téměř nulová. Budova školy je úplně nová, ale přesto není nic extra. Je strašně sterilní. V okolí není doslova nic. Snad se ale tento rok bude dekorovat, takže se situace zlepší. Obecně školu nedoporučuji, ale v ročníku bylo dost lidí, které studium bavilo. Třeba mi prostě jenom nesedla.

opáčko spíš ne

Armageddon
22. 2. 2022

Čtu tady předchozí recenze a chtěl bych upozornit, že ona ta náročnost studia zřejmě v průběhu času hodně narostla. Momentálně jsem ve 2. ročníku distančního studia (mediální studia). V každém předmětu se odevzdává celá řada seminárních prací. Velká část textů je v angličtině. Jeden předmět je celý anglicky. A když vidím, jaké známky v průměru spolustudující dostávají, není to žádná sláva. Na zkoušku se připravuju několik celých dní a k tomu zpracovávání těch seminárek - při práci docela náročné. Kolega z práce (marketingový ředitel) už ze studia odpadl. Myslím, že je nás už tak polovina proti počtu, který byl na začátku. Diplomku mi napoprvé vyučující naprosto strhal, pracuju teď na nové verzi. Naštěstí mám ještě dva měsíce. Nechci nikoho odrazovat, určitě se to dá udělat, ale je potřeba nasazení. To síto na začátku na přijímačkách je fakt docela velké a jsou tady samí dobří studenti. Věřím, že to bude do budoucna i dobrý zdroj pracovních kontaktů v oboru. Výhoda také je, že po státnicích lze pokračovat na PhDr a Ph.D., což se mi zdá jako docela atraktivní volba. V závislosti na tom, jak dopadnou státnice budu tuto možnost zvažovat. To už je přeci nějaká výzva.

terrapax
15. 5. 2020

Jsem již vystudovala. V době, kdy jsem se hlásila na Bc. (ak. rok 2006/2007), počet přijatých činil cca 10%. Na magistra pak cca 30% (2010/2011). Je potřeba mít na paměti, že žádný hlupák se na tohle studium nedostal. Tato fakulta má na oba stupně studia přijímací zkoušky z všeobecného kulturně-historického přehledu (který je celkem obsáhlý) a obecných studijních předpokladů (logického myšlení) na rozdíl od ostatních škol, kde na Bc. je SCIO a na Mgr. je učivo z Bc. studia daného oboru. To dává šanci lidem se zájmem o obor, kteří se hlásí například ze zaměstnání. Většina na Primat.cz hodnotících jsou studenti, kteří školu studují k jinému dennímu studiu, čili jim přijde spíš jako "dávačka". Z pozice pracujícího na plný úvazek (a nad 26 let věku a se závazky) bych řekla, že je náročnost přiměřená. Na zkoušku jsem se vždy připravovala několik hodin. Byly předměty těžší a lehčí. K tomu jsme dostávali z předmětů po každé přednášce povinné úkoly, které zabraly dost času zpracovat, ale které byly velmi cenné jako průběžná příprava ke zkouškám a zejména pro pochopení, resp. aplikování, látky. Přednášky jednou měsíčně celý pátek. Vyučující opravdové osobnosti a špičkoví odborníci, se kterými byla radost se setkat a něco se od nich naučit. Kombinované studium klade velký důraz na samostudium a je na každém, co si ze studia odnese. Jasně, jde si tam odbýt zkoušky za 3 a nějak se protlouct díky “spolupráci” s ostatními, ale to je každého volba. Já se tam nešla protlouct, studium mě zajímalo a bavilo, a díky němu jsem získala nové obzory, přečetla jsem si knížky, o kterých bych se jinak nedozvěděla, přemýšlela jsem nad věcmi, které by mě jinak minuly. Škola je to super, hlavně pro lidi, co jsou plně zaměstnaní a opravdu mají zájem o vzdělání. Já ji rozhodně doporučuju a mám respekt ke všem vyučujícím. Na studium vzpomínám ráda a šla bych na stejnou školu znovu, kdybych se měla vrátit v čase. Jinak není pravda, jak si mnozí myslí, že toto studium je naprosto neperspektivní. Vídám inzeráty zaměstnavatelů, kteří vyloženě upřednostňují lidi s mediálním vzděláním. Hlavně do PR komunikace, marketingu a médií. Kdekoliv je komunikace, tak toto vzdělání využijete. Ještě bych připomněla, že je to výběrová škola, kam se žádný primitiv nedostane. Všichni moji spolužáci byli vysoce inteligentní, mnozí pracovali v médiích nebo měli jiné úspěšné kariéry. Ale především jejich výsledky (jejich práce) a komunikace s nimi mě naprosto utvrdila v tom, že jsem byla mezi nejlepšími. Je až bolestné vidět, jak někteří vysokoškoláci nezvládají ani český jazyk, tak to na FSV na Mediálních studiích nečekejte, tam nemáte šanci, to je opravdu základ, a neznalost gramatiky tam opravdu netolerují.

mirgatia
12. 1. 2019

:)

primat568106
16. 12. 2017

FSV UK je hodně o samostatnosti, ale hodně se toho naučíte. Jen ta podpora studentů např. v rámci výjezdů do zahraničí nebo možnosti individuálních plánů by mohla existovat

JajenJajenJAmuck
24. 2. 2015

Marketingová komunikace a PR je stále ještě relativně nový obor, který se stále hledá, ale je to obor, na který padne každý rok suverénně nejvíce přihlášek, bez stovky to číslo atakuje většinou tisícovku, tedy je to zcela nejvýběrovější obor na FSV UK. Těžko se vyjadřovat k úrovni všech oborů na FSV, je známé, že FSV je mimo IES nenáročná škola, kterou musí vystudovat každý, na druhou stranu, každý se sem nedostane, i když už i na kdysi žádanější obory jako jsou třeba "medíálky", sociologie či politologie se dá v pohodě dostat (percentily okolo 70 = lehce nadprůměrný gymnazista nebude mít problém), pokud nejste úplná lama. Z tohoto všeho vybočuje snad pouze Marketing. kom. a PR, obor se zaměřuje na marketing z pohledu komunikačních strategií, můžete tedy očekávat předměty jako psychologie a sociologie zaměřené na marketingovou komunikaci, ale žádný prostor se zde naopak nevěnuje ekonomice, většinu pak asi též potěší, že matematiku (a předměty ji využívající) v rozvrhu nenaleznou. Místo toho je zde kupříkladu právo a etika v marketingu, marketingové strategie, marketing pro neziskový sektor, tvorba značky. Výběr z oblasti PR už je chudší, kromě znalostí z marketingu využijete i předměty jako Dějiny a teorie public relations, Komunikace s médii a předměty zaměřené na výzkum a využití médií obecně. Už je vám asi jasné, proč je o marketing na FSV takový zájem. 1) Je to snadné - matiku ani nic počítacího tu nečekejte, nic se tu nehrotí. 2) Marketing bude mít i v nadcházejícím desetiletí velký boom. Nicméně neduhem je to, že je tento obor jen na bakaláři, není tu magisterské studium, a tak se nabízejí na magistra asi jen tři možnosti: 1) Jít na soukromou školu (marketing je třeba na VŠFS, VŠMVV) a degradovat tak svoje dosavadní vzdělání soukromou školou. 2) Jít na Mediální studia na navazující (to zvolí asi většina) 3) Jít na VŠE a Marketing si zvolit jako svou 2. volitelnou specializaci, která je na VŠE (mají tam na magistru 2 specializace). Na marketing jako obor bylo v minulosti napliváno hodně špíny, byl jako obor hodně zostuzen, ale to asi většina oborů..., jak říkám, je to do budoucna asi nejperspektivnější obor na FSV UK, k tomu je to i opravdu snadné..., i když je faktem, že k pozici v marketingu můžete mít i obyčejný ekonomický obor, avšak pokud jste kreativní a vidíte své budoucí uplatnění v této oblasti, tak proč nejít studovat rovnou toto, ne? Ještě jednou tedy - obor to není ekonomický, ale primárně psychologicko-sociologický, matiku ani nic počítacího zde nečekejte, uplatnění máte jisté, pokud vás to baví, je to jasná volba, určitě lepší než žurnalistika - tam jako absolvent vlastně vůbec nic neumíte, v ničem se nevyznáte - absolventem žurnalistiky je například i známý moderátor ČT Václav Moravec (známé Otázky Václava Moravce), ten si kdysi často stěžoval, že nic neumí a v ničem se nevyzná, že kdyby měl znovu na výběr, šel by studovat právo, ekonomii nebo politologii... , na MU mají žurnu alespoň chytře jako dvouobor, jelikož jsou si vědomi celkem bídného uplatnění, ale na UK jen jako samostatný obor, je to sice dávačka, ale sama o sobě asi k ničemu. Mediální studia, at už prezenční nebo kombinovaný, podle mě uplatnění taky na prd, spíš než mozek uplatníte svůj výstřih a figuru, na soukromkách typicky obor oblíbený "pitomými modelkami", ale i zde je to obor, co nemá příliš vysokou úroveň (bez kvalitního výběru uchazečů by to byla asi solidní katastrofa i zde, tedy co se týče výstupu absolventů, i když to jsou na oko jakože chudáci, co nic neuměj, ale oni uměj, jelikož nejsou blbí a studují ještě zároveň další školu - je to spíš jako 2. škola, nic víc a nic míň:)... , Sociologie a sociální politika/antropologie - sociologů jsou mraky, ale s UK máte alespoň vyšší šanci na uplatnění v oboru než třeba s VŠFS, opět Sociologie jako obor vůbec nic náročného. Teritoriální studia/Soudobé dějiny - kombinované - opět dávačky, kde se člověk občas i zamýšlí, co je vlastně smyslem a hlavně budoucím uplatněním, i když pohádky ve smyslu, kde všude můžete dělat, jsou strašně fajn, i když reálně hrozí asi KFC, pokud nestudujete ještě něco dalšího. Českoněmecká studia - raději no comment, jediným plusem je asi málo studentů na oboru (méně než klasická jedna třída). Ekonomie a finance - není špatný obor, asi jako VŠE, prostě kvalitní ekonomický obor. Ještě bych zapomněla zmínit, že i jako na právech nebo medině, tak i tady na FSV, oboru Marketingová komunikace a PR můžete zvolit cestu CŽV, pokud se nedostanete přímo a budete po oboru toužit - což se asi nedostanete, takže pořádně šetřete. :D Jinak uplatnění široké: marketingové, komunikační či PR agentury, agen. pro průzkum trhu, mluvčí. Google, Unilever nebo SAP, média jako Elle nebo Česká televize, v komunikačních, reklamních či PR agenturách, například Ogilvy, AMI Communications nebo Native PR, jako manažeři vztahů s veřejností nejrůznějších institucí či tiskoví mluvčí (např. Ministerstvo zemědělství)...Hodně štěstí.

hemifousek
18. 6. 2014

Už přes 2 roky studuju IPS ( = Politologie a Mezinárodní vztahy). Lidé se mě občas ptají, jak je to náročné. Vždy jim jen lakonicky odseknu, že se nemusí bát, že se určitě nijak nepředřou. FSV není náročná fakulta. A je podle mě úplně jedno, jestli studujete nějaký obor na sociálních vědách/studiích v Brně, Ostravě nebo v nějakém "prdelákově." K FSV studuju ještě práva na UK, a to už je jinej level. Kamarád studuje na FSV UK soudobé dějiny, k tomu naopak VŠE a i on se ke studiu na FSV vyjadřuje jako k velmi nenáročnému. Otázkou však je uplatnění, které z FSV není vůbec dobré. Jako zvýšení ega (druhý titul) k nějaké škole typu PF UK, VŠE a podobně je to OK, ale jinak je to asi o ničem, uživit se s tím podle mě nedá. Jinak k náročnosti bych to viděl následovně (seřazeno od nejtěžšího k nejlehčímu): 1) těžší obory na VŠE a IES FSV UK (např. populární a žádané finance) 2) práva na UK 3) lehčí obory na VŠE (např. mez. obchod, diplomacie...) 4) většina oborů na FF UK a FHS UK 5) obory na FSV UK (politologie, sociologie, soudobý dějiny, česko-německý studia...) 6) obory na teolog. fakultách

TerrrosssdelaBamba
12. 6. 2014

Kromě NF studuju i média na FSV. Na zkoušku za 9 kr. se učím zhruba 3-5 hodin a zatím mám převážně jedničky. Někteří se učí třeba více, ale i tak jsme v pohodě a tři pokusy to jistí. FSV je dobrá fakulta. I když NF je tak desetinásobně těžší a pro mě mnohem hodnotnější. Jak tu psal jeden recenzent, co kupodivu zvolil stejnou kombinaci, co mám já (VŠE a FSV UK), tak FSV je dobrá spíše jako hobby, taková druhá škola ze zájmu o věc, uživit se s tím moc nedá, pokud nejste úředník a nepotřebujete jen titul. Titul sám o sobě a ještě z takovýho zaměření Vám dnes už bude k ničemu. To už rovnou můžete nastoupit jako dělník někde ve fabrice. Takže k uplatnění je FSV škola docela k ničemu, musíte studovat ještě práva, VŠE nebo informatiku na ČVUT, aby to vaše studium mělo smysl. Dnes už totiž titul z nějakýho takovéhoto oboru na UK nic neznamená, stejně jako nic neznamená titul z "atraktivního" oboru na soukromce-v obojích případech skončíte na pozicích pro lidi se ZŠ, SŠ. Takže přemýšlejte, FSV je sice titul zadarmo, ale k uplatnění je Vám k ničemu.

Iesrolka
2. 5. 2014

Studuju na IES FSV UK navazující magisterské studium, bakaláře mám z VŠE, kde též pokračuji. Pokud jde o náročnost, tak na FSV UK jsou mimo Institut ekon. studií všechny ostatní instituty považovány ať už za menší či větší "dávačku". Na navazujícím stupni na IES jsou tři obory, většina lidí je však pouze na tom jednom, který je spojen s finančními trhy, to je i můj případ. IES není od VŠE v náročnosti nijak vzdálen, spíše tady dochází k mylným srovnáním, opravdu nemůžete srovnávat náročnost bakalářské ekonomie na IES s kterýmkoli z 27 oborů na VŠE. To je prostě "nonsense". Jako navazující obor studuji i ekonomickou analýzu na VŠE (ano, nenudím se:)), což je jeden z oborů, který snese srovnání např. s ekonomickou teorií na IES, přičemž bych řekl, že je ještě o maloučko náročnější. Na IES se tedy na navazujícím nejvíce zapotíte s mikrem, to je tu naprosto šílené, na druhou stranu makro je zase náročnější na VŠE pod vedením Pavla Potužáka. Co mě na IES ale velmi překvapilo, je to, že se tu strašně málo čte, na NF VŠE pořád čteme nějaké papery v angličtině, to na IES neexistuje. Abych uzavřel téma náročnost, tak pokud budeme srovnávat nejtěžší obory na VŠE s těmi z IES, pak to vyjde nejspíše fifty-fifty, obor finance a obor bankovnictví na VŠE nebude lehčí než finance, bankovnictví a finanční trhy na IES (své zkušenosti k tomuto srovnání mi poskytli i přátelé, kteří studují též obě školy), obor ekonomická analýza na VŠE nebude lehčí než ekonomická teorie na IES. A obor hospodářská politika na VŠE nejspíše (tady si nejsem moc jist-málo empirie) nebude lehčí než obor evropská ekonomická integrace a hospodářská politika na IES. Tím chci naznačit, že pokud budete srovnávat nějakou relativně lehkou ptákovinu z VŠE, třeba obory jako cestovní ruch, diplomacie nebo arts management s oborem na IES, vyjde vám IES značně těžší. To je pak i ten problém ve vnímání VŠE, VŠE má více fakult a spoustu oborů různých náročností. Ale abych byl objektivní, bakalář (ted nemluvím o navazujícím magistru) na IES bude asi náročnější než většina oborů na VŠE. Ale je otázkou, jestli je to studium smysluplné, já si třeba myslím, že ekonom opravdu nepotřebuje umět udělat matematickej důkaz na jakoukoli ptákovinu. A jsem u jádra pudla. Studium na IES = spousta předmětů má (podle mého, ale i některých dalších kolegů) vcelku malou přidanou hodnotu. A zdůrazňuji bohužel. Mnohdy ani nevíte, k čemu to či ono vlastně děláte, a pak už to nepoužijete. Tady asi to známé "rčení", že IES vychovává fyziky a VŠE techniky. ...Je pravdou, že IES čelí v posledních deseti letech spíše nezájmu ze strany veřejnosti. Většina lidí se jen podívá, že pod UK není žádná ekonomická fakulta, tak se ti nejlepší hned vrhnou na VŠE. ...Mimoto, na IES nám učitelé občas tvrdí, že VŠE je oproti IES masovka. Ale to si nemyslím. Je o ni prostě větší zájem, na IES si to hodí půl tisíce lidí a vezmou z toho dvě stovky, na jednu z pěti fakult VŠE třeba 7 x tolik (3 a půl tisíce) a vezmou třeba tisíc. Procento přijatých je podobné, ale o VŠE je mnohem větší zájem. Dalším faktem je to, že se má IES v nejbližší době přerodit na čistě vědeckou instituci, kdežto VŠE má být i nadále zejména tou vzdělávací. A všiml jsem si docela zajímavé věci, ačkoli na IES zůstalo studium de facto stejné, tak změnily název bak. oboru z ekonomie na ekonomie a finance, to mi však přijde zbytečné a laciné. Pokud chcete vyjet do zahraničí, tak VŠE má jednoznačně lepší partnerské školy. Problém však je se na ně dostat, na IES může vyjet kdokoli, asi jako na PEF ČZU, která je ale co do výuky ekonomie opravdu směšná. Myslím, že jméno školy je při výběru VŠ stejně důležité jako výběr oboru, a proto bych vám doporučil především IES UK a VŠE v Praze a v Brně pak PEF Mendelu a ESF MU. To ukazují i žebříčky-v Praze nejlepší IES ( asi i díky spolupráci s CERGE ve vědě) a VŠE (klasika a tradice, velký výběr oborů) a v Brně pak PEF MENDELU a ESF MU. Bohužel musím závěrem říct, že ačkoli jsem u konce navazujícího studia na IES, tak bakalář na VŠE mi dal mnohem více. Tím však nechci nikoho odrazovat. Ještě bych řekl, že není nevýhodou VŠE, že je velká, naopak se tam můžete seznámit s větším počtem zajímavějších lidí z různých oborů, to vidím spíše jako plus, dalším plusem oproti IES je i prostředí na Žižkově, opravdu hezké budovy a celkově prostory + obrovská spousta krásných žen - to nikde jinde v ČR opravdu neuzříte. Mínusem je pak asi zejména kreditový systém, kde jsou to pak na VŠE na těch těžších oborech celkem solidní jatka, kdežto na IES máte tři pokusy, na VŠE jen jeden a k tomu můžete opakovat pouze jednu z pěti zkoušek (24 rez. kreditů na magistru). Pro někoho výhodou, pro někoho nevýhodou - na VŠE dostanete titul Ing., na IES UK Mgr.

Vejipujulinka213
16. 4. 2014

FSV UK je mladá fakulta, založená až po 89. roce. Na rozdíl od filozofické fakulty není tedy tak tradiční. Co se týče prestiže a kvality studia, tak nejlepší sociální vědy jsou již nějakým rokem po sobě v Brně, Fakulta sociálních studií MU má bohužel před FSV UK trochu navrch, pokud mám být objektivní (žebříčky atd.). Bohužel je však pravdou, že sociální vědy u nás obecně (v ČR) nemají příliš vysokou úroveň. Na FSV UK se dá studovat spousta zajímavých oborů, od politologie přes sociologii, mezinárodní studia až například k českoněmeckým studiím a ekonomii. FSV patří k relativně snadno zvladatelným fakultám, dá se říci, že tu kolují i vtipy, že bakaláře na FSV vystudujete s prstem v zadku i za 2 roky (místo tří) při druhé škole. Tuto domněnku však dle svých zkušeností nemůžu vyvrátit, spíše ji potvrdit. ...Na FSV jsem si vybíral mezi mediálními studii a žurnalistikou, nakonec zvolil mediální studia. No o semestru flinkačka, nepíšou se žádné testy, nic, je tu volno. Zkoušky pak taky docela v pohodě. Tak jsem si druhým rokem přibral studium na VŠE, na které momentálně studuji jeden náročnější obor, ale i tak mě poměry v náročnosti obou škol docela šokovaly, náročnost hodnotím tak 9:1 ve prospěch VŠE. Nicméně je jasné, že školy se mají srovnávat v oboru, kdybych VŠE srovnával třeba s jaderným inženýrstvím na FJFI, taky by to vypadalo asi zajímavě. Je faktem, že FSV se od regionálních škol stejného zaměření liší přece jen poznatelně vyšší úrovní - jak kapacit tak i studentů. Sice tu není nijak těžké vystudovat, ale zase se ten nejhorší odpad přecedí už přes přijímačky (takže z FSV moc vyložených blbců nevyjde), kde na většinu oborů berou mezi 70.-80. percentilem, největší nával přitom bývá tradičně na politologii. Studium na FSV UK hodnotím jako vcelku dobré, je vhodná jako 2. škola ze zájmu o věc (třeba k právům, VŠE nebo informatice), či pokud máte v úmyslu více chodit do práce, tak vám dá potřebný čas. A je jasné - komu dají asi tak potencionálně přednost? Absolventovi mediálních studií, který pochází z UK, MU..., nebo absolventovi z UJAKU a dalších soukromých škol, kde byl jak na bakalářské, tak i na navazující studium vzat bez jakýchkoli přijímacích zkoušek? Ohodnotit náročnost UJAK-UK neumím, jen vím, že když se srovnává třeba VŠE se soukromými ekonomickými školami, tak že soukromé z toho vycházejí jako těžké dávačky, takže by tu mohl být teoreticky vztah podobný, i když většina oborů na FSV prostě náročných z podstaty věci není (na čem by vyhazovali? matika a těžkosti jsou jen na ekonomii). Takže si to zrekapitulujme, FSV UK se skládá z různých institutů, kde každý má jinou úroveň a náročnost. FSV patří pod nejlepší a nejstarší českou univerzitou-UK, i když je zapotřebí říct, že UK vytahuje na vysoký místa v mez. hodnocení filosofická fakulta (např. lingvistika první stovka svět), přírodovědecká fakulta, farmaceutická fakulta, matfyz a 5 lékařských fakult. Nemít tolik lékařských fakult, tak je UK nejspíš na srovnatelné úrovni jako MU. Kdybychom vzali tady třeba FSV, FHS, ty tři teologické fakulty a udělali z nich univerzitu, tak si ve světě ani nefoukne-na rozdíl třeba od VŠE. A shrnutí? Na každé univerzitě jsou fakulty rozdílných náročností a na daných fakultách pak též obory rozdílných náročností. Třeba ČVUT, někomu tuhne krev v žilách, když se vysloví..., a přitom třeba fakulta FBMI, MUVS a zejména některé vybrané obory na dopravce jsou naprosto snadné, naproti tomu některé obory na FJFI značně brutální. To samé např. VŠCHT, opět některé obory (zejména ty spojené s více chemií) velmi náročné, a některé obory zas, jako třeba forenzní analýza relativně snadné. VŠE, opět obory velmi náročné, ale i obory značně lehčí-srovnejte náročnost třeba financí/bankovnictví/finančního inženýrství/ekonomický analýzy a takovýho cestovního ruchu nebo diplomacie...No a nakonec UK, taky fakulty relativně dost snadné (FHS, teologické, FSV), ale i náročné - matfyz, farmaceutická fak. Ale opět - i v rámci matfyzu můžete studovat třeba učitelství, který bude samozřejmě lehčí než studovat na programátora. Nebo na farmaceutický fakultě bude obor farmacie náročnější než obory tříleté (bioanalytika atd,).

ThuThuyTruong
2. 3. 2014

Studuji kombinovaně, od čehož se hodnocení hodně odráží. Na přednáškách se vyučující dotýká tématu velmi povrchně, ale snaží se zaujmout a přinutit studenty o tématech přemýšlet. Samozřejmě se tam najdou i nudné předměty, na které je ztráta času chodit. Kdyby byl obor prezenční, tak by byl velmi zajímavý, škoda že nic takového není. Požadavky jsou na mediálkách velmi nízké, na druhou stranu možnost hlubšího studia tam vždy je, tak jako prostor pro konzultace apod. V organizaci je trochu bordel, výsledky zkoušek se dozvídáme pozdě a zmatečně.